Klinický efekt laktobacilových probiotik při systémové alergii na nikl

Systémová alergie na nikl 

Nikl (Ni) je v industrializovaném světě nejčastější příčinou kontaktní alergie. Hlavní podíl niklu, který se dostává do lidského těla, však pochází z potravy. Přestože alergická kontaktní dermatitida (ACD) je nejčastější manifestací alergie na nikl (odhaduje se, že jí trpí 10–20 % populace, ženy častěji než muži), 20–30 % osob s projevy Ni-ACD vykazuje také gastrointestinální projevy alergie (průjmy, koliky, meteorismus) a kožní projevy (urtikarie, makulární výsev, svědění) po požití potravy s vyšším obsahem niklu. Tyto klinické projevy po požití niklu v potravě jsou součástí systémové alergie na nikl (SNAS − systemic nickel allergy syndrome). SNAS má vliv rovněž na další orgány a zahrnuje imunologické mechanismy týkající se cytokinů produkovaných T_H2 i T_H1 buňkami. Pacientům se SNAS je doporučována dieta s nízkým obsahem niklu, která zahrnuje i výrazné omezení příjmu většiny druhů zeleniny, což může mít negativní vliv na celkový příjem živin pacientem.

Účelem následující studie bylo zjistit, zda probiotická suplementace laktobacilem Lact. reuteri může mít pozitivní vliv na manifestaci klinických projevů SNAS. Laktobacilová suplementace má prokázaný pozitivní vliv u atopie, různých gastrointestinálních symptomů a zvýšené intestinální permeability. V případě SNAS nebo obdobných alergických onemocnění však možný efekt dosud zkoumán nebyl.

Metodika studie

Jednalo se o dvojitě slepou randomizovanou placebem kontrolovanou studii s 22 pacientkami s potvrzeným SNAS. Pacientky byly rozděleny do dvou skupin: první skupina zahájila dietu s nízkým obsahem niklu a zároveň laktobacilovou suplementaci, druhá (kontrolní) skupina dodržovala pouze dietu s nízkým obsahem niklu a placebem místo suplementace.

Během studie bylo sledováno složení a dynamika střevní populace mléčných bakterií u pacientek se SNAS před zahájením diety a po 2 týdnech jejího trvání. Zároveň byly zkoumány klinické projevy SNAS během této doby. Především šlo o kožní a GI projevy a také o celkovou zdravotní kondici pacienta (stanovenou s pomocí skóre VAS).

Výsledky

Během podávání probiotické suplementace došlo ke zvýšení biodiverzity střevní mikroflóry. Ke statisticky významnému zmírnění GI symptomů (průjem, nevolnost/zvracení, meteorismus) došlo pouze u skupiny s probiotickou suplementací, zatímco ke zmírnění kožních příznaků a opakujících se bolestí břicha i zlepšení celkové zdravotní kondice došlo v obou skupinách. Ve skupině užívající probiotickou suplementaci ovšem toto zlepšení bylo o něco výraznější a dostavilo se již po prvním týdnu.

Závěr

Probiotická suplementace může hrát pozitivní roli u pacientů s dietou s nízkým obsahem niklu, protože vede ke zvýšení biodiverzity střevní mikroflóry a tím napomáhá obnově střevní homeostázy. Může zmírňovat některé z projevů NSAS. 

(norg)

Zdroj: Randazzo C. L., Pino A., Ricciardi L. et al. Probiotic supplementation in systemic nickel allergy syndrome patients: study of its effects on lactic acid bacteria population and on clinical symptoms. J Appl Microbiol 2015; 118 (1): 202–211, doi: 10.1111/jam.12685.