Prodloužená profylaxe tromboembolické nemoci u pacientů po chirurgické resekci kolorekta pro malignitu

Download PDF English version

Authors: R. Brzežková; V. Frýba ^*; K. Chrz ^*; Z. Krška ^*; J. Kvasnička
Authors‘ workplace: Trombotické centrum a Centrální hematologické laboratoře, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky ; I. chirurgická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze ^*
Published in: Rozhl. Chir., 2009, roč. 88, č. 11, s. 642-648.
Category: Monothematic special - Original

Overview

Pacienti s aktivní malignitou mají 6x vyšší riziko vzniku tromboembolické nemoci (TEN) ve srovnání s pacienty bez malignity. Toto riziko narůstá při provedení operací s cílem odstranit nádor.

Cíl:
Cílem naší pilotní studie bylo sledovat změny zánětlivé odpovědi, koagulačních parametrů a hladiny inhibice FXa u pacientů s nově zjištěným karcinomem tlustého střeva v průběhu 30 dnů po operaci, pokud jsou zajišťováni profylaktickou dávkou dalteparinu 5000 m. j. s. c 1x denně.

Pacienti a metodika:
Do studie byli zařazeni pacienti s nově diagnostikovaným karcinomem tlustého střeva, u kterých byla provedena chirurgická resekce kolorekta.

Laboratorní vyšetření (hemogram, zánětlivé markery – alfa-1-antitrypsin, transferin, prealbumin, alfa-2-makroglobulin, orosomukoid a C reaktivní protein (CRP), koagulační vyšetření – PT vyjádřený v INR, aPTT, TT, koncentrace fibrinogenu, aktivita antitrombinu a koncentrace D-dimeru) byla prováděna před operací, 3., 10. a 30. den po operaci.

Výsledky:
Zánětlivá odpověď byla nejvyšší 3. pooperační den, přetrvávala do 10. dne po operaci, poté se hodnoty vracely k normě (vše p < 0,05). Trend k hyperkoagulaci byl patrný již předoperačně, nejvyšší hodnoty D-dimeru byly zastiženy 10. den a po poklesu přetrvávaly zvýšeny až do 30. dne po operaci (p < 0,05). Hladina inhibice FXa se pohybovala v rozmezí 0,02–0,7 IU/ml. Požadovaného profylaktického rozmezí 0,2–0,4 m. j./ml bylo dosaženo u 48,1 % měřených vzorků, 20,4 % bylo nad a 31,5 % pod profylaktickým rozmezím.

Během sledování však nebyla u žádného pacienta prokázaná žilní trombóza, nebylo pozorováno ani zjevné krvácení.

Závěr:
Tato pilotní studie ukazuje vhodnost prodloužení profylaxe TEN u osob operovaných pro karcinom na dobu 4–5 týdnů. Kolísání hladiny inhibice FXa v průběhu profylaxe bude předmětem dalšího studia.

Klíčová slova:
kolorektální karcinom – resekce kolorekta – tromboembolická nemoc – nízkomolekulární hepariny

e-mail: brzezkova.radka@vfn.cz

Sources

1. Trousseau, A. Lectures on clinical medicine (delivered at the Hotel-Dieu, Paris, France). The New Syndeham Society, London, 1872: p. 282–332.

2. Rickles, F. R., Levine, M., Edwards, R. L. Hemostatic alterations in cancer patients. Cancer Metastasis Rev., 1992, 11(3-4): p. 237–248.

3. Stein, P. D., Beemath, A., Meyers, F. A., Skaf, E., Sanchez, J., Olson, R. E. Incidence of venous thromboembolism in patients hospitalized with cancer. Am. J. Med., 2006. 119(1): p. 60–68.

4. Lee, A. Y., Levine, M. Venous thromboembolism and cancer: risks and outcomes. Circulation, 2003. 107(23 Suppl 1): p. 17–21.

5. Bergqvist, D. Venous thromboembolism and cancer: prevention of VTE. Thromb. Res., 2001. 102(6): p. V209–213.

6. Kakkar, A. K., Haas, S., Wolf, H., Encke, A. Evaluation of perioperative fatal pulmonary embolism and death in cancer surgical patients: the MC-4 cancer substudy. Thromb. Haemost., 2005. 94(4): p. 867–871.

7. Blom, J. W., Doggen, C. J. M., Osanto, S. Malignancies, Prothrombotic Mutations, and the Risk of Venous Thromobsis. JAMA, 2005, 293(6): p. 715–722.

8. Leizorovicz, A., Mismetti, P. Preventing venous thromboembolism in medical patients. Circulation, 2004, 110: p. 874–879.

9. Turpie, A. G. G. Thrombosis prophylaxis in the acutely ill medical patient: insights from the prophylaxis in medical patients with enoxaparin (MEDENOX) trial. Am. J. Cardiol., 2000, 86(12B): p. 48–52.

10. Bergqvist, D., Agnelli, G., Cohen, A. T., et al. Duration of prophylaxis against venous thromboembolism with enoxaparin after surgery for cancer. N. Engl. J. Med., 2002, 346(13): p. 975–980.

11. Rasmussen, M. S., Jorgensen, L., Wille-Jorgensen, P., et al. Prolonged prophylaxis with dalteparin to prevent late thromboembolic complications in patients undergoing major abdominal surgery: a multicenter randomized open-label study. J. Thromb. Haemost., 2006, 4(11): p. 2384–2390.

12. Cohen, A. T., Tapson, V., Bergmann, J. F., Goldhaber, S. Z., Kakkar, A. K., Deslandes, B., Huang, W., Zayaruzny, M., Emery, L., Anderson, F. A. Jr., ENDORSE Investigators Venous thromboembolism risk and prophylaxis in the acute hospital care setting (ENDORSE study): a multinational cross-sectional study. Lancet, 2008. 371(9610): p. 387–394.

13. Geerts, W. H., Bergqvist, D., Pineo, G. F., Heit, J. A., Samama, C. M., Lassen, M. R., Colwell, C. W., American College of Chest Physicians Prevention of venous thromboembolism: American College of Chest Physicians Evidence-Based Clinical Practice Guidelines (8th Edition). Chest, 2008, 133: p. 381–453.

14. van Aken, B. E., den Heijer, M., Bos, G. M., van Deventer, S. J., Reitsma, P. H. Recurrent venous thrombosis and markers of inflammation. Thromb. Haemost., 2000, 83(4): p. 536–539.

15. Battistelli, S., Stefanovi, M., Genovese, A. Prevalence of factor V Leiden and prothrombin G20210A in patients with gastric cancer. Worlds J. Gatroenterol., 2006, 12(26): p. 4179–4180.

16. Pihusch, R., Danzl, G., Scholz, M., Harich, D., Pihusch, M., Lohse, P., Hiller, E. Impact of thrombophilic gene mutations on thrombosis risk in patients with gastrointestinal carcinoma. Cancer, 2002, 94(12): p. 3120–3126.

17. Young, E., et al. Heparin binding to plasma proteins, an important mechanism for heparin resistance. Thromb. Haemost., 1992. 67(6): p. 639–643.

18. Gruys, E., Toussaint, M., Niewold, T. A., Koopmans, S. J. Acute phase reaction and acute phase proteins. J. Zhejiang Univ. Sci. B., 2005, 6(11): p. 1045–1056.

19. Hirsh, J., Bauer, K. A., Donati, M. B., Gould, M., Samama, M. M., Weitz, J. I., American College of Chest Physicians Parenteral anticoagulants: American College of Chest Physicians Evidence-Based Clinical Practice Guidelines (8th Edition). Chest, 2008, 133(6 suppl): p. 141S–159S.