Souvislost mezi porodní hmotností a hodnotami spermiogramu u mužů s poruchou plodnosti

Na základě teorie tzv. fetálního programování lze předpokládat, že nitroděložní prostředí, které odráží mimo jiné i výživu těhotné ženy, může mít dopad na reprodukční schopnosti budoucích potomků. Studie zkoumá vztah porodní hmotnosti a hodnot spermiogramu mužů s poruchou plodnosti v dospělém věku.

Podle teorie fetálního programování může nitroděložní prostředí ovlivnit pozdější zdravotní vývoj jedince, podílí se např. na rozvoji metabolických chorob v dospělosti, uvažuje se i o vlivu na gametogenezi a následnou plodnost v dospělosti. V animálních pokusech byl dokázán vztah mezi výživou matky během gravidity a reprodukčními schopnostmi jejích potomků. Poněvadž je u lidí obtížné retrospektivně popsat stav nitroděložní nutrice, je ke zhodnocení výživových podmínek fétu jako zástupný parametr používána porodní hmotnost novorozence.

Z dosud publikovaných studií vyplývá, že u mužů s nízkou porodní hmotností je vyšší pravděpodobnost manifestace poruch plodnosti v dospělosti. Je známo, že porodní hmotnost pozitivně koreluje s hladinou plazmatického testosteronu. U žen byla nízká porodní hmotnost spojována s předčasným ovariálním stárnutím, častějším výskytem anovulačních cyklů a pozdější dobou otěhotnění. Existuje tedy předpoklad, že nízká, ale i vysoká porodní hmotnost mohou nepříznivě ovlivnit rozvoj reprodukčních funkcí jedince v dospělosti. Studie francouzských autorů měla za cíl vyšetřit souvislost mezi porodní hmotností a hodnotami spermiogramu u mužů s idiopatickou poruchou fertility. 

Do studie bylo zahrnuto 92 mužů s poruchou plodnosti (věkové rozmezí 23–45 let), kteří se s partnerkou déle než 12 měsíců snažili o koncepci, a 91 fertilních mužů (ve věku 28–45 let), kteří v posledních dvou letech spontánně počali s partnerkou nejméně jedno dítě. Ze studie byli vyloučeni muži s těžkou oligospermií (pod 5 milionů spermií/1 ml ejakulátu), azospermií či neidiopatickou oligospermií (toxickou, chirurgickou, metabolickou). K hodnoceným parametrům patřilo celkové množství spermií, objem ejakulátu, motilita spermií a určení integrity DNA spermií. U mužů byly současně vyhodnoceny sérové hodnoty lipidového spektra (triglyceridy, celkový cholesterol, LDL- a HDL-cholesterol). 

U mužů s poruchami plodnosti byla nalezena signifikantně vyšší porodní hmotnost, vyšší BMI a vyšší procento viscerálního tuku ve srovnání s fertilními muži. Současně byla nalezena pozitivní asociace mezi porodní hmotností a stupněm fragmentací DNA spermií. Z ostatních hodnocených parametrů byla nalezena pouze slabá korelace mezi celkovým počtem spermií a porodní hmotností. Jednoznačné souvislosti mezi porodní hmotností a lipidovým spektrem v dospělosti nebyly potvrzeny. 

Dle závěrů studie lze konstatovat, že stav fetální nutrice je jedním z faktorů podílejících se na poruše plodnosti v reprodukčním věku.

(moa)

Zdroj: Faure C., Dupont C., Chavatte-Palmer P., Gautier B., Levy R. ALIFERT Collaborative Group. Are semen parameters related to birth weight? Fertil Steril. 2015 Jan; 103 (1): 6–10.