Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Aktuální číslo
Archiv čísel
Informace o časopisu
Redakční rada
Redakce
Předplatné
Pokyny pro autory a recenzenty
Kontakt

SOUVISÍ POSTOJE ŽEN K TĚHOTENSTVÍ, PORODU A MATEŘSTVÍ S DÉLKOU PORODU?

Autoři: Takács L.1, Mlíková Seidlerová J.2, Čepický P.3

Autoři - působiště: 1Katedra psychologie FF UK, Praha, vedoucí katedry doc. PhDr. I. Gillernová, CSc., 2II. interní klinika LF UK, Plzeň, přednosta prof. MUDr. J. Filipovský, CSc., 3Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK a FN KV, Praha, přednosta prof. MUDr. L. Rob, CSc.

Článek: Čes. Gynek.2017, 82, č. 6 s. 462-472
Počet zobrazení článku: 38x

Specializace: dětská gynekologie gynekologie a porodnictví reprodukční medicína
uzamčeno uzamčeno

Are women‘s attitudes towards pregnancy, childbirth and motherhood associated with length of labour?

Objective:
To examine the association between length of labour and women‘s attitudes towards pregnancy, childbirth and motherhood, while controlling for biomedical and maternal psychosocial characteristics.

Design:
Original study.

Setting:
Department of Psychology, Faculty of Arts and Philosophy, Charles University, Prague.

Methods:
The sample consisted of 362 women who gave birth in one of the five maternity hospitals in Vysočina region (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Nové Město na Moravě) between October 2013 and September 2014. The data were collected at two points in time. In the third trimester of pregnancy, women‘s attitudes towards pregnancy, childbirth and motherhood and other psychosocial characteristics were surveyed using the range of validated tools. Within one week of delivery, women were asked about social support they received during labour. Data concerning the course of labour were extracted from medical records. The dependent variable was the active phase of the first stage of labour (time from 3 cm to full dilatation). The differences among women with prolonged/rapid labour (duration above 90th percentile/less than 10th percentile) with respect to their attitudes towards pregnancy, childbirth and motherhood and other characteristics were assessed using the Student‘s t test and the χ2 test. Factors associated with length of labour were analysed using logistic regression. The results were adjusted for maternal age, marital status and newborn weight.

Results:
In labours without oxytocin administration, the median of the duration of active phase of the first stage was 180 minutes for primiparas and 144 minutes for multiparas. Women with prolonged labour reported more frequently low maternal self-esteem compared to women with normal labour duration (34.0% vs. 19.1%; p = 0,021), but maternal self-esteem was not a significant predictor of prolonged labour in regression analysis. No other differences were found with respect to psychosocial and personality characteristics in women with prolonged and normal labour. Women with rapid labour did not differ from women with normal labour as for their attitudes towards pregnancy, labour and motherhood. Nevertheless, they reported clinically relevant scores for trait anxiety more frequently, a difference that approached statistical significance (52.6% vs. 38.3%; p = 0,090). Multiple regression analysis showed a trend towards trait anxiety being associated with rapid labour (p = 0,098). No significant predictor of labour duration was identified except newborn weight which predicted both prolonged and rapid labour.

Conclusion:
Our data indicate that the association between length of labour and women‘s attitudes towards pregnancy, childbirth and motherhood is rather weak and clinically less relevant. Our results portray the newborn weight as a key factor affecting labour duration.

Keywords:
length of labour, psychosocial aspects, pregnancy, motherhood, cohort studies


 
předchozí článek  
zobrazit obsah  zobrazit obsah  
 
následující článek
 

Souhrn

Cíl studie:
Sledovat souvislost postojů žen k těhotenství, porodu a mateřství s délkou porodu a zohlednit současně dopad biomedicínských a psychosociálních faktorů.

Typ studie:
Původní práce.

Název a sídlo pracoviště:
Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha.

Metodika:
Soubor tvořilo 362 žen, které porodily v některé z porodnic Kraje Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Nové Město na Moravě) v období od října 2013 do září 2014. Sběr dat probíhal ve dvou fázích: v posledním trimestru těhotenství byly pomocí validizovaných dotazníků zjišťovány postoje žen k těhotenství, porodu a mateřství a další psychosociální charakteristiky; během poporodního pobytu v porodnici byly ženy dotazovány na sociální oporu při porodu. Údaje o průběhu porodu byly získány ze zdravotnické dokumentace. Závisle proměnnou byla délka aktivní fáze I. doby porodní (interval od velikosti branky 3 cm do zániku branky). Skupiny žen rozlišené podle délky porodu (prolongovaný porod s délkou trvání nad 90. percentil, velmi krátký porod pod 10. percentil) byly porovnány co do svých postojů k těhotenství, porodu a mateřství a dalších charakteristik pomocí t-testu a χ2 testu. Prediktory délky porodu byly vyhodnoceny pomocí logistické regrese. Výsledky byly adjustovány na věk matky, rodinný stav a váhu dítěte.

Výsledky:
Medián trvání aktivní fáze I. doby porodní byl u porodů bez podání oxytocinu 180 minut u prvorodiček a 144 minut u vícerodiček. Ženy s prolongovaným porodem měly ve srovnání se ženami s porodem co do délky normálním častěji nízký mateřský self-esteem (34,0 % vs. 19,1 %; p = 0,021), avšak mateřský self-esteem nebyl významným prediktorem prolongovaného porodu v následné regresní analýze; další rozdíly v psychoso­ciálních a osobnostních charakteristikách nebyly zjištěny. Ženy s velmi krátkým porodem se od žen s porodem s délkou v normě nelišily v postojích k těhotenství, porodu a mateřství, vykazovaly však častěji klinicky relevantní skóry v úzkostnosti; tento rozdíl se ovšem pouze blížil hranici statistické významnosti (52,6 % vs. 38,3 %; p = 0,090). Logistická regrese potvrdila trend ve vztahu k úzkostnosti jako prediktoru krátkého porodu (p = 0,098). Jako statisticky významný prediktor délky porodu se ukázala pouze hmotnost novorozence (platí pro prolongovaný i velmi krátký porod).

Závěr:
Podle našich výsledků je souvislost postojů žen k těhotenství, porodu a mateřství s délkou porodu spíše slabá a klinicky málo významná, klíčovým faktorem je hmotnost novorozence.

Klíčová slova:
délka porodu, psychosociální aspekty, těhotenství, mateřství, kohortové studie

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Kreditovaný kurz

 

Zhoršená kvalita života pacientů s žilním onemocněním

Autor kurzu: MUDr. Jana Vojtíšková, MUDr. Júlia Černohorská a MUDr. Veronika Slonková
Kurz je ohodnocen 4 kredity ČLK

 
 
 
 
 
 
 
 

nejčtenější články