-
Medical journals
- Career
Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
Authors: Z. Fenclová 1,2; D. Pelclová 2; V. Lipšová 1,2; D. Havlová 1; M. Voříšková 1; P. Urban
Authors‘ workplace: Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Praha 1; Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha 2
Published in: Pracov. Lék., 77, 2025, No. 1, s. 5-11.
Category: Original Papers
Overview
V roce 2024 bylo v České republice u 3 651 žen a u 879 mužů hlášeno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Jihomoravského kraje (17,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v Sekci ekonomické činnosti Q86-88 „zdravotní a sociální péče“ (84,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza covid-19 (88,2 % případů). U ohrožení nemocí z povolání dominovala diagnóza syndromu karpálního tunelu (82,0 % případů).
Klíčová slova:
incidence – nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání
ÚVOD
Autoři informují o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání v České republice v roce 2024. Data o všech uznaných případech v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání.
METODIKA
Byly vyhodnoceny případy uznaných profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 a jejichž data byla do NRNP zaslaná příslušnými Středisky nemocí z povolání nejpozději do 10. ledna 2025. Podrobné údaje o počtu a složení všech hlášených případů v tomto období budou dostupné na internetových stránkách SZÚ [2].
VÝSLEDKY
V roce 2024 bylo u 4 530 pracovníků diagnostikováno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání (tab. 1), to znamená, že u 701 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Nejčastěji šlo o opakovaná covidová onemocnění.
Ve srovnání s rokem 2023 [1, 2] klesl v roce 2024 počet hlášených profesionálních onemocnění o 1 711 případů. Významný pokles onemocnění byl zaznamenán v kapitole V seznamu nemocí z povolání – Nemoci přenosné a parazitární. Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno na území Jihomoravského kraje (940 případů), v dalších krajích bylo hlášeno 50 až 754 případů. V 16 případech profesionální onemocnění vzniklo při plnění pracovních úkolů v zahraničí (tab. 2).
Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jich bylo nejvíce uznáno u osob pracujících v Sekci Q86–88 – „Zdravotní a sociální péče“ – celkem 84,5 % případů (tab. 3).
V této sekci byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem 4 454 případů, z toho 4 336krát byl diagnostikován covid-19 a 95krát svrab).
Jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často – profesionální dermatózy 12krát, astma bronchiale s přecitlivělostí na antibiotika jednou a nemoci z přetěžování končetin celkem 4krát, z toho syndrom karpálního tunelu 3krát a Morbus de Quervain jednou.
Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen covid-19 celkem 4 620 případů, z toho 13 případů vzniklo u vojáků z povolání v zahraničí.
Tabulka 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2020–2024
Rok
2020
2021
2022
2023
2024
Počet pacientů
952
5890
6996
6156
4530
Muži
438
1249
1445
1196
879
Ženy
514
4641
5551
4960
3651
Nemoci z povolání
1035
5991
7383
6937
5240
Ohrožení nemocí z povolání
77
52
56
64
50
Profesionální onemocnění celkem
1112
6043
7439
7001
5290
Incidence na 100 tisíc pojištěnců
23,7
128,9
157,6
147,3
*
Poznámka: *Data o počtech zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2024 nebyla v době zpracování tohoto článku ještě dostupná.
Tabulka 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice 2024 – rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Kraj vzniku
Kapitola
Celkem
Procentuální podíl
I
II
III
IV
V
VI
Hlavní město Praha
0
10
0
2
159
0
171
3,2
Jihočeský kraj
0
25
7
3
489
0
524
9,9
Jihomoravský kraj
0
11
4
5
920
0
940
17,8
Karlovarský kraj
3
4
0
0
43
0
50
0,9
Kraj Vysočina
0
7
0
11
235
0
253
4,8
Královéhradecký kraj
0
20
1
14
333
1
369
6,9
Liberecký kraj
0
15
1
1
161
0
178
3,4
Moravskoslezský kraj
2
179
41
4
362
0
588
11,1
Olomoucký kraj
0
23
6
4
714
0
747
14,1
Pardubický kraj
0
20
3
1
160
0
184
3,5
Plzeňský kraj
3
16
15
11
709
0
754
14,3
Středočeský kraj
0
19
14
3
128
0
164
3,1
Ústecký kraj
0
9
0
5
249
0
263
5,0
Zlínský kraj
0
10
2
5
72
0
89
1,7
mimo území ČR
0
0
0
0
16
0
16
0,3
Celkem
8
368
94
69
4750
1
5 290
100
Změna proti roku 2023
+7
-31
-29
-2
-1655
-1
-1 711
Legenda:
- – Nemoci způsobené chemickými látkami
- – Nemoci způsobené fyzikálními faktory
- – Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
- – Nemoci kožní
- – Nemoci přenosné a parazitární
- – Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
Tabulka 3. Sekce odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2024
Číslo a název sekce odvětví ekonomické činnosti
Počet
Procentuální podíl
Q86-88
Zdravotní a sociální péče
4 471
84,5
C10-33
Zpracovatelský průmysl
362
6,8
P85
Vzdělávání
242
4,6
B05-09
Těžba a dobývání
68
1,3
O84
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
43
0,8
F41-43
Stavebnictví
25
0,5
G45-47
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
22
0,4
A01-03
Zemědělství, lesnictví a rybářství
18
0,3
Ostatní odvětví 1–8 případů
39
0,8
Celkový počet
5 290
100
NEMOCI Z POVOLÁNÍ
Chemické látky (kapitola I) vyvolaly v roce 2024 pět akutních intoxikací po inhalaci chlóru, sirovodíku nebo výparů acetonových barev, benzínu a zplodin hoření a dále tři nádorová onemocnění (tab. 4). Šlo o nádor jazyka, který vznikl u pracovníka v koksovně po expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům v letech 1987–2023, s dobou latence (posuzované od začátku expozice do manifestace nádoru) 36 let. U dalšího pracovníka po expozici směsi kancerogenních látek v letech 1987–2006 vznikl difuzní velkobuněčný B-lymfom, zde byla doba latence 27 let. Nádor ledvin byl uznán u slévače, který byl exponován také směsi karcinogenních látek v letech 2001–2018, zde byla doba latence 17 let.
Fyzikální faktory vyvolaly celkem 318 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 5.
Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem byla hlášena u 8 pracovníků, kteří byli exponování nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích i odvětvích ekonomické činnosti. Práce s vibrujícími nástroji způsobila celkem 100 případů nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci, svářeči a brusiči kovů. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací byl diagnostikován 6krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací vzniklo 85krát, z toho syndrom karpálního tunelu 79krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 6krát. Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací byly hlášeny 9krát, z toho loketní kloub byl poškozen 5krát a zápěstní kloub 4krát. Nemoci z přetěžování končetin byly uznány za nemoc z povolání celkem 209krát. Z mnoha profesí se nejčastěji vyskytli operátoři výroby, montážní dělníci, zámečníci-svářeči a prodavačky. Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 101 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 32krát, z toho rhizartróza 12krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 10krát, artróza drobných kloubů rukou a artróza kolenních kloubů po třech případech a artróza loketních kloubů a zápěstních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 28krát, v 21 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Burzitida v oblasti subakromiální vznikla 9krát, v oblasti ramene 2krát. Skákavý prst byl hlášen 11krát, chronická tendosynovitida extenzorů nebo flexorů prstů nebo předloktí 7krát, Morbus de Quervain byl uznán 6krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 4krát a kapsulitida ramene a chronická tendinitida bicepsu po jednom případu. Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 108, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 106krát, profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 2krát. Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací bylo uznáno jen jednou, a to u stavebního dělníka.
V rámci kapitoly III bylo hlášeno 94 nemocí z povolání týkajících se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Jejich přehled obsahuje tabulka 6.
Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly diagnostikovány celkem 54krát. Azbestový prach byl vyvolavatelem profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice celkem 9krát. Azbestóza vznikla u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1959–1991. Mezoteliom pohrudnice byl hlášen u 5 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1973–2012. Doba latence od začátku expozice byla v rozmezí 23–51 let, medián 47 let. Rakovina plic ve spojení s azbestózou byla diagnostikována dvakrát u pracovníků, kteří pracovali v riziku azbestu v letech 1967–1995 (doba latence zde byla 55, respektive 57 let). Pneumokonióza ze svařování vznikla u pracovníka po 12 letech práce v riziku svářečských dýmů. Rakovina dýchacích cest z koksárenských plynů byla diagnostikována u pracovníka exponovaného uvedené noxe v letech 1994–2023. Doba latence byla 29 let. Exogenní alergická alveolitida vznikla u pracovníka na pile, vyvolavatelem onemocnění byla bakterie Saccharopolyspora rectivirgula. Profesionální astma bronchiale nebo alergická rinitida byly hlášeny celkem 24krát. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly diizokyanáty a lepidla (12 a 8 případů). Ostatní alergeny (různé druhy mouky, moučkový cukr, kakao, kypřicí prášek, dezinfekční prostředky, antibiotika, obráběcí kapaliny, prach z pracoviště, karbony, polypropylen, polyester, aceton, ethylacetát, insekticid nebo skelný prach) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle. Alergickou rýmu vyvolala žitná mouka. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého vznikla u čtyř pracovníků exponovaných této noxe v letech 1959–1986. Doba latence byla v rozmezí 37 až 63 let, medián 49 let.
Tabulka 4. Kapitola I – nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v roce 2024
Číslo a název položky
Počet
Muži/ženy
13
nemoc z chlóru
1
1/0
25
nemoc ze sirovodíku
1
1/0
31
nemoc z ketonů
1
1/0
42
nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků (rakovina jazyka)
1
1/0
58
nemoc z dalších látek nebo směsí látek (rakovina ledvin, difuzní velkobuněčný B lymfom, podráždění dýchacích cest benzínem a zplodinami hoření)
4
2/2
Kapitola I celkem
8
6/2
Tabulka 5. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2024
Číslo a název položky
Počet
Muži/ženy
4
percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem
8
7/1
6
sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací
6
6/0
7
nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací
85
77/8
8
nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z vibrací
9
9/0
Celkem nemoci z vibrací
100
92/8
9
nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů z přetěžování končetin
101
42/59
10
nemoci periferních nervů z přetěžování končetin
108
39/69
Celkem nemoci z přetěžování končetin
209
81/128
11
chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací
1
1/0
Kapitola II celkem
318
181/137
Tabulka 6. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2024
Položka – evidenční kód – diagnózy
Počet
Muži/ženy
1. 2
silikóza s typickými RTG znaky prašných změn
8
8/0
1. 3
silikóza plic komplikovaná
2
2/0
1. 4
silikotuberkulóza
1
1/0
1. 5
pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje onemocnění
4
4/0
1. 6
pneumokonióza uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn
36
36/0
1. 7
pneumokonióza uhlokopů komplikovaná
3
3/0
Položka 1 – nemoci z oxidu křemičitého celkem
54
54/0
2 a
azbestóza
2
1/1
2 c
mezoteliom pohrudnice
5
5/0
2 d
rakovina plic ve spojení s azbestózou
2
2/0
Položka 2 – nemoci z azbestového prachu celkem
9
8/1
4
pneumokonióza ze svařování
1
1/0
7
rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny
1
1/0
9
exogenní alergická alveolitida
1
1/0
10. 1
astma bronchiale
23
10/13
10. 2
alergická rinitida
1
1/0
Položka 10 celkem
24
11/13
12
rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s oxidem křemičitým
4
4/0
Kapitola III celkem
94
80/14
Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno v rámci kapitoly IV celkem 69 případů, z toho kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 61krát, iritační dermatitida 7krát a kopřivka po expozici antibiotikům jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 7), zde se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 16 případů.
V rámci kapitoly V bylo uznáno celkem 4 750 případů nemocí přenosných a parazitárních. Jejich přehled obsahuje tabulka 8.
Tabulka 7. Kapitola IV – nemoci z povolání kožní v roce 2024, rozdělení podle vyvolávajících nox
Evidenční kód a název noxy
Počet
IV. 1. 01
alkálie
0
IV. 1. 02
cement
0
IV. 1. 03
kyseliny
0
IV. 1. 04
čisticí a kosmetické přípravky
8
IV. 1. 05
organická rozpouštědla
1
IV. 1. 06
ropné výrobky
18
IV. 1. 07
chróm a jeho sloučeniny
0
IV. 1. 08
nikl a jeho slitiny
4
IV. 1. 09
kovy, metaloidy a jejich sloučeniny
8
IV. 1. 10
plastické hmoty
20
IV. 1. 11
pryž a gumárenské chemikálie
7
IV. 1. 12
dehet a jeho deriváty
0
IV. 1. 13
organické barvy
1
IV. 1. 14
léčiva
2
IV. 1. 15
dezinfekční prostředky
12
IV. 1. 16
insekticidní látky a agrochemikálie
0
IV. 1. 17
ostatní organické chemické látky
14
IV. 1. 18
rostliny a potraviny
1
IV. 1. 19
jiné biologické látky
0
IV. 1. 20
fyzikální faktory kromě ionizujícího záření
1
Počet nox celkem
97
Kapitola IV celkem
69
Muži/ženy
34/35
Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší, než počet případů hlášených onemocnění
Tabulka 8. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2024
Číslo položky – evidenční kód/diagnóza
Počet
Položka 1 – nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka
4726
45
covid-19
4607
9
svrab
95
34
dávivý kašel
8
11
eryzipel
4
21
infekční keratokonjunktivitida
3
1
virová hepatitida
3
44
enterovirová vezikulární stomatitida s exantemem
2
12
pásový opar
1
5
plané neštovice
1
20
mykoplazmová pneumonie
1
24
cytomegalovirová pneumonie
1
Položka 2 – nemoci přenosné ze zvířat na člověka
8
11
lymeská nemoc
4
4
tularemie
3
26
streptokoková meningitida
1
Položka 3 – nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí
16
36
covid-19
13
5
malárie
2
9
horečka dengue
1
Kapitola V celkem
4750
Muži/ženy
696/4054
Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka byly hlášeny celkem 4 726krát. Z toho v 94,2 % případech onemocněli pracovníci poskytující „Zdravotní nebo sociální péči“ – CZ-NACE Q86–88. V dalších odvětvích ekonomické činnosti onemocnělo 1–239 pracovníků, nejvíce v odvětví CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“.
Onemocnění covidem-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání 4 607krát, z toho 565 osob prodělalo toto onemocnění v období březen 2020 až srpen 2024 celkem dvakrát, 43 osob třikrát a dvě osoby dokonce čtyřikrát. Až 99,3 % případů onemocnění hlášených v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát.
Onemocněli zejména pracovníci v odvětví CZ-NACE Q86–88 „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 4 336 případů), v dalších 8 odvětvích ekonomické činnosti prodělalo covid-19 celkem 271 pracovníků. Nejčastěji šlo o pracovníky v CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“ (239 případů). Zde byli postiženi zejména učitelé mateřských škol a prvního stupně základních škol, dále asistenti pedagoga, speciální pedagogové, vychovatelé, učitelé odborných předmětů, uklízečky, pracovníci prádelny, školníci, správci budov i jedna administrativní pracovnice.
Ve většině případů, u kterých byl sdělen klinický obraz, probíhal covid-19 jako viróza s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních dýchacích cest, případně s dyspeptickými obtížemi. Ze závažnějších komplikací se ve 119 případech jednalo o virovou pneumonii, třikrát o žilní trombózu, dvakrát o embolizaci plic a jednou o perikardiální výpotek. K úmrtí došlo v jednom případě. Svrab byl uznán za nemoc z povolání 95krát, nejčastěji u pracovníků v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory. Černý kašel byl diagnostikován u 8 zdravotníků, erysipelem onemocněl jeden hasič a tří zdravotničtí pracovníci. Infekční keratokonjunktivitida byla diagnostikována u tří zdravotníků. Enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem vznikla u dvou lékařů. Chronická virová hepatitida C byla diagnostikována u zdravotní sestry a sanitářky. Po jednom případu vznikly akutní virová hepatitida A u pracovnice sociálních služeb, pásový opar u zdravotnického záchranáře, plané neštovice u farmaceuta, mykoplazmová pneumonie u lékaře a cytomegalovirová pneumonie u zdravotnického záchranáře.
Antropozoonóz bylo hlášeno celkem 8 případů. Lymeská nemoc vznikla 4krát (z toho 2krát byl postižen nervový systém), tularemie 3krát a jednou streptokoková meningitida způsobená Streptococcus suis.
Tabulka 9. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2024
Kapitola II – položka diagnóza
Počet
Muži/ženy
4
percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem
2
2/0
7
nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací
16
14/2
8
nemoci kostí a kloubů z práce s vibrujícími nástroji
6
6/0
9
nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin
1
0/1
10
nemoci periferních nervů z přetěžování končetin
25
6/19
Celkem
50
28/22
Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí bylo uznáno celkem 16 případů. Malárií onemocněl vědecký pracovník v Kongu a horečkou dengue se nakazil vývojový manažer v Indii. Ve 14 případech byli postiženi vojáci z povolání působící na Mali, zde se covid-19 vyskytl celkem 13krát a malárie jednou.
Profesionální poškození hlasivek (těžká fonastenie) bylo diagnostikováno v rámci kapitoly VI u učitelky mateřské školy po necelých 24 letech práce, při které nadměrně zatěžovala hlasový aparát.
OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
V roce 2024 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno pouze v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání, a to celkem 50krát (tab. 9). Nejčastěji bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (60 % případů), v dalších 10 krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v 1 až 5 případech.
Postiženi byli pracovníci v 16 odvětvích ekonomické činnosti v počtu 1 až 8 případů, nejvíce při těžbě a úpravě uhlí. Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů při práci s přetěžováním končetin (25 případů) a při práci s vibrujícími nástroji (16 případů). V obou případech šlo o lehký syndrom karpálního tunelu.
DISKUSE A ZÁVĚR
V roce 2024 bylo v České republice uznáno 5 290 případů profesionálních onemocnění, tj. o 1 711 případů méně než v roce 2023. Dominujícím onemocněním stále zůstává covid-19, který byl od počátku covidové epidemie v České republice uznán za nemoc z povolání již ve 23 170 případech. Tento velký počet souvisí s klinickými kritérii, která se jeví jako relativně volná, např. ve srovnání s kritérii pro uznávání chřipkového onemocnění. To nebylo v roce 2024 uznáno za nemoc z povolání ani jednou a v předchozích letech bylo i v dobách chřipkové epidemie uznáváno pouze sporadicky.
Střediska nemocí z povolání a krajské hygienické stanice jsou od roku 2021 zahlceny nejen novými žádostmi o nemoc z povolání pro onemocnění covid-19 od pracovníků zdravotnictví a sociální péče, ale ve stále větším počtu i od pracovníků ze školství. Navíc od roku 2023 se řeší také nové žádosti pracujících, kteří požadují uznání chronického onemocnění bederní páteře způsobeného dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Vzhledem k nastavení velmi přísných klinických a hygienických kritérií však bylo toto onemocnění uznáno dosud jen v jednom případě.
Sources
- Fenclová, Z., Havlová, D., Voříšková, M. a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2023. Prakt. Lék., 2024; 104(1):22–29.
- Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice (online). Dostupné na www: Nemoci z povolání v České republice – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze.
Podpořeno MZ ČR – RVO („Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330“).
Konflikt zájmů
Žádný.Do tisku přijato dne 7. 4. 2025.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.czLabels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicine
Article was published inOccupational Medicine
2025 Issue 1-
All articles in this issue
- Obor pracovní lékařství a Francie
- Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
- Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – posuzování pracovní expozice – první dva roky zkušeností
- Dupuytrenova choroba ako poškodenie zdravia z práce
- Chronické onemocnění bederní páteře na Klinice pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň v letech 2023–2024 – první zkušenosti
- Pracovní den Jihozápadního regionu v roce 2025
- Náš jubilant – MUDr. Emilie Nevšímalová
- Occupational Medicine
- Journal archive
- Current issue
- Online only
- About the journal
Most read in this issue- Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
- Dupuytrenova choroba ako poškodenie zdravia z práce
- Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – posuzování pracovní expozice – první dva roky zkušeností
- Obor pracovní lékařství a Francie
Login#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Forgotten passwordEnter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
- Career