Chladit či nechladit? Úskalí zavedení léčebného protokolu terapeutické hypotermie

Souhrn

Cíl studie:
Zjistit příčiny neúspěchu implementace terapeutického protokolu.

Typ studie:
Dotazníková studie.

Typ pracoviště:
JIRP a Oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice.

Materiál a metoda:
Autoři oslovili prostřednictvím dotazníku všechny zaměstnance podílející se na péči o nemocné po kardiopulmonální resuscitaci ve FN (celkem 67 zdravotníků). Respondenti byli dotázáni na faktory, které jim brání v provádění hypotermie, respondenti-lékaři pak i na důvody k nezahájení a ukončení chlazení, pro indikaci svalové relaxace a na vliv analgosedace na proces chlazení. Na závěr měli všichni respondenti ohodnotit význam jednotlivých navrhovaných opatření.

Výsledky:
Všichni oslovení zdravotníci jsou přesvědčeni o smysluplnosti terapeutické hypotermie. V kvalitním provádění hypotermie překáží lékařům nedostatek času, nedostatečné technické vybavení, neexistence ošetřovatelského protokolu a záznamu o provádění hypotermie. Sestrám brání v provedení hypotermie nedostatek přístrojů a pomůcek, neexistence ošetřovatelského protokolu a nepřesná ordinace lékařů.

Všichni oslovení lékaři by zahájili chlazení i po dlouhé resuscitaci nebo zástavě oběhu beze svědků a bez laické KPR. Obecná „tendence k buzení“ je důvodem k nezapočetí chlazení pro 23 % dotázaných a 30 % lékařů by chlazení ze stejného důvodu ukončilo.

Za nejdůležitější podmínky úspěšného provádění terapeutické hypotermie pokládají lékaři dostupnost přístroje k chlazení, úvodní bolus tekutin a analgosedaci. Sestry považují za nejdůležitější správnou indikaci lékařem a jeho přesnou ordinaci, dostupnost přístrojové techniky, jakož i úvodní bolus tekutin.

Závěr:
Podle oslovených zdravotníků lze nedostatky v provedení mírné terapeutické hypotermie odstranit využitím přístrojové techniky, zavedením ošetřovatelského protokolu a intenzivnější osvětou mezi lékaři a sestrami. Chladicí přístroj s automatickou regulací teploty se jeví jako nejdůležitější podmínka úspěšného chlazení. Samostatný záznam o provádění terapeutické hypotermie nepovažuje za účelný více než polovina respondentů.

Klíčová slova:
kardiopulmonální resuscitace – terapeutická hypotermie – terapeutický protokol – poresuscitační syndrom

Plné znění toho článku je dostupné jen předplatitelům časopisu.
Pokud jste předplatitel, přihlaste se a zadejte kód předplatitele z obalu Vašeho časopisu.
Pokud nejste předplatitel, přihlaste se a máte možnost číst starší vydání bez omezení.