Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Šanci na úspěšný průběh těhotenství snižují nevhodné hladiny progesteronu vznikající při umělém oplodnění

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 11.8.2014

Šanci na úspěšný průběh těhotenství snižují nevhodné hladiny progesteronu vznikající při umělém oplodnění

Pro úspěšnost metod umělého oplodnění (IVF) je stěžejní navození optimálních hormonálních hladin v ženině organismu. Přestože se zpravidla daří nastavit ideální hormonální profil, udržení správné hladiny progesteronu bez výkyvů není ve 38 % případech možné. Může mít toto vliv na celkovou úspěšnost IVF?

Základní výzkum ukázal, že přítomnost progesteronu v pozdní folikulární fázi je nezbytná pro vývoj folikulu, ovulaci a receptivitu endometria. Většina studií u pacientek podstupujících ovariální stimulaci byla zaměřena na posouzení možného nežádoucího efektu vyšších hladin progesteronu na úspěšnost otěhotnění. Nicméně chybí dostatek informací o efektu také příliš nízkých hladin progesteronu v pozdní folikulární fázi na úspěšnost IVF. Belgičtí autoři tedy ve studii, jejíž výsledky byly publikované velmi recentně v časopise Human Reproduction, řešili otázku, zda také nízké sérové hladiny progesteronu v den podání hCG mohou mít škodlivý vliv na výsledky IVF.

Design studie

V retrospektivně orientované studii bylo analyzováno celkem 2 723 cyklů medicínsky navozené ovariální stimulace u žen podstupujících první či druhý pokus IVF. Věkové rozmezí žen bylo 19–36 let a podmínkou bylo použití čerstvého, tedy nezmraženého embrya. Pacientky byly rozděleny do pomyslných skupin dle předem určených intervalů stanovených hladin sérového progesteronu. Pomocí statistických metod, zejména lineární regresní analýzy, pak byla hladina progesteronu dána do vztahu k počtu živě narozených dětí.

Výsledky hodnocení

Průměrná plazmatická hladina progesteronu v den podání lidského choriového gonadotropinu byla 1,02 + 0,50 ng/ml a průměrné procento úspěšných rodiček bylo 23,4. Pacientky s hladinou progesteronu nižší než ≤ 0,5 ng/ml nebo naopak vyšší než 1,5 ng/ml prokázaly signifikantně nižší úspěšnost umělého oplodnění (17,1 %, respektive 16,6 %).

Závěr

Autoři studie konstatují, že jak příliš nízké, tak příliš vysoké hladiny progesteronu v pozdní folikulární fázi mají negativní vliv na počet novorozenců, respektive počet úspěšných IVF cyklů. Studie tak přispěla do mozaiky odhalování důvodů, které mohou vést k neúspěšnosti IVF.

(bak)

Zdroj: Santos-Riberio S., et al. Live birth rates after IVF are reduced by both low and high progesterone levels on the day of human chorionic gonadotrophin administration. Human Reproduction 2014 Aug; 29 (8): 1698–705; doi: 10.1093/humrep/deu151

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3/5, hodnoceno 6x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Kryoprotekce oocytů a jejich in vitro maturace ovlivňují signální dráhy vápníku v průběhu oplodnění

Metody umělého oplodnění dosáhly v poslední dekádě neuvěřitelného rozvoje a pokroku. Stále se ale jedná o umělé oplodnění, a proto se nabízí otázka, zda v průběhu procesů umělého oplodnění nejsou narušeny některé fyziologické funkce, a pokud ano, tak jak. Studie se konkrétně zabývá vlivem na signální dráhy vápníku.

MikroRNA a jejich vliv na neplodnost

MikroRNA (miRNAs) jsou malé fragmenty RNA o velikosti 18 až 25 nukleotidů, které nekódují proteiny, ale fungují spíše jako posttranskripční regulátory genové exprese. Role miRNAs se liší tkáň od tkáně, obecně se ale účastní převážně biologických procesů buněčné diferenciace, proliferace a apoptózy. Tyto procesy jsou rovněž důležitou součástí časného vývoje embrya a jeho implantace.

Trijodtyronin reguluje produkci angiogenetického růstového faktoru a sekreci cytokinů izolovanými lidskými deciduálními buňkami v závislosti na specifickém typu buňky a gestačním věku

Autoři britské studie publikované v časopise Human reproduction hledali odpověď na otázku, zda trijodtyronin (T3) ovlivňuje sekreci angiogenetického faktoru a cytokinů u lidských deciduálních buněk izolovaných v časném těhotenství.



Všechny novinky