Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Umělé sperma: zítra, nebo nikdy?

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 1.12.2011

Umělé sperma: zítra, nebo nikdy?

V současné době jsou techniky asistované reprodukce (in vitro fertilizace, kryokonzervace embryí a oocytů, intracytoplasmatická injekce spermií) považovány za nedílnou součást léčby infertility. Na začátku jejich existence byly tyto metody provázené řadou nesouhlasných hlasů, podobných těm, které nyní provázejí koncept tvorby gamet přímo z lidských embryonálních kmenových buněk (hESCs) in vitro. Důvodem tohoto výzkumu je nejen terapie infertility, ale i například malignity testes a předčasná menopauza žen.

Základ této teorie byl odvozen z animálních pokusů, kdy byly před několika lety vyvinuty z myších kmenových buněk primordiální zárodečné buňky in vitro, které se po další kultivaci diferencovaly do spermatid a oogonií. Po intracytoplasmatické injekci těchto spermatid byla vytvořena blastocysta, po řadě dalších pokusů se podařilo myší embryo implantovat do myší příjemkyně. Porození jedinci však vykazovali řadu vývojových abnormit, které byly příčinou předčasného exitu potomků do 5 měsíců.

U humánních kmenových buněk existují důkazy o tom, že část z hESCs se dokáže in vitro během 4 až 7 dní vyvinout v primordiální zárodečné buňky (PGC). Problémy se objevují při separaci PGC od lidských kmenových buněk v důsledku překrývajících se povrchových markerů. Toto oddělení umožnily specifické markery pro gen, například VASA.

Další problém nastává při časné gametogenezi a meióze buněk, k indukci těchto procesů jsou užívána kultivační media obsahující kyselinu retinovou, nověji v kombinaci s testosteronem (Silva et al. 2009). Vývoj zárodečných buněk v savčích testes bez přítomnosti hormonálního mikroklima v semenotvorných kanálcích je zatím velmi nepravděpodobný, protože studie s neonatálními testikulárními kulturami měly pouze dočasný úspěch.

V důsledku zmíněných problémů je zatím v řadě států (například ve Velké Británii) zákonem zakázáno používat umělé lidské gamety (vzniklé in vitro) k indukci humánní gravidity. Ke změně tohoto postoje bude třeba v budoucnu dostatečně ověřit funkčnost myších gamet v animálních pokusech a implikovat tyto výsledky do pokusů s humánními kmenovými buňkami.

(moa)

Zdroj: Lokman M, Moore H. An artificial sperm – next year or never? Human Fertility 2010(December);13(4):272–276.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Asociace mezi variantami genu ABCB1 (MDR1) a kortikodependencí u dětí s Chronovou nemocí

Kortikosteroidy (CS) efektivně navozují remisi u pacientů se středně závažnou a těžkou formou Crohnovy nemoci (CD). Kortikodependence je nicméně u dětí významným klinickým problémem spojeným s četnými vedlejšími účinky léčby.

Podávání vysokých dávek kyseliny ursodeoxycholové je spojeno s rozvojem kolorektální neoplazie u pacientů s ulcerózní kolitidou a primární sklerozující cholangitidou

Podávání vysokých dávek kyseliny ursodeoxycholové je spojeno s rozvojem kolorektální neoplazie u pacientů s ulcerózní kolitidou a primární sklerozující cholangitidou

Pomůže genová analýza léčit pacienty se zánětlivými střevními chorobami účinněji?

Ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc patří mezi nejčastější chronické formy zánětlivých střevních onemocnění. Průběh obou nemocí je u jednotlivých pacientů značně odlišný.



Všechny novinky