Authors: Jan Schraml 1; Marek Broul 1,2; Vladimír Šámal 1,3; Martin Hlavička 1 Authors‘ workplace: Klinika urologie a robotické chirurgie Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně, v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 1; Sexuologické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, Krajská zdravotní, a. s. 2; Urologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a. s. 3 Published in: Ces Urol 2022; 26(4): 256-258 Category: From Urological Practice in Pictures
Hlavní stanovisko práce: V článku uvádíme kazuistiku pacientky s iatrogenním poškozením močovodu při hysterektomii a jejího řešení pomocí roboticky asistované ureterocystoneoanastomózy včetně peroperačních snímků z robotické konzole.
Reimplantace močovodu (ureterocystoneoanastomóza = UCNA) je výkon prováděný z indikací striktur močovodu různé etiologie (následkem iatrogenního působení, endometriózy, poradiační apod.), píštělí močovodu do jiných orgánů, případně v souvislosti s poraněním ureteru. Výkony lze provádět otevřeným nebo minimálně invazivní přístupem (laparoskopicky nebo s robotickou asistencí) (1). V článku prezentujeme průběh a fotografie z operačního výkonu, pomocí kterého byla provedena roboticky asistovaná ureterocystoneoanastomóza (UCNA) vpravo. Jedná se o kazuistiku pacientky s iatrogenní lézí pánevního močovodu vpravo po hysterektomii.
Image 1. Výchozí stav operace, patrné místo poškození močovodu Fig. 1. The initial status of the surgery, visible site of ureteral damage
Image 2. Resekce postiženého místa močovodu Fig. 2. Resection of the affected ureter
Image 3. Incize stěny močového měchýře Fig. 3. Bladder wall incision
Image 4. Zavedení splintu do močovodu Fig. 4. Insertion of the splint into the ureter
Image 5. Sutura ureteru a močového měchýře – ureterocystoanastomóza Fig. 5. Suture of ureter and bladder – ureterocystoanastomosis
Image 6. Definitivní stav po UCNA Fig. 6. Final state after UCNA
Pacientka byla plánovaně přijata k roboticky asistované UCNA l. dx. pro iatrogenní lézi močovodu, ke které došlo v rámci laparoskopické hysterektomie pro nezhoubný myom v dubnu roku 2022. Po gynekologickém výkonu byl proveden pokus o zavedení splintu, ascendentní pyelografie a zavedena nefrostomie vpravo. S nefrostomií byla pacientka propuštěna domů a byl naplánován rekonstrukční výkon na naší klinice.
Samotný výkon i se zadokováním robota trval 41 minut. Po zavedení kapnoperitonea a zadokování robota bylo uvolněno sigma z adhezí ke stěně pánve vpravo, diferencován dilatovaný močovod, který byl vypreparován až pod ilické tepny a nad močovým měchýřem přerušen. Stenotický konec byl resekován a odeslán k histologickému vyšetření. V močovém měchýři byla provedena incize. Poté byla ušita zadní porce plastiky UCNA napřímo, zaveden stent Ch 8 open–close volně. Následně byla došita přední porce plastiky. Pak provedena zkouška vodotěsnosti, sutura těsná. Na konec operace byl do dutiny břišní zaveden Redonův drén.
Nefrostomie byla pacientce extrahována třetí pooperační den. Permanentní močový katétr byl ponechán celkem tři týdny. Poté byl proveden cystogram. Močový měchýř je bez známek úniku kontrastní látky a PK extrahován. Pacientka se zhojila per primam. Po pěti týdnech byl pacientce vyňat splint z močovodu. Dle ultrazvukového vyšetření je kalichopánvičkový systém ledviny bez dilatace, místo anastomózy je tedy bez stenózy.
Léčba striktur močovodu je velkou výzvou pro urology, vzhledem k variabilitě etiologie, místa a rozsahu striktury. Chirurgicky lze provést anastomózu end to end, nebo reimplantaci do močového měchýře. Tradičně se tyto zákroky prováděly otevřeným přístupem, ale nyní již zcela převažují minimálně invazivní přístupy včetně robotického přístupu (2). Minimálně invazivní přístup k léčbě stenózy močovodu je bezpečný a lehce proveditelný. Robotický i čistě laparoskopický přístup mohou nabídnout dobré výsledky z hlediska perioperačních výsledků, nízkého výskytu komplikací a recidivy (3, 4, 5).
Minimálně invazivní přístup při roboticky asistované UCNA umožňuje dosáhnout dobrého výsledku se sníženou perioperační zátěží. Funkční i anatomické výsledky tohoto typu výkonu jsou vynikající.
Došlo: 24. 9. 2022 Přijato: 5. 10. 2022
Kontaktní adresa: MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM Klinika urologie a robotické chirurgie UJEP Krajská zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice, o. z. Sociální péče 12a, 401 13 Ústí nad Labem e-mail: marek.broul@kzcr.eu
Střet zájmů: Autoři prohlašují, že zpracování tohoto článku nebylo podpořeno žádnou společností.
Prohlášení o podpoře: Zpracování článku nebylo podpořeno žádnou společností.
1. Macek P, Fanta M, Pešl M, et al. Varianty laparoskopické reimplantace močovodu. Ces Urol. 2017; 21(1): 16–19. 2. Schiavina R, Zaramella S, Chessa F, et al. Laparoscopic and robotic ureteral stenosis repair: a multi‑institutional experience with a long‑term follow‑up. Journal of Robotic Surgery [online]. 2016; 10(4): 323–330. 3. Chocholatý M, Schimdt M, Hanek P, Jarolím L. Etiologie, diagnostika a terapie iatrogenních poranění močovodu při otevřených a laparoskopických operacích. Endoskopie. 2009; 18(3): 98–102. 4. Hora M, Stránský P, Eret V, et al. Laparoskopická reimplantace ureteru – video. Ces Urol. 2016; 20(2): 97–99. 5. Schraml J, Hora M, Hlavička M, Broul M. Pravostranná robotická reimplantace močovodu s Boariho lalokovou plastikou. Ces Urol. 2020; 24(4): 244–246.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
