Srovnávací analýza perinatálních výsledků různých typů porodu v jihovýchodní Brazílii

English version

Autoři: Leite A. C. P. ^*; Araujo Júnior E.†; Helfer T. M.†; L. A. Marcolino ^*; Vasques F. A. P. ^*; Sá R. A. M. ^*
Působiště autorů: Maternal and Child Department, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil †Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil ^*
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2016; 81(1): 54-57

Souhrn

Cíl práce:
Porovnat perinatální výsledky u žen, které byly indikovány k elektivnímu císařskému řezu, s ženami, u kterých byl proveden akutní císařský řez v průběhu porodu.

Typ studie:
Retrospektivní kohortová studie.

Název a sídlo pracoviště:
Státní Nemocnice Azevedo Lima (HEAL), Niteroi, Brazilie.

Metodika:
Srovnávali jsme u elektivních císařských řezů, akutních císařských řezů a vaginálních porodů neonatální data (příjem na jednotku intenzivní neonatologické péče). Dále se využilo hlášení o narození dítěte a dat získaných v průběhu prvních tří měsíců po porodu. Vybrány byly děti narozené v dokončeném třicátém osmém týdnu gravidity. K porovnání skupin se využily χ² test a Studentův t-test.

Výsledky:
Srovnána byla data u pacientek, které porodily vaginálně, s daty u pacientek, u kterých byl indikován elektivní císařský řez. U 219 normálních porodů jsme pozorovali 1,8 % hospitalizací na jednotce intenzivní neonatologické péče a 2,3 % hospitalizací u 88 provedených elektivních císařských řezů. U dětí narozených akutním císařským řezem během porodu (108 císařských řezů) bylo procento přijetí na jednotku intenzivní neonatologické péče 8,3 %, oproti výše zmíněným 1,8 % z 219 vaginálních porodů.

Závěr:
Nejhorších perinatálních výsledků bylo dosaženo v případě, kdy bylo nutné provést akutní císařský řez.

KLÍČOVÁ SLOVA:
perinatální výsledky, císařský řez, vaginální porod, akutní, termínová gravidita

Zdroje

1. Appropriate technology for birth. Lancet 1985, 2, p. 436–437.

2. Boyle, A., Reddy, UM. Epidemiology of cesarean delivery: the scope of the problem. Semin Perinatol, 2012, 36, p. 308–314.

3. Branch, DW., Silver, RM. Managing the primary cesarean delivery rate. Clin Obstet Gynecol, 2012, 55, p. 946–960.

4. Caughey, AB., Cahill, AG., Guise, JM., Rouse, DJ. Safe prevention of the primary cesarean delivery This document was developed jointly by the with the assistance of. Am J Obstet Gynecol, 2014, 210, p. 179–193.

5. Chauhan, S., Beydoun, H., Hammad, I., et al. Indications for caesarean sections at 34 weeks among nulliparous women and differential composite maternal and neonatal morbidity. BJOG, 2014, 121, p. 1395–402.

6. Kolås, T., Saugstad, OD., Daltveit, AK., et al. Planned cesarean versus planned vaginal delivery at term: Comparison of newborn infant outcomes. Am J Obstet Gynecol, 2006, 195, p. 1538–1543.

7. Lagrew, DC., Bush, MC., McKeown, AM., Lagrew, NG. Emergent (crash) cesarean delivery: Indications and outcomes. Am J Obstet Gynecol, 2006, 194, p. 1638–1643.

8. Pacher, J., Brix, E., Lehner, R. The mode of delivery in patients with preeclampsia at term subject to elective or emergency Cesarean section. Arch Gynecol Obstet, 2014, 289, p. 263–267.

9. Patah, LE., Malik, AM. Models of childbirth care and cesarean rates in different countries. Rev Saude Publica, 2011, 45, p. 185–194.

10. Rebelo, F., da Rocha, CM., Cortes, TR., et al. High cesarean prevalence in a national population-based study in Brazil: the role of private practice. Acta Obstet Gynecol Scand, 2010, 89, p. 903–908.

11. Tita, AT. When is primary cesarean appropriate: maternal and obstetrical indications. Semin Perinatol, 2012, 36, p. 324–327.