#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Správná odpověď na předchozí kvíz


Authors: V. Štěpánek
Published in: Gastroent Hepatol 2025; 79(2): 142
Category: Others

V. Štěpánek

Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice a. s.

Z endoskopických obrázků je patrné zánětlivé postižení tlustého střeva – granulární sliznice s vymizelou cévní kresbou a ojedinělé ulcerace. Histopatolog popsal známky chronického zánětu s kryptitidou a kryptovými abscesy. V diferenciální diagnostice by se na prvním místě nabízel idiopatický střevní zánět – ulcerózní kolitida. Pro IBD nesvědčil náhlý vznik obtíží, věk pacienta a negativní rodinná anamnéza. Infekční etiologie byla vyloučena. V úvahu by připadala také ischemická kolitida nebo NSA kolopatie. Pro správnou diagnózu byl stěžejní důkladný odběr osobní anamnézy. Pacient v srpnu 2024, tedy 2 měsíce před začátkem obtíží, dokončil neoadjuvantní chemoterapii a imunoterapii plicního adenokarcinomu. Léčen byl nivolumabem. Jedná se o monoklonální protilátku ze skupiny checkpoint inhibitorů (CHI), která se váže na receptor PD-1 (receptor programované buněčné smrti). Jeho účinkem je zesílená odpověď T-lymfocytů. Kromě cíleného protinádorového účinku může způsobit imunitně zprostředkované nežádoucí účinky vlivem nadměrné aktivace a infiltrace tkání T-buňkami. Téměř u poloviny pacientů léčených checkpoint inhibitory dochází ke kolitidě, která je většinou mírná a je dobře ovlivnitelná symptomatickou léčbou. Typicky se příznaky objevují 8 týdnů od léčby CHI (stejně jako u našeho pacienta). Ovšem mohou vzniknout kdykoli během léčby i po jejím skončení. Klinicky se projevují jako průjmy, někdy s přítomností krve. Při koloskopii nalézáme známky lehké kolitidy jako erytém a edém nebo i těžké postižení s vředy. Stejně proměnlivý je i histologický obraz. Většinou jsou popisovány známky akutní kolitidy (infiltrace lamina propria neutrofily, lymfocyty a plazmatickými buňkami a zvýšená apoptóza krypt), méně již chronické známky zánětu a raritně i granulomy. Léčba se řídí tíží příznaků a endoskopickým nálezem. U lehčích forem je dostačující hydratace, dieta, případně antidiaroika (riziko toxického megacolon) a u středně těžkého průběhu kortikoterapie (1–2 mg/kg/den) . V případě neúčinnosti předešlé léčby lze využít biologickou terapii (infliximab, vedolizumab) . Našeho pacienta jsme krátkodobě léčili kortikoidy (úvodní dávka medrol 48 mg/ den) . Od vysazení kortikoidů je již několik měsíců asymptomatický a na plánovanou kontrolní koloskopii se nedostavil.

 


Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#