Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Aktuální číslo
Archiv čísel
Informace o časopisu
Redakční rada
Redakce
Předplatné
Pokyny pro autory
Kontakt
 

SLEDOVÁNÍ A LÉČBA PACIENTŮ PO RADIKÁLNÍ PROSTATEKTOMII S POZITIVNÍMI OKRAJI PREPARÁTU

Autoři: Ladislav Jarolím, Štěpán Veselý, Marek Schmidt, Kateřina Dušková, Joana Do Carmo, Vojtěch Novák, Marek Babjuk

Autoři - působiště: Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Článek: Ces Urol 2017; 21(2): 139-146
Kategorie: Originální práce
Počet zobrazení článku: 38x

Specializace: dětská urologie nefrologie urologie
uzamčeno uzamčeno

Follow-up and treatment of patients following radical prostatectomy with positive surgical margins

Major statement:
The positive margins of the radical prostatectomy specimen is an unfavorable prognostic sign which is the indication of adjuvant treatment. Nearly a third of patients with such a finding, however, are alive with no evidence of disease and do not need further treatment.

Aim:
The finding of positive surgical margins obtained in radical prostatectomy is an adverse prognostic factor that is usually an indication for adjuvant therapy. The study focused on long-term results of follow-up and treatment in patients after radical prostatectomy with positive surgical margins. The aim of the study was to evaluate what proportion of such patients can be spared subsequent treatment with known adverse effects.

Patient cohort:
Of the 92 patients who underwent radical prostatectomy and had a finding of positive surgical margins, 72 were followed in the long term and evaluated. An adverse histological finding, high level of PSA nadir, and PSA growth were indications for further treatment – adjuvant radiotherapy, androgen deprivation therapy, or salvage radiotherapy. By contrast, a low PSA level in the long term allowed for watchful waiting and a mere surveillance of the patients. The results were evaluated statistically by using a nonparametric Mann-Whitney test.

Results:
The patient cohort was divided into four groups according to treatment strategy: adjuvant androgen deprivation therapy (ADT), adjuvant radiotherapy (ART), salvage radiotherapy (SRT), and watchful waiting (WW). The efficacy of delayed treatment with salvage radiotherapy was similar when compared with adjuvant therapy; with a follow-up with a median of 86 months in the ART group and 59.7 months in the SRT group, the median of the last PSA level was 0.008 and 0.010 ng/ml, respectively (p = 0.7434). Failure of radiotherapy occurred in 13.6% and 10% of patients in the ART and SRT groups, respectively. The safety of the watchful waiting strategy in the WW group is demonstrated by the median of the last PSA level of 0.029 ng/ml (p = 0.1703) with a median follow-up of 58.5 months.

Conclusion:
The presence of positive surgical margins after radical prostatectomy may not always indicate the need for further treatment. If administered in all the patients in the cohort, adjuvant therapy would have been unnecessary in 34.4%.

KEY WORDS:
Prostate cancer, radical prostatectomy, adjuvant radiotherapy, salvage radiotherapy.


 
předchozí článek  
zobrazit obsah  zobrazit obsah  
 
následující článek
 

Souhrn

Hlavní stanovisko práce:
Nález pozitivních okrajů preparátu získaného při radikální prostatektomii je nepříznivým prognostickým faktorem, který bývá indikací adjuvantní léčby. Téměř třetina nemocných s takovým nálezem však žije bez evidence onemocnění a další léčbu nepotřebuje.

Cíl:
Nález pozitivních okrajů preparátu získaného při radikální prostatektomii je nepříznivým prognostickým faktorem, který bývá indikací adjuvantní léčby. Studie byla zaměřena na dlouhodobé výsledky sledování a léčby pacientů po radikální prostatektomii s pozitivními okraji preparátu. Cílem studie bylo zhodnotit, jak velký podíl takových pacientů může být ušetřen následné léčby se známými nežádoucími vedlejšími účinky. Soubor pacientů: Z 92 pacientů po radikální prostatektomii s nálezem pozitivních okrajů preparátu bylo dlouhodobě sledováno a hodnoceno 72 pacientů. Nepříznivý histologický nález, vysoká hodnota nadiru PSA a růst PSA byly indikací k další léčbě - adjuvantní radioterapii, androgen deprivační léčbě, nebo salvage radioterapii. Dlouhodobě nízká hodnota PSA naopak dovolovala vyčkávací taktiku a pouhé sledování pacientů. Statistické zhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí neparametrického Mann‑Whitney testu.

Výsledky:
Soubor pacientů byl rozdělen do čtyř skupin dle léčebné strategie: adjuvantní androgen deprivační léčba (ADT), adjuvantní radioterapie (ART), salvage radioterapie (SRT) a samotné sledování (WW). Účinnost odložené léčby pomocí salvage radioterapie byla ve srovnání s adjuvantní léčbou obdobná, při době sledování s mediánem ve skupině ART 86 měsíců a SRT 59,7 měsíců byl medián poslední hodnoty PSA 0,008 a 0,010ng/ml (p=0,7434). K selhání radioterapie došlo ve skupině ART u 13,6 %, u SRT u 10 % pacientů. Bezpečnost vyčkávací strategie ve skupině WW dokládá medián poslední hodnoty PSA 0,029ng/ml (p=0,1703) při mediánu doby sledování 58,5 měsíců.

Závěr:
Přítomnost pozitivních okrajů preparátu radikální prostatektomie nemusí vždy znamenat potřebu další léčby. Aplikace adjuvantní léčby u všech pacientů sledovaného souboru by byla ve 34,4 % nadbytečná.

Klíčová slova:
Karcinom prostaty, radikální prostatektomie, adjuvantní radioterapie, salvage radioterapie.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,7/5, hodnoceno 3x
 
 

Kreditovaný kurz

 

Protinádorová imunoterapie

Autor kurzu: MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.
Kurz je ohodnocen 4 kredity ČLK

 
 
 
 
 
 
 

nejčtenější články