Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Prenatální expozice ftalátům a anogenitální vzdálenost u novorozenců

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 29.4.2015

Prenatální expozice ftalátům a anogenitální vzdálenost u novorozenců

Americká studie poukázala na fakt, že vyšší koncentrace metabolitů ftalátů v moči matek souvisí s narušením normálního vývoje pohlavního ústrojí u chlapců. To může mít negativní vliv na jejich budoucí reprodukční schopnosti.

Ftaláty jsou v současnosti pod drobnohledem, jelikož se množí důkazy, že by mohly být zodpovědné za celou škálu mužských reprodukčních poruch. U krysích samců bylo pozorováno, že vedou k rozvoji tzv. ftalátového syndromu. Mezi jeho projevy patří neúplný sestup varlat do šourku, jejich nižší hmotnost, menší penis, změny ve vývoji nadvarlat nebo zkrácení anogenitální vzdálenosti (AGV), významného biologického ukazatele, který reflektuje prenatální expozici androgenům. Aktuální studie (The Infant Development and the Environment Study, TIDES) amerických vědců si dala za cíl zhodnotit, zda vystavení plodu během prvního trimestru gravidity ftalátům může nepříznivě ovlivnit AGV. Podobné studie již sice byly provedeny, zahrnuly však vždy pouze malý počet subjektů a neměly vhodné časování, např. s ohledem na vyšetření dětí.

Prospektivní kohortová studie probíhající v letech 2010–2012 analyzovala celkem 753 novorozenců. Jednalo se o děti matek (věk ˃ 18 let; ˂ 13. týden gravidity) navštěvujících vybrané předporodní kliniky (n = 4). U zahrnutých žen byly v prvním trimestru těhotenství stanoveny hladiny metabolitů diethylhexylftalátu (DEHP) ve vzorku moči. Děti byly vyšetřeny ihned nebo krátce po narození. U chlapců byla změřena anoskrotální a anopenilní vzdálenost (AGVAS; AGVAP) spolu se šířkou penisu a u dívek anofrenulární a anoklitoriální vzdálenost (AGVAF; AGVAC). Pomocí multivariantních regresních modelů byl hodnocen vztah naměřených hodnot s koncentrací metabolitů ftalátů v moči matek.

Byla zjištěna statisticky významná inverzní asociace koncentrací tří metabolitů DEHP v moči matek s AGVAS chlapců (mono-2-ethylhexylftalát: –1,12; 95% konfidenční interval [CI] –2,16 až –0,07; mono-2-ethyl-5-oxohexylftalát: –1,43; 95% CI –2,49 až –0,38; mono-2-ethyl-5-hydroxyhexylftalát: –1,28; 95% CI –2,29 až –0,27). Podobný rozsah asociací byl i v případě AGVAP. Pro šířku penisu nebyl vztah statisticky významný. Koncentrace ostatních metabolitů ftalátů nebyly s AGV u chlapců asociovány. U dívek nebyl nalezen žádný významný vztah mezi AGV a koncentrací některého z metabolitů ftalátů v moči matek.

Výsledky studie jsou konzistentní s četnými pracemi provedenými u hlodavců i menšími studiemi, které byly dosud provedeny u lidí. Přesto, že předkládaná práce má své limity (např. vyšetření pouze jednoho vzorku moči), poukazuje na to, že i současné nízké hladiny ftalátů v okolním prostředí mohou nepříznivě ovlivňovat vývoj mužského pohlavního ústrojí. To může mít v budoucím životě chlapců negativní dopad na jejich reprodukční schopnosti.

(the)

Zdroj: Swan S. H., Sathyanarayana S., Barrett E. S., et al. First trimester phtalate exposure and anogenital distance in newborns. Hum Rep 2015; doi: 10.1093/humrep/deu363.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     3,7/5, hodnoceno 3x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Faktory ovlivňující vývoj oocytu

Článek se detailně zabývá vývojem oocytů a poukazuje na nejdůležitější faktory v prostředí oocytů ve folikulární tekutině a kumulu, které k danému vývoji pozitivním či negativním směrem přispívají. Vývoj lidského folikulu zahrnuje mnohočetné intraovariální a endokrinologické reakce, které mají vliv na měnící se mikroprostředí uvnitř folikulu.

Význam složení děložní tekutiny

Jaké faktory ovlivňují poměry aminokyselin v děložní tekutině? Jaký je důsledek složení děložní tekutiny ve vztahu k správnému vývoji embrya? Nově publikovaná studie přinesla zajímavé odpovědi na tyto i další otázky.

Volba nejlepšího embrya – hodnocení morfologie, nebo morfokinetiky?

Článek se zabývá problematikou výběru optimálního embrya v IVF cyklech a srovnává hodnocení výběru pomocí morfologických znaků a morfokinetických změn embrya, detekovaných pomocí metody time-lapse imaging.



Všechny novinky