Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
Authors:
Z. Fenclová 1,2; D. Pelclová 2; V. Lipšová 1,2; D. Havlová 1; M. Voříšková 1; P. Urban
Authors‘ workplace:
Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Praha
1; Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha
2
Published in:
Pracov. Lék., 77, 2025, No. 1, s. 5-11.
Category:
Original Papers
Overview
V roce 2024 bylo v České republice u 3 651 žen a u 879 mužů hlášeno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Jihomoravského kraje (17,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v Sekci ekonomické činnosti Q86-88 „zdravotní a sociální péče“ (84,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza covid-19 (88,2 % případů). U ohrožení nemocí z povolání dominovala diagnóza syndromu karpálního tunelu (82,0 % případů).
Klíčová slova:
incidence – nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání
ÚVOD
Autoři informují o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání v České republice v roce 2024. Data o všech uznaných případech v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání.
METODIKA
Byly vyhodnoceny případy uznaných profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 a jejichž data byla do NRNP zaslaná příslušnými Středisky nemocí z povolání nejpozději do 10. ledna 2025. Podrobné údaje o počtu a složení všech hlášených případů v tomto období budou dostupné na internetových stránkách SZÚ [2].
VÝSLEDKY
V roce 2024 bylo u 4 530 pracovníků diagnostikováno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání (tab. 1), to znamená, že u 701 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Nejčastěji šlo o opakovaná covidová onemocnění.
Ve srovnání s rokem 2023 [1, 2] klesl v roce 2024 počet hlášených profesionálních onemocnění o 1 711 případů. Významný pokles onemocnění byl zaznamenán v kapitole V seznamu nemocí z povolání – Nemoci přenosné a parazitární. Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno na území Jihomoravského kraje (940 případů), v dalších krajích bylo hlášeno 50 až 754 případů. V 16 případech profesionální onemocnění vzniklo při plnění pracovních úkolů v zahraničí (tab. 2).
Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jich bylo nejvíce uznáno u osob pracujících v Sekci Q86–88 – „Zdravotní a sociální péče“ – celkem 84,5 % případů (tab. 3).
V této sekci byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem 4 454 případů, z toho 4 336krát byl diagnostikován covid-19 a 95krát svrab).
Jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často – profesionální dermatózy 12krát, astma bronchiale s přecitlivělostí na antibiotika jednou a nemoci z přetěžování končetin celkem 4krát, z toho syndrom karpálního tunelu 3krát a Morbus de Quervain jednou.
Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen covid-19 celkem 4 620 případů, z toho 13 případů vzniklo u vojáků z povolání v zahraničí.
Tabulka 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2020–2024
|
Rok |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
|
Počet pacientů |
952 |
5890 |
6996 |
6156 |
4530 |
|
Muži |
438 |
1249 |
1445 |
1196 |
879 |
|
Ženy |
514 |
4641 |
5551 |
4960 |
3651 |
|
Nemoci z povolání |
1035 |
5991 |
7383 |
6937 |
5240 |
|
Ohrožení nemocí z povolání |
77 |
52 |
56 |
64 |
50 |
|
Profesionální onemocnění celkem |
1112 |
6043 |
7439 |
7001 |
5290 |
|
Incidence na 100 tisíc pojištěnců |
23,7 |
128,9 |
157,6 |
147,3 |
* |
Poznámka: *Data o počtech zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2024 nebyla v době zpracování tohoto článku ještě dostupná.
Tabulka 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice 2024 – rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
|
Kraj vzniku |
Kapitola |
Celkem |
Procentuální podíl |
|||||
|
I |
II |
III |
IV |
V |
VI |
|||
|
Hlavní město Praha |
0 |
10 |
0 |
2 |
159 |
0 |
171 |
3,2 |
|
Jihočeský kraj |
0 |
25 |
7 |
3 |
489 |
0 |
524 |
9,9 |
|
Jihomoravský kraj |
0 |
11 |
4 |
5 |
920 |
0 |
940 |
17,8 |
|
Karlovarský kraj |
3 |
4 |
0 |
0 |
43 |
0 |
50 |
0,9 |
|
Kraj Vysočina |
0 |
7 |
0 |
11 |
235 |
0 |
253 |
4,8 |
|
Královéhradecký kraj |
0 |
20 |
1 |
14 |
333 |
1 |
369 |
6,9 |
|
Liberecký kraj |
0 |
15 |
1 |
1 |
161 |
0 |
178 |
3,4 |
|
Moravskoslezský kraj |
2 |
179 |
41 |
4 |
362 |
0 |
588 |
11,1 |
|
Olomoucký kraj |
0 |
23 |
6 |
4 |
714 |
0 |
747 |
14,1 |
|
Pardubický kraj |
0 |
20 |
3 |
1 |
160 |
0 |
184 |
3,5 |
|
Plzeňský kraj |
3 |
16 |
15 |
11 |
709 |
0 |
754 |
14,3 |
|
Středočeský kraj |
0 |
19 |
14 |
3 |
128 |
0 |
164 |
3,1 |
|
Ústecký kraj |
0 |
9 |
0 |
5 |
249 |
0 |
263 |
5,0 |
|
Zlínský kraj |
0 |
10 |
2 |
5 |
72 |
0 |
89 |
1,7 |
|
mimo území ČR |
0 |
0 |
0 |
0 |
16 |
0 |
16 |
0,3 |
|
Celkem |
8 |
368 |
94 |
69 |
4750 |
1 |
5 290 |
100 |
|
Změna proti roku 2023 |
+7 |
-31 |
-29 |
-2 |
-1655 |
-1 |
-1 711 |
|
Legenda:
- – Nemoci způsobené chemickými látkami
- – Nemoci způsobené fyzikálními faktory
- – Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
- – Nemoci kožní
- – Nemoci přenosné a parazitární
- – Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
Tabulka 3. Sekce odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2024
|
Číslo a název sekce odvětví ekonomické činnosti |
Počet |
Procentuální podíl |
|
|
Q86-88 |
Zdravotní a sociální péče |
4 471 |
84,5 |
|
C10-33 |
Zpracovatelský průmysl |
362 |
6,8 |
|
P85 |
Vzdělávání |
242 |
4,6 |
|
B05-09 |
Těžba a dobývání |
68 |
1,3 |
|
O84 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení |
43 |
0,8 |
|
F41-43 |
Stavebnictví |
25 |
0,5 |
|
G45-47 |
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel |
22 |
0,4 |
|
A01-03 |
Zemědělství, lesnictví a rybářství |
18 |
0,3 |
|
Ostatní odvětví 1–8 případů |
39 |
0,8 |
|
|
Celkový počet |
5 290 |
100 |
|
NEMOCI Z POVOLÁNÍ
Chemické látky (kapitola I) vyvolaly v roce 2024 pět akutních intoxikací po inhalaci chlóru, sirovodíku nebo výparů acetonových barev, benzínu a zplodin hoření a dále tři nádorová onemocnění (tab. 4). Šlo o nádor jazyka, který vznikl u pracovníka v koksovně po expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům v letech 1987–2023, s dobou latence (posuzované od začátku expozice do manifestace nádoru) 36 let. U dalšího pracovníka po expozici směsi kancerogenních látek v letech 1987–2006 vznikl difuzní velkobuněčný B-lymfom, zde byla doba latence 27 let. Nádor ledvin byl uznán u slévače, který byl exponován také směsi karcinogenních látek v letech 2001–2018, zde byla doba latence 17 let.
Fyzikální faktory vyvolaly celkem 318 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 5.
Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem byla hlášena u 8 pracovníků, kteří byli exponování nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích i odvětvích ekonomické činnosti. Práce s vibrujícími nástroji způsobila celkem 100 případů nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci, svářeči a brusiči kovů. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací byl diagnostikován 6krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací vzniklo 85krát, z toho syndrom karpálního tunelu 79krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 6krát. Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací byly hlášeny 9krát, z toho loketní kloub byl poškozen 5krát a zápěstní kloub 4krát. Nemoci z přetěžování končetin byly uznány za nemoc z povolání celkem 209krát. Z mnoha profesí se nejčastěji vyskytli operátoři výroby, montážní dělníci, zámečníci-svářeči a prodavačky. Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 101 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 32krát, z toho rhizartróza 12krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 10krát, artróza drobných kloubů rukou a artróza kolenních kloubů po třech případech a artróza loketních kloubů a zápěstních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 28krát, v 21 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Burzitida v oblasti subakromiální vznikla 9krát, v oblasti ramene 2krát. Skákavý prst byl hlášen 11krát, chronická tendosynovitida extenzorů nebo flexorů prstů nebo předloktí 7krát, Morbus de Quervain byl uznán 6krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 4krát a kapsulitida ramene a chronická tendinitida bicepsu po jednom případu. Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 108, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 106krát, profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 2krát. Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací bylo uznáno jen jednou, a to u stavebního dělníka.
V rámci kapitoly III bylo hlášeno 94 nemocí z povolání týkajících se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Jejich přehled obsahuje tabulka 6.
Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly diagnostikovány celkem 54krát. Azbestový prach byl vyvolavatelem profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice celkem 9krát. Azbestóza vznikla u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1959–1991. Mezoteliom pohrudnice byl hlášen u 5 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1973–2012. Doba latence od začátku expozice byla v rozmezí 23–51 let, medián 47 let. Rakovina plic ve spojení s azbestózou byla diagnostikována dvakrát u pracovníků, kteří pracovali v riziku azbestu v letech 1967–1995 (doba latence zde byla 55, respektive 57 let). Pneumokonióza ze svařování vznikla u pracovníka po 12 letech práce v riziku svářečských dýmů. Rakovina dýchacích cest z koksárenských plynů byla diagnostikována u pracovníka exponovaného uvedené noxe v letech 1994–2023. Doba latence byla 29 let. Exogenní alergická alveolitida vznikla u pracovníka na pile, vyvolavatelem onemocnění byla bakterie Saccharopolyspora rectivirgula. Profesionální astma bronchiale nebo alergická rinitida byly hlášeny celkem 24krát. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly diizokyanáty a lepidla (12 a 8 případů). Ostatní alergeny (různé druhy mouky, moučkový cukr, kakao, kypřicí prášek, dezinfekční prostředky, antibiotika, obráběcí kapaliny, prach z pracoviště, karbony, polypropylen, polyester, aceton, ethylacetát, insekticid nebo skelný prach) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle. Alergickou rýmu vyvolala žitná mouka. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého vznikla u čtyř pracovníků exponovaných této noxe v letech 1959–1986. Doba latence byla v rozmezí 37 až 63 let, medián 49 let.
Tabulka 4. Kapitola I – nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v roce 2024
|
Číslo a název položky |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
13 |
nemoc z chlóru |
1 |
1/0 |
|
25 |
nemoc ze sirovodíku |
1 |
1/0 |
|
31 |
nemoc z ketonů |
1 |
1/0 |
|
42 |
nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků (rakovina jazyka) |
1 |
1/0 |
|
58 |
nemoc z dalších látek nebo směsí látek (rakovina ledvin, difuzní velkobuněčný B lymfom, podráždění dýchacích cest benzínem a zplodinami hoření) |
4 |
2/2 |
|
Kapitola I celkem |
8 |
6/2 |
|
Tabulka 5. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2024
|
Číslo a název položky |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
4 |
percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem |
8 |
7/1 |
|
6 |
sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací |
6 |
6/0 |
|
7 |
nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací |
85 |
77/8 |
|
8 |
nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z vibrací |
9 |
9/0 |
|
Celkem nemoci z vibrací |
100 |
92/8 |
|
|
9 |
nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů z přetěžování končetin |
101 |
42/59 |
|
10 |
nemoci periferních nervů z přetěžování končetin |
108 |
39/69 |
|
Celkem nemoci z přetěžování končetin |
209 |
81/128 |
|
|
11 |
chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací |
1 |
1/0 |
|
Kapitola II celkem |
318 |
181/137 |
|
Tabulka 6. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2024
|
Položka – evidenční kód – diagnózy |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
1. 2 |
silikóza s typickými RTG znaky prašných změn |
8 |
8/0 |
|
1. 3 |
silikóza plic komplikovaná |
2 |
2/0 |
|
1. 4 |
silikotuberkulóza |
1 |
1/0 |
|
1. 5 |
pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje onemocnění |
4 |
4/0 |
|
1. 6 |
pneumokonióza uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn |
36 |
36/0 |
|
1. 7 |
pneumokonióza uhlokopů komplikovaná |
3 |
3/0 |
|
Položka 1 – nemoci z oxidu křemičitého celkem |
54 |
54/0 |
|
|
2 a |
azbestóza |
2 |
1/1 |
|
2 c |
mezoteliom pohrudnice |
5 |
5/0 |
|
2 d |
rakovina plic ve spojení s azbestózou |
2 |
2/0 |
|
Položka 2 – nemoci z azbestového prachu celkem |
9 |
8/1 |
|
|
4 |
pneumokonióza ze svařování |
1 |
1/0 |
|
7 |
rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny |
1 |
1/0 |
|
9 |
exogenní alergická alveolitida |
1 |
1/0 |
|
10. 1 |
astma bronchiale |
23 |
10/13 |
|
10. 2 |
alergická rinitida |
1 |
1/0 |
|
Položka 10 celkem |
24 |
11/13 |
|
|
12 |
rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s oxidem křemičitým |
4 |
4/0 |
|
Kapitola III celkem |
94 |
80/14 |
|
Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno v rámci kapitoly IV celkem 69 případů, z toho kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 61krát, iritační dermatitida 7krát a kopřivka po expozici antibiotikům jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 7), zde se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 16 případů.
V rámci kapitoly V bylo uznáno celkem 4 750 případů nemocí přenosných a parazitárních. Jejich přehled obsahuje tabulka 8.
Tabulka 7. Kapitola IV – nemoci z povolání kožní v roce 2024, rozdělení podle vyvolávajících nox
|
Evidenční kód a název noxy |
Počet |
|
|
IV. 1. 01 |
alkálie |
0 |
|
IV. 1. 02 |
cement |
0 |
|
IV. 1. 03 |
kyseliny |
0 |
|
IV. 1. 04 |
čisticí a kosmetické přípravky |
8 |
|
IV. 1. 05 |
organická rozpouštědla |
1 |
|
IV. 1. 06 |
ropné výrobky |
18 |
|
IV. 1. 07 |
chróm a jeho sloučeniny |
0 |
|
IV. 1. 08 |
nikl a jeho slitiny |
4 |
|
IV. 1. 09 |
kovy, metaloidy a jejich sloučeniny |
8 |
|
IV. 1. 10 |
plastické hmoty |
20 |
|
IV. 1. 11 |
pryž a gumárenské chemikálie |
7 |
|
IV. 1. 12 |
dehet a jeho deriváty |
0 |
|
IV. 1. 13 |
organické barvy |
1 |
|
IV. 1. 14 |
léčiva |
2 |
|
IV. 1. 15 |
dezinfekční prostředky |
12 |
|
IV. 1. 16 |
insekticidní látky a agrochemikálie |
0 |
|
IV. 1. 17 |
ostatní organické chemické látky |
14 |
|
IV. 1. 18 |
rostliny a potraviny |
1 |
|
IV. 1. 19 |
jiné biologické látky |
0 |
|
IV. 1. 20 |
fyzikální faktory kromě ionizujícího záření |
1 |
|
Počet nox celkem |
97 |
|
|
Kapitola IV celkem |
69 |
|
|
Muži/ženy |
34/35 |
|
Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší, než počet případů hlášených onemocnění
Tabulka 8. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2024
|
Číslo položky – evidenční kód/diagnóza |
Počet |
|
|
Položka 1 – nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka |
4726 |
|
|
45 |
covid-19 |
4607 |
|
9 |
svrab |
95 |
|
34 |
dávivý kašel |
8 |
|
11 |
eryzipel |
4 |
|
21 |
infekční keratokonjunktivitida |
3 |
|
1 |
virová hepatitida |
3 |
|
44 |
enterovirová vezikulární stomatitida s exantemem |
2 |
|
12 |
pásový opar |
1 |
|
5 |
plané neštovice |
1 |
|
20 |
mykoplazmová pneumonie |
1 |
|
24 |
cytomegalovirová pneumonie |
1 |
|
Položka 2 – nemoci přenosné ze zvířat na člověka |
8 |
|
|
11 |
lymeská nemoc |
4 |
|
4 |
tularemie |
3 |
|
26 |
streptokoková meningitida |
1 |
|
Položka 3 – nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí |
16 |
|
|
36 |
covid-19 |
13 |
|
5 |
malárie |
2 |
|
9 |
horečka dengue |
1 |
|
Kapitola V celkem |
4750 |
|
|
Muži/ženy |
696/4054 |
|
Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka byly hlášeny celkem 4 726krát. Z toho v 94,2 % případech onemocněli pracovníci poskytující „Zdravotní nebo sociální péči“ – CZ-NACE Q86–88. V dalších odvětvích ekonomické činnosti onemocnělo 1–239 pracovníků, nejvíce v odvětví CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“.
Onemocnění covidem-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání 4 607krát, z toho 565 osob prodělalo toto onemocnění v období březen 2020 až srpen 2024 celkem dvakrát, 43 osob třikrát a dvě osoby dokonce čtyřikrát. Až 99,3 % případů onemocnění hlášených v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát.
Onemocněli zejména pracovníci v odvětví CZ-NACE Q86–88 „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 4 336 případů), v dalších 8 odvětvích ekonomické činnosti prodělalo covid-19 celkem 271 pracovníků. Nejčastěji šlo o pracovníky v CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“ (239 případů). Zde byli postiženi zejména učitelé mateřských škol a prvního stupně základních škol, dále asistenti pedagoga, speciální pedagogové, vychovatelé, učitelé odborných předmětů, uklízečky, pracovníci prádelny, školníci, správci budov i jedna administrativní pracovnice.
Ve většině případů, u kterých byl sdělen klinický obraz, probíhal covid-19 jako viróza s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních dýchacích cest, případně s dyspeptickými obtížemi. Ze závažnějších komplikací se ve 119 případech jednalo o virovou pneumonii, třikrát o žilní trombózu, dvakrát o embolizaci plic a jednou o perikardiální výpotek. K úmrtí došlo v jednom případě. Svrab byl uznán za nemoc z povolání 95krát, nejčastěji u pracovníků v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory. Černý kašel byl diagnostikován u 8 zdravotníků, erysipelem onemocněl jeden hasič a tří zdravotničtí pracovníci. Infekční keratokonjunktivitida byla diagnostikována u tří zdravotníků. Enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem vznikla u dvou lékařů. Chronická virová hepatitida C byla diagnostikována u zdravotní sestry a sanitářky. Po jednom případu vznikly akutní virová hepatitida A u pracovnice sociálních služeb, pásový opar u zdravotnického záchranáře, plané neštovice u farmaceuta, mykoplazmová pneumonie u lékaře a cytomegalovirová pneumonie u zdravotnického záchranáře.
Antropozoonóz bylo hlášeno celkem 8 případů. Lymeská nemoc vznikla 4krát (z toho 2krát byl postižen nervový systém), tularemie 3krát a jednou streptokoková meningitida způsobená Streptococcus suis.
Tabulka 9. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2024
|
Kapitola II – položka diagnóza |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
4 |
percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem |
2 |
2/0 |
|
7 |
nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací |
16 |
14/2 |
|
8 |
nemoci kostí a kloubů z práce s vibrujícími nástroji |
6 |
6/0 |
|
9 |
nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin |
1 |
0/1 |
|
10 |
nemoci periferních nervů z přetěžování končetin |
25 |
6/19 |
|
Celkem |
50 |
28/22 |
|
Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí bylo uznáno celkem 16 případů. Malárií onemocněl vědecký pracovník v Kongu a horečkou dengue se nakazil vývojový manažer v Indii. Ve 14 případech byli postiženi vojáci z povolání působící na Mali, zde se covid-19 vyskytl celkem 13krát a malárie jednou.
Profesionální poškození hlasivek (těžká fonastenie) bylo diagnostikováno v rámci kapitoly VI u učitelky mateřské školy po necelých 24 letech práce, při které nadměrně zatěžovala hlasový aparát.
OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
V roce 2024 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno pouze v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání, a to celkem 50krát (tab. 9). Nejčastěji bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (60 % případů), v dalších 10 krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v 1 až 5 případech.
Postiženi byli pracovníci v 16 odvětvích ekonomické činnosti v počtu 1 až 8 případů, nejvíce při těžbě a úpravě uhlí. Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů při práci s přetěžováním končetin (25 případů) a při práci s vibrujícími nástroji (16 případů). V obou případech šlo o lehký syndrom karpálního tunelu.
DISKUSE A ZÁVĚR
V roce 2024 bylo v České republice uznáno 5 290 případů profesionálních onemocnění, tj. o 1 711 případů méně než v roce 2023. Dominujícím onemocněním stále zůstává covid-19, který byl od počátku covidové epidemie v České republice uznán za nemoc z povolání již ve 23 170 případech. Tento velký počet souvisí s klinickými kritérii, která se jeví jako relativně volná, např. ve srovnání s kritérii pro uznávání chřipkového onemocnění. To nebylo v roce 2024 uznáno za nemoc z povolání ani jednou a v předchozích letech bylo i v dobách chřipkové epidemie uznáváno pouze sporadicky.
Střediska nemocí z povolání a krajské hygienické stanice jsou od roku 2021 zahlceny nejen novými žádostmi o nemoc z povolání pro onemocnění covid-19 od pracovníků zdravotnictví a sociální péče, ale ve stále větším počtu i od pracovníků ze školství. Navíc od roku 2023 se řeší také nové žádosti pracujících, kteří požadují uznání chronického onemocnění bederní páteře způsobeného dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Vzhledem k nastavení velmi přísných klinických a hygienických kritérií však bylo toto onemocnění uznáno dosud jen v jednom případě.
Sources
- Fenclová, Z., Havlová, D., Voříšková, M. a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2023. Prakt. Lék., 2024; 104(1):22–29.
- Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice (online). Dostupné na www: Nemoci z povolání v České republice – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze.
Podpořeno MZ ČR – RVO („Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330“).
Konflikt zájmů
Žádný.
Do tisku přijato dne 7. 4. 2025.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz
Labels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicineArticle was published in
Occupational Medicine
2025 Issue 1
Most read in this issue
- Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
- Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – posuzování pracovní expozice – první dva roky zkušeností
- Dupuytrenova choroba ako poškodenie zdravia z práce
- Obor pracovní lékařství a Francie