Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Asistovaná reprodukce: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Metody in vitro fertilizace podle dostupných literárních informací

Specializace: reprodukční medicína
Téma: Asistovaná reprodukce

Vydáno: 18.11.2014

Metody in vitro fertilizace podle dostupných literárních informací

In vitro fertilizace (IVF) je jedna z metod asistované reprodukce. K oplodnění oocytu dochází v laboratorních podmínkách. Indikací k podstoupení umělého oplodnění touto cestou je většinou neschopnost otěhotnět přirozenou cestou či možnost využít preimplantačního genetického testování.

I když došlo v poslední době v metodice IVF ke značnému pokroku, zatím nedosaženým cílem je identifikovat a transferovat právě takové embryo, které se uchytí a jehož vývoj povede k narození zdravého dítěte. Současné metody umožňují pouze vybrat z fertilizovaných oocytů euploidní embryo, které je pak transferováno, a ostatní lze zamrazit pro možnost pozdějšího transferu. Výsledky po transferu zmrazených embryí jsou přitom mnohdy lepší než při transferu nezmrazených embryí, procento zdravě narozených dětí je v těchto cyklech vyšší a méně často dochází k ektopické graviditě.

V počátcích vývoje metody IVF se k zajištění větší účinnosti využívala technika současného transferu více embryí a vyšší procento vícečetných gravidit včetně všech komplikací byly brány jako nutné zlo. Postupné zdokonalování metody s sebou neslo i zlepšení výsledků. Posledním pokrokem je posun od transferu embrya ze 3. dne po oplodnění k transferu až ve stadiu blastocysty v 5. dnu. Tento postup vychází z fyziologie normálního těhotenství, kdy 3. den po oplodnění se embryo nachází ve vejcovodu a podmínky k nidaci v děloze ještě nejsou ideální. Závěry 9 prospektivních studií potvrdily, že při transferu až 5. den po oplodnění jsou výsledky lepší; 3 studie na toto téma nenašly rozdíl v úspěšnosti implantace a u jedné byly lepší výsledky při transferu 3. den po fertilizaci. Bohužel existují i cykly, ve kterých se do stadia blastocysty nedostane žádné z odebraných embryí. Toto nastává v 5–6 % případů. Navíc šance na úspěšnou implantaci takovýchto embryí po transferu ve dni 3 jsou pravděpodobně rovněž velmi nízké.

Otázky stále panují i ohledně preimplantačního genetického testování. Původní pokusy s preimplantační genetikou zahrnovaly biopsii 3. den, to se nicméně ukázalo jako rizikové. Odběr materiálu ke genetickému testování je v tomto ohledu ve dni 5 bezpečnější. V dobře kontrolované randomizované studii se ukázalo, že transfer jedné selektované euploidní blastocysty je co do účinnosti srovnatelný s transferem dvou nepředvybraných embryí. Jen výskyt dvojčat je nesrovnatelný – zatímco při přenosu dvou embryí se objeví 53,4 % dvojčat, ve skupině s přenosem pouze jedné blastocysty je to 0 %. Vyšší výskyt dvojčat pochopitelně vede k vyššímu procentu komplikací (předčasný porod, výskyt mozkové obrny, perinatální úmrtí), nezanedbatelné jsou i vysoké finanční náklady na péči o tyto děti.

Pokud je cílem narození jednoho zdravého dítěte, potom je genetické testování následované transferem pouze jednoho embrya velice vhodné. Zdá se, že budoucnost IVF leží v kombinaci genetického screeningu, biopsii 5. den po fertilizaci a transferu zmražených embryí.

(epa)

Zdroj: Grifo J., Kofinas J., Schoolcraft W. B. The practice of in vitro fertilization according to the published literature. Fertility and Sterility. 2014 Sep; 102 (3): 658–9.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     4/5, hodnoceno 5x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Lidské stromální buňky produkují během procesu decidualizace faktory podporující apoptózu

Autoři ze španělské Granady se ve své práci soustředili na otázku, zda během procesu decidualizace dochází i k apoptóze změněných deciduálních stromálních buněk (decidual stromal cells – DSC). Z výsledků jejich zkoumání se zdá, že stromální buňky v průběhu decidualizace produkují i řadu faktorů indukujících apoptózu u vznikajících DSC.

Děložní myomy a názory na jejich léčbu

Děložní myomy jsou časté benigní nádory dělohy, jejich vliv na kvalitu života ženy však může být značný. Mezi nejčastější symptomy děložních myomů patří nepravidelné krvácení, které může při delším trvání vést k anémii, a bolest v oblasti malé pánve. Současné názory na jejich léčbu jsou popsány v následujícím článku.

Preimplantační genetické testování

Ačkoli je možnost preimplantačního genetického testování (PGS) embryí velmi lákavá, podle výsledků z přelomu tisíciletí se zdá, že na úspěch léčby velký vliv nemá. Změnila se mezitím situace na poli PGS, má smysl preimplantační genetické testování znovu zavádět, nebo se jedná o krok zpět?



Všechny novinky