Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Změny v imunitním systému u zánětlivých střevních onemocnění

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 20.2.2011

Změny v imunitním systému u zánětlivých střevních onemocnění

Vědci z Institutu bioinformatiky na univerzitě Virginia Tech objevili některé klíčové molekulární děje imunitního systému, které se podílejí na rozvoji nespecifických střevních zánětů. Své výsledky publikovali v listopadovém vydání časopisu Mucosal Immunology (Nature).

Zánětlivé onemocnění střeva vzniká na podkladě abnormální reakce imunitního systému, jež je vyvolána jako odpověď na některé ze stovky trilionů bakterií, které jsou v kontaktu s tlustým střevem. V Severní Americe je tímto onemocněním postiženo více než 1 milion lidí a přímé náklady na zdravotní péči v USA se odhadují na více než 15 miliard amerických dolarů ročně.

Již předchozí vědecké práce naznačují, že právě specifický typ buněk imunitního systému by mohl být u IBD vhodným léčebným cílem. Tyto buňky jsou známé jako M1 buňky neboli klasicky aktivované makrofágy. Způsobují zánět a nesou specifickou molekulu PPAR-gama (peroxisome proliferator-activated receptor-gamma), která v případě aktivace vede ke změně na jiný typ makrofágů, jež zánětlivou reakci potlačují (alternativně aktivované makrofágy neboli M2). Aktivace receptorového proteinu a změna na protizánětlivé M2 makrofágy vede u experimentálně indukovaného IBD ke zmírnění závažnosti střevního postižení.

Podle vedoucího výzkumného týmu, profesora Josepa Bassaganya-Rieru, vědci experimentálně ověřili klíčové děje regulace slizničního imunitního systému při vzniku IBD. U myší, kterým chybí molekula PPAR-gama specifická pro makrofágy, se totiž závažnost IBD významně zhoršuje. Vědcům se současně podařilo vypozorovat, jaké důsledky má vznik nemoci na klíčové geny a další molekuly uplatňující se v zánětu a metabolismu. K ověření změny genové exprese u zdravých kontrol a IBD použili myší genové čipy Affymetrix. Pomocí tohoto vyšetření získali podrobný obraz dějů probíhajících v imunitním systému myší v době, kdy ve střevě vzniká zánětlivé onemocnění. Vědci dále prokázali, že PPAR-gama v makrofázích je nevyhnutný pro regeneraci střeva při léčbě pioglitazonem. Tato molekula slouží jako vnitřní termostat pro zánět, a to i v dalších buňkách uplatňujících se při zánětu, jako například ve střevních epiteliálních buňkách a T-buňkách.

Současné léky využívané v léčbě IBD jsou sice účinné, nicméně mají i některé závažné nežádoucí účinky. Vědci proto doufají, že jejich poznatky budou využity při vývoji bezpečnějších alternativ v dlouhodobé léčbě IBD.

(mik)

Zdroj:

  1. Hontecillas R, et al. Immunoregulatory mechanisms of macrophage PPAR-γ in mice with experimental inflammatory bowel disease. Mucosal Immunol. Publikováno on-line 10. listopadu 2010.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Konfokální laserová endomikroskopie – nová zobrazovací metoda slizničních bakterií in vivo u pacientů s IBD

Interakce bakterií s imunitním systémem ve střevní sliznici hraje klíčovou roli v patogenezi nespecifických střevních onemocnění. Britští vědci vyvinuli konfokální laserovou endomikroskopickou metodu s využitím fluoresceinu, která umožňuje zobrazit slizniční bakterie střeva in vivo a identifikovat postižené oblasti sliznice v tlustém střevě i v ileu u pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou nemocí.

Intralesionální aplikace steroidů po balónkové dilataci pro strikturující formu Crohnovy nemoci u dětí

Podle výsledků italské prospektivní randomizované dvojitě zaslepené kontrolované studie vede intralesionální aplikace kortikosteroidů po balónkové dilataci ke snížení recidiv střevních striktur u dětí s Crohnovou nemocí. Lékař Salvatore Cucchiara a jeho kolegové z římské univerzity La Sapienza publikovali svá zjištění v časopise Gastrointestinal Endoscopy.

Infliximab, azathioprin, nebo kombinovaná imunosuprese v terapii Crohnovy nemoci?

Imunosupresivní terapie představuje jeden ze základních pilířů terapie Crohnovy nemoci. Přibližně 40 % nemocných léčených azathioprinem dosáhne remise v průběhu prvního roku léčby. Naproti tomu byla v klinických studiích prokázána také účinnost biologické terapie při navození a udržení remise.



Všechny novinky