#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024


Authors: Z. Fenclová 1,2;  D. Pelclová 2;  V. Lipšová 1,2;  D. Havlová 1;  M. Voříšková 1;  P. Urban
Authors‘ workplace: Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Praha 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha 2
Published in: Pracov. Lék., 77, 2025, No. 1, s. 5-11.
Category: Original Papers

Overview

V roce 2024 bylo v České republice u 3 651 žen a u 879 mužů hlášeno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Jihomoravského kraje (17,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v Sekci ekonomické činnosti Q86-88 „zdravotní a sociální péče“ (84,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza covid-19 (88,2 % případů). U ohrožení nemocí z povolání dominovala diagnóza syndromu karpálního tunelu (82,0 % případů).

Klíčová slova:

incidence – nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři informují o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání v České republice v roce 2024. Data o všech uznaných případech v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání.

METODIKA

Byly vyhodnoceny případy uznaných profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 a jejichž data byla do NRNP zaslaná příslušnými Středisky nemocí z povolání nejpozději do 10. ledna 2025. Podrobné údaje o počtu a složení všech hlášených případů v tomto období budou dostupné na internetových stránkách SZÚ [2].

VÝSLEDKY

V roce 2024 bylo u 4 530 pracovníků diagnostikováno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání (tab. 1), to znamená, že u 701 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Nejčastěji šlo o opakovaná covidová onemocnění.

Ve srovnání s rokem 2023 [1, 2] klesl v roce 2024 počet hlášených profesionálních onemocnění o 1 711 případů. Významný pokles onemocnění byl zaznamenán v kapitole V seznamu nemocí z povolání –⁠ Nemoci přenosné a parazitární. Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno na území Jihomoravského kraje (940 případů), v dalších krajích bylo hlášeno 50 až 754 případů. V 16 případech profesionální onemocnění vzniklo při plnění pracovních úkolů v zahraničí (tab. 2).

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jich bylo nejvíce uznáno u osob pracujících v Sekci Q86–88 –⁠ „Zdravotní a sociální péče“ –⁠ celkem 84,5 % případů (tab. 3).

V této sekci byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem 4 454 případů, z toho 4 336krát byl diagnostikován covid-19 a 95krát svrab).

Jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často –⁠ profesionální dermatózy 12krát, astma bronchiale s přecitlivělostí na antibiotika jednou a nemoci z přetěžování končetin celkem 4krát, z toho syndrom karpálního tunelu 3krát a Morbus de Quervain jednou.

Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen covid-19 celkem 4 620 případů, z toho 13 případů vzniklo u vojáků z povolání v zahraničí.

 

Tabulka 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2020–2024

Rok

2020

2021

2022

2023

2024

Počet pacientů

952

5890

6996

6156

4530

Muži

438

1249

1445

1196

879

Ženy

514

4641

5551

4960

3651

Nemoci z povolání

1035

5991

7383

6937

5240

Ohrožení nemocí z povolání

77

52

56

64

50

Profesionální onemocnění celkem

1112

6043

7439

7001

5290

Incidence na 100 tisíc pojištěnců

23,7

128,9

157,6

147,3

*

Poznámka: *Data o počtech zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2024 nebyla v době zpracování tohoto článku ještě dostupná.

 

Tabulka 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice 2024 –⁠ rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání

Kraj vzniku

Kapitola

Celkem

Procentuální podíl

I

II

III

IV

V

VI

Hlavní město Praha

0

10

0

2

159

0

171

3,2

Jihočeský kraj

0

25

7

3

489

0

524

9,9

Jihomoravský kraj

0

11

4

5

920

0

940

17,8

Karlovarský kraj

3

4

0

0

43

0

50

0,9

Kraj Vysočina

0

7

0

11

235

0

253

4,8

Královéhradecký kraj

0

20

1

14

333

1

369

6,9

Liberecký kraj

0

15

1

1

161

0

178

3,4

Moravskoslezský kraj

2

179

41

4

362

0

588

11,1

Olomoucký kraj

0

23

6

4

714

0

747

14,1

Pardubický kraj

0

20

3

1

160

0

184

3,5

Plzeňský kraj

3

16

15

11

709

0

754

14,3

Středočeský kraj

0

19

14

3

128

0

164

3,1

Ústecký kraj

0

9

0

5

249

0

263

5,0

Zlínský kraj

0

10

2

5

72

0

89

1,7

mimo území ČR

0

0

0

0

16

0

16

0,3

Celkem

8

368

94

69

4750

1

5 290

100

Změna proti roku 2023

+7

-31

-29

-2

-1655

-1

-1 711

 

Legenda:

  1. –⁠ Nemoci způsobené chemickými látkami
  2. –⁠ Nemoci způsobené fyzikálními faktory
  3. –⁠ Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
  4. –⁠ Nemoci kožní
  5. –⁠ Nemoci přenosné a parazitární
  6. –⁠ Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

 

Tabulka 3. Sekce odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2024

Číslo a název sekce odvětví ekonomické činnosti

Počet

Procentuální podíl

Q86-88

Zdravotní a sociální péče

4 471

84,5

C10-33

Zpracovatelský průmysl

362

6,8

P85

Vzdělávání

242

4,6

B05-09

Těžba a dobývání

68

1,3

O84

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

43

0,8

F41-43

Stavebnictví

25

0,5

G45-47

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

22

0,4

A01-03

Zemědělství, lesnictví a rybářství

18

0,3

Ostatní odvětví 1–8 případů

39

0,8

Celkový počet

5 290

100

 

NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Chemické látky (kapitola I) vyvolaly v roce 2024 pět akutních intoxikací po inhalaci chlóru, sirovodíku nebo výparů acetonových barev, benzínu a zplodin hoření a dále tři nádorová onemocnění (tab. 4). Šlo o nádor jazyka, který vznikl u pracovníka v koksovně po expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům v letech 1987–2023, s dobou latence (posuzované od začátku expozice do manifestace nádoru) 36 let. U dalšího pracovníka po expozici směsi kancerogenních látek v letech 1987–2006 vznikl difuzní velkobuněčný B-lymfom, zde byla doba latence 27 let. Nádor ledvin byl uznán u slévače, který byl exponován také směsi karcinogenních látek v letech 2001–2018, zde byla doba latence 17 let.

Fyzikální faktory vyvolaly celkem 318 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 5.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem byla hlášena u 8 pracovníků, kteří byli exponování nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích i odvětvích ekonomické činnosti. Práce s vibrujícími nástroji způsobila celkem 100 případů nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci, svářeči a brusiči kovů. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací byl diagnostikován 6krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací vzniklo 85krát, z toho syndrom karpálního tunelu 79krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 6krát. Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací byly hlášeny 9krát, z toho loketní kloub byl poškozen 5krát a zápěstní kloub 4krát. Nemoci z přetěžování končetin byly uznány za nemoc z povolání celkem 209krát. Z mnoha profesí se nejčastěji vyskytli operátoři výroby, montážní dělníci, zámečníci-svářeči a prodavačky. Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 101 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 32krát, z toho rhizartróza 12krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 10krát, artróza drobných kloubů rukou a artróza kolenních kloubů po třech případech a artróza loketních kloubů a zápěstních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 28krát, v 21 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Burzitida v oblasti subakromiální vznikla 9krát, v oblasti ramene 2krát. Skákavý prst byl hlášen 11krát, chronická tendosynovitida extenzorů nebo flexorů prstů nebo předloktí 7krát, Morbus de Quervain byl uznán 6krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 4krát a kapsulitida ramene a chronická tendinitida bicepsu po jednom případu. Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 108, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 106krát, profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 2krát. Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací bylo uznáno jen jednou, a to u stavebního dělníka.

V rámci kapitoly III bylo hlášeno 94 nemocí z povolání týkajících se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Jejich přehled obsahuje tabulka 6.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly diagnostikovány celkem 54krát. Azbestový prach byl vyvolavatelem profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice celkem 9krát. Azbestóza vznikla u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1959–1991. Mezoteliom pohrudnice byl hlášen u 5 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1973–2012. Doba latence od začátku expozice byla v rozmezí 23–51 let, medián 47 let. Rakovina plic ve spojení s azbestózou byla diagnostikována dvakrát u pracovníků, kteří pracovali v riziku azbestu v letech 1967–1995 (doba latence zde byla 55, respektive 57 let). Pneumokonióza ze svařování vznikla u pracovníka po 12 letech práce v riziku svářečských dýmů. Rakovina dýchacích cest z koksárenských plynů byla diagnostikována u pracovníka exponovaného uvedené noxe v letech 1994–2023. Doba latence byla 29 let. Exogenní alergická alveolitida vznikla u pracovníka na pile, vyvolavatelem onemocnění byla bakterie Saccharopolyspora rectivirgula. Profesionální astma bronchiale nebo alergická rinitida byly hlášeny celkem 24krát. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly diizokyanáty a lepidla (12 a 8 případů). Ostatní alergeny (různé druhy mouky, moučkový cukr, kakao, kypřicí prášek, dezinfekční prostředky, antibiotika, obráběcí kapaliny, prach z pracoviště, karbony, polypropylen, polyester, aceton, ethylacetát, insekticid nebo skelný prach) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle. Alergickou rýmu vyvolala žitná mouka. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého vznikla u čtyř pracovníků exponovaných této noxe v letech 1959–1986. Doba latence byla v rozmezí 37 až 63 let, medián 49 let.

 

Tabulka 4. Kapitola I –⁠ nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v roce 2024

Číslo a název položky

Počet

Muži/ženy

13

nemoc z chlóru

1

1/0

25

nemoc ze sirovodíku

1

1/0

31

nemoc z ketonů

1

1/0

42

nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků (rakovina jazyka)

1

1/0

58

nemoc z dalších látek nebo směsí látek (rakovina ledvin, difuzní velkobuněčný B lymfom, podráždění dýchacích cest benzínem a zplodinami hoření)

4

2/2

Kapitola I celkem

8

6/2

 

Tabulka 5. Kapitola II –⁠ nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2024

Číslo a název položky

Počet

Muži/ženy

4

percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem

8

7/1

6

sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací

6

6/0

7

nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací

85

77/8

8

nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z vibrací

9

9/0

Celkem nemoci z vibrací

100

92/8

9

nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů z přetěžování končetin

101

42/59

10

nemoci periferních nervů z přetěžování končetin

108

39/69

Celkem nemoci z přetěžování končetin

209

81/128

11

chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací

1

1/0

Kapitola II celkem

318

181/137

 

Tabulka 6. Kapitola III –⁠ nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2024

Položka evidenční kód diagnózy

Počet

Muži/ženy

1. 2

silikóza s typickými RTG znaky prašných změn

8

8/0

1. 3

silikóza plic komplikovaná

2

2/0

1. 4

silikotuberkulóza

1

1/0

1. 5

pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje onemocnění

4

4/0

1. 6

pneumokonióza uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn

36

36/0

1. 7

pneumokonióza uhlokopů komplikovaná

3

3/0

Položka 1 –⁠ nemoci z oxidu křemičitého celkem

54

54/0

2 a

azbestóza

2

1/1

2 c

mezoteliom pohrudnice

5

5/0

2 d

rakovina plic ve spojení s azbestózou

2

2/0

Položka 2 nemoci z azbestového prachu celkem

9

8/1

4

pneumokonióza ze svařování

1

1/0

7

rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny

1

1/0

9

exogenní alergická alveolitida

1

1/0

10. 1

astma bronchiale

23

10/13

10. 2

alergická rinitida

1

1/0

Položka 10 celkem

24

11/13

12

rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s oxidem křemičitým

4

4/0

Kapitola III celkem

94

80/14

 

Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno v rámci kapitoly IV celkem 69 případů, z toho kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 61krát, iritační dermatitida 7krát a kopřivka po expozici antibiotikům jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 7), zde se nejčastěji uplatnily epoxidy –⁠ celkem 16 případů.

V rámci kapitoly V bylo uznáno celkem 4 750 případů nemocí přenosných a parazitárních. Jejich přehled obsahuje tabulka 8.

 

Tabulka 7. Kapitola IV –⁠ nemoci z povolání kožní v roce 2024, rozdělení podle vyvolávajících nox

Evidenční kód a název noxy

Počet

IV. 1. 01

alkálie

0

IV. 1. 02

cement

0

IV. 1. 03

kyseliny

0

IV. 1. 04

čisticí a kosmetické přípravky

8

IV. 1. 05

organická rozpouštědla

1

IV. 1. 06

ropné výrobky

18

IV. 1. 07

chróm a jeho sloučeniny

0

IV. 1. 08

nikl a jeho slitiny

4

IV. 1. 09

kovy, metaloidy a jejich sloučeniny

8

IV. 1. 10

plastické hmoty

20

IV. 1. 11

pryž a gumárenské chemikálie

7

IV. 1. 12

dehet a jeho deriváty

0

IV. 1. 13

organické barvy

1

IV. 1. 14

léčiva

2

IV. 1. 15

dezinfekční prostředky

12

IV. 1. 16

insekticidní látky a agrochemikálie

0

IV. 1. 17

ostatní organické chemické látky

14

IV. 1. 18

rostliny a potraviny

1

IV. 1. 19

jiné biologické látky

0

IV. 1. 20

fyzikální faktory kromě ionizujícího záření

1

Počet nox celkem

97

Kapitola IV celkem

69

Muži/ženy

34/35

Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší, než počet případů hlášených onemocnění

 

Tabulka 8. Kapitola V –⁠ nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2024

Číslo položky evidenční kód/diagnóza

Počet

Položka 1 –⁠ nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka

4726

45

covid-19

4607

9

svrab

95

34

dávivý kašel

8

11

eryzipel

4

21

infekční keratokonjunktivitida

3

1

virová hepatitida

3

44

enterovirová vezikulární stomatitida s exantemem

2

12

pásový opar

1

5

plané neštovice

1

20

mykoplazmová pneumonie

1

24

cytomegalovirová pneumonie

1

Položka 2 nemoci přenosné ze zvířat na člověka

8

11

lymeská nemoc

4

4

tularemie

3

26

streptokoková meningitida

1

Položka 3 nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí

16

36

covid-19

13

5

malárie

2

9

horečka dengue

1

Kapitola V celkem

4750

Muži/ženy

696/4054

 

Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka byly hlášeny celkem 4 726krát. Z toho v 94,2 % případech onemocněli pracovníci poskytující „Zdravotní nebo sociální péči“ –⁠ CZ-NACE Q86–88. V dalších odvětvích ekonomické činnosti onemocnělo 1–239 pracovníků, nejvíce v odvětví CZ-NACE P85 –⁠ „Vzdělávání“.

Onemocnění covidem-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání 4 607krát, z toho 565 osob prodělalo toto onemocnění v období březen 2020 až srpen 2024 celkem dvakrát, 43 osob třikrát a dvě osoby dokonce čtyřikrát. Až 99,3 % případů onemocnění hlášených v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát.

Onemocněli zejména pracovníci v odvětví CZ-NACE Q86–88 „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 4 336 případů), v dalších 8 odvětvích ekonomické činnosti prodělalo covid-19 celkem 271 pracovníků. Nejčastěji šlo o pracovníky v CZ-NACE P85 –⁠ „Vzdělávání“ (239 případů). Zde byli postiženi zejména učitelé mateřských škol a prvního stupně základních škol, dále asistenti pedagoga, speciální pedagogové, vychovatelé, učitelé odborných předmětů, uklízečky, pracovníci prádelny, školníci, správci budov i jedna administrativní pracovnice. 

Ve většině případů, u kterých byl sdělen klinický obraz, probíhal covid-19 jako viróza s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních dýchacích cest, případně s dyspeptickými obtížemi. Ze závažnějších komplikací se ve 119 případech jednalo o virovou pneumonii, třikrát o žilní trombózu, dvakrát o embolizaci plic a jednou o perikardiální výpotek. K úmrtí došlo v jednom případě. Svrab byl uznán za nemoc z povolání 95krát, nejčastěji u pracovníků v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory. Černý kašel byl diagnostikován u 8 zdravotníků, erysipelem onemocněl jeden hasič a tří zdravotničtí pracovníci. Infekční keratokonjunktivitida byla diagnostikována u tří zdravotníků. Enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem vznikla u dvou lékařů. Chronická virová hepatitida C byla diagnostikována u zdravotní sestry a sanitářky. Po jednom případu vznikly akutní virová hepatitida A u pracovnice sociálních služeb, pásový opar u zdravotnického záchranáře, plané neštovice u farmaceuta, mykoplazmová pneumonie u lékaře a cytomegalovirová pneumonie u zdravotnického záchranáře.

Antropozoonóz bylo hlášeno celkem 8 případů. Lymeská nemoc vznikla 4krát (z toho 2krát byl postižen nervový systém), tularemie 3krát a jednou streptokoková meningitida způsobená Streptococcus suis.

 

Tabulka 9. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2024

Kapitola II –⁠ položka diagnóza

Počet

Muži/ženy

4

percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem

2

2/0

7

nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací

16

14/2

8

nemoci kostí a kloubů z práce s vibrujícími nástroji

6

6/0

9

nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin

1

0/1

10

nemoci periferních nervů z přetěžování končetin

25

6/19

Celkem

50

28/22

 

Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí bylo uznáno celkem 16 případů. Malárií onemocněl vědecký pracovník v Kongu a horečkou dengue se nakazil vývojový manažer v Indii. Ve 14 případech byli postiženi vojáci z povolání působící na Mali, zde se covid-19 vyskytl celkem 13krát a malárie jednou.

Profesionální poškození hlasivek (těžká fonastenie) bylo diagnostikováno v rámci kapitoly VI u učitelky mateřské školy po necelých 24 letech práce, při které nadměrně zatěžovala hlasový aparát.

 

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2024 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno pouze v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání, a to celkem 50krát (tab. 9). Nejčastěji bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (60 % případů), v dalších 10 krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v 1 až 5 případech.

Postiženi byli pracovníci v 16 odvětvích ekonomické činnosti v počtu 1 až 8 případů, nejvíce při těžbě a úpravě uhlí. Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů při práci s přetěžováním končetin (25 případů) a při práci s vibrujícími nástroji (16 případů). V obou případech šlo o lehký syndrom karpálního tunelu.

 

DISKUSE A ZÁVĚR

V roce 2024 bylo v České republice uznáno 5 290 případů profesionálních onemocnění, tj. o 1 711 případů méně než v roce 2023. Dominujícím onemocněním stále zůstává covid-19, který byl od počátku covidové epidemie v České republice uznán za nemoc z povolání již ve 23 170 případech. Tento velký počet souvisí s klinickými kritérii, která se jeví jako relativně volná, např. ve srovnání s kritérii pro uznávání chřipkového onemocnění. To nebylo v roce 2024 uznáno za nemoc z povolání ani jednou a v předchozích letech bylo i v dobách chřipkové epidemie uznáváno pouze sporadicky.

Střediska nemocí z povolání a krajské hygienické stanice jsou od roku 2021 zahlceny nejen novými žádostmi o nemoc z povolání pro onemocnění covid-19 od pracovníků zdravotnictví a sociální péče, ale ve stále větším počtu i od pracovníků ze školství. Navíc od roku 2023 se řeší také nové žádosti pracujících, kteří požadují uznání chronického onemocnění bederní páteře způsobeného dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Vzhledem k nastavení velmi přísných klinických a hygienických kritérií však bylo toto onemocnění uznáno dosud jen v jednom případě.


Sources
  1. Fenclová, Z., Havlová, D., Voříšková, M. a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2023. Prakt. Lék., 2024; 104(1):22–29.
  2. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice (online). Dostupné na www: Nemoci z povolání v České republice –⁠ SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze.

Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO („Státní zdravotní ústav –⁠ SZÚ, IČ 75010330“).

Konflikt zájmů
Žádný.

Do tisku přijato dne 7. 4. 2025.

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
e-mail:
zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz

Labels
Hygiene and epidemiology Hyperbaric medicine Occupational medicine
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#