Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Použití laparoskopické cystektomie v kombinaci s pooperačním podáváním agonistů gonadorelinu v indikaci léčby endometriózy

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 18.8.2014

Použití laparoskopické cystektomie v kombinaci s pooperačním podáváním agonistů gonadorelinu v indikaci léčby endometriózy

Použití laparoskopické cystektomie jako chirurgického řešení při léčbě endometriózy je běžným léčebným postupem. V následující studii je analyzováno pooperační přidání agonistů gonadorelinu v souvislosti s ovlivněním ovariální rezervy, těhotenství a četnosti relapsů.

Existuje celá škála léčebných postupů pro terapii endometriózy. Chirurgické i farmakologické metody již vytváří zaběhnuté léčebné standardy. O jejich vzájemných kombinacích však stále schází detailnější publikace. Proto se právě kombinace laparoskopie a hormonální léčby stala cílem této studie.

Použité metody

Do prospektivní kontrolované studie bylo zahrnuto celkem 125 pacientek, přičemž experimentální skupinu tvořilo 63 žen a kontrolní skupinu 62 žen. Pacientky v pokusné skupině podstoupily laparoskopickou cystektomii a navíc jim po zákroku byli podáváni agonisté gonadorelinu, a to po dobu 3 měsíců. Subjekty v kontrolní skupině podstoupily pouze chirurgický zákrok. Hodnoceným parametrem byl hormonální profil pacientek, konkrétně byla sledována hladina folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH) po zákroku. Doba sledování byla 18 měsíců, hodnocena byla míra spontánního otěhotnění a znovuobjevení se cyst.

Výsledky hodnocení

U pokusné skupiny došlo po 6 měsících k návratu hladin FSH do normálu u 95,3 % pacientek oproti 82,2 % v kontrolní skupině. Hodnoty prokázaly statisticky významný rozdíl. Rovněž výskyt spontánního otěhotnění u předoperačně neplodných žen byl příznivější ve sledované skupině – 57,1 % versus 36,8 % ve skupině kontrolní. Počet relapsů byl optimističtější také u zkoumané skupiny – 12,7 % vůči 27,4 % v porovnávací skupině.

Závěr

Bilaterální cystektomie s následnou hormonální léčbou pomocí agonistů gonadorelinu tedy tolik nezasahuje do ovariální rezervy a má příznivý vliv na pravděpodobnost otěhotnění či četnost relapsů.

(bak)

Zdroj: Yang X. H., et al. Effects of laparoscopic ovarian endometriosis cystectomy combined with postoperative GnRH-a therapy on ovarian reserve, pregnancy, and outcome recurrence, Clin Exp Obstet Gynecol, 2014 (41): 3, 272–5.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Šanci na úspěšný průběh těhotenství snižují nevhodné hladiny progesteronu vznikající při umělém oplodnění

Pro úspěšnost metod umělého oplodnění (IVF) je stěžejní navození optimálních hormonálních hladin v ženině organismu. Přestože se zpravidla daří nastavit ideální hormonální profil, udržení správné hladiny progesteronu bez výkyvů není ve 38 % případech možné. Může mít toto vliv na celkovou úspěšnost IVF?

Kryoprotekce oocytů a jejich in vitro maturace ovlivňují signální dráhy vápníku v průběhu oplodnění

Metody umělého oplodnění dosáhly v poslední dekádě neuvěřitelného rozvoje a pokroku. Stále se ale jedná o umělé oplodnění, a proto se nabízí otázka, zda v průběhu procesů umělého oplodnění nejsou narušeny některé fyziologické funkce, a pokud ano, tak jak. Studie se konkrétně zabývá vlivem na signální dráhy vápníku.

MikroRNA a jejich vliv na neplodnost

MikroRNA (miRNAs) jsou malé fragmenty RNA o velikosti 18 až 25 nukleotidů, které nekódují proteiny, ale fungují spíše jako posttranskripční regulátory genové exprese. Role miRNAs se liší tkáň od tkáně, obecně se ale účastní převážně biologických procesů buněčné diferenciace, proliferace a apoptózy. Tyto procesy jsou rovněž důležitou součástí časného vývoje embrya a jeho implantace.



Všechny novinky