Předčasná ejakulace a ženská sexualita –⁠ dopady na sexuální funkce, psychické zdraví a vztahovou spokojenost partnerek

Overview

Souhrn: Cíle: Předčasná ejakulace (PE) představuje nejčastější sexuální dysfunkci u mužů. Její vliv ale přesahuje vlastní sexualitu muže a významně zasahuje do oblasti partnerského soužití, do sexuální funkce a také psychického zdraví partnerky. Cílem této přehledové práce je systematicky zhodnotit dostupné poznatky o dopadu PE na ženské sexuální funkce, vztahovou spokojenost a také psychickou pohodu partnerek mužů trpících PE. Metodika: Byla provedena systematická rešerše databází PubMed a Web of Science k listopadu 2024. Do analýzy bylo zahrnuto 20 studií splňujících kritéria zaměření na dopad PE na partnerky mužů. Zohledněna byla metodologická kvalita studií a použité měřicí nástroje (Female Sexual Function Index [FSFI], Sexual Quality of Life Questionnaire –⁠ Female [SQoL-F], Sexual Assertiveness Scale [SAS], Sexual Distress Scale [SDS]). Pro značnou heterogenitu výzkumů byla aplikována narativní syntéza výsledků. Výsledky: Dostupné studie potvrzují, že PE významně souvisí s možným zvýšeným výskytem ženských sexuálních dysfunkcí, zejména poruch vzrušení, lubrikace, snížené sexuální touhy a také s potížemi při dosažení orgazmu. Partnerky mužů s PE dosahují opakovaně nižšího skóre v dotazníku FSFI a vykazují sníženou sexuální kvalitu života. Některé studie uvádějí až 78–100% výskyt ženských sexuálních dysfunkcí v partnerských vztazích s PE. PE negativně ovlivňuje i vztahovou spokojenost, a dokonce v některých případech může dojít až k rozpadu vztahu. Psychologické dopady PE se projevují především zvýšenou úrovní úzkosti partnerek, přitom souvislost s depresivními symptomy zůstává méně konzistentní. Významným moderačním faktorem se jeví kvalita partnerského vztahu a vzájemná komunikace mezi partnery. Závěr: PE představuje závažný faktor negativně ovlivňující nejen mužskou sexualitu, ale i sexuální funkce partnerek a také jejich vztahovou spokojenost a psychické zdraví. Přesto zůstává nedostatečně prozkoumáno, v jaké míře a zda vůbec přispívá léčba PE ke zlepšení sexuálních funkcí žen a jejich psychického stavu. Budoucí výzkum by měl sledovat vliv léčby PE v kontextu partnerských vztahů a zohlednit potřebu komplexního terapeutického přístupu zaměřeného na oba partnery.

Klíčová slova:

předčasná ejakulace – ženské sexuální dysfunkce – sexuální spokojenost – partnerské vztahy – sexuální kvalita života – psychologické dopady sexuálních dysfunkcí

Úvod

Mužské a ženské sexuální dysfunkce zahrnují nejen fyziologické aspekty, ale jsou taktéž ovlivňovány faktory psychologickými a vztahovými. Předčasná ejakulace (PE) je jednou z nejčastějších sexuálních dysfunkcí u mužů [1] a jako taková je problémem, který může narušit sexuální vztah celého páru. PE se vyskytuje u 20–30 % mužů [2,3] a je definována jako ejakulace, ke které dochází do dvou minut po začátku pohlavního styku, zároveň je také spojená s nedostatkem sebekontroly ve smyslu oddálení ejakulace a s negativním dopadem na psychiku muže, vč. zvýšené úzkosti a frustrace [4,5]. Etiologie PE zatím není zcela jasná [6].

Ženské sexuální dysfunkce představují skupinu potíží, které zahrnují sníženou sexuální touhu, obtíže se vzrušivostí, lubrikací, bolestivost při sexuálním styku nebo neschopnost dosáhnout orgazmu [7]. Etiologie ženských sexuálních dysfunkcí je multifaktoriální a zahrnuje biologické, psychologické i vztahové faktory. Mezi hlavní aspekty mající vliv na rozvoj sexuálních dysfunkcí u žen řadíme hormonální změny, chronická onemocnění, užívání léků, ale také stres, úzkost, depresi či kvalitu partnerského vztahu [8,9].

Sexuální dysfunkce mužů a žen se tedy v páru mohou navzájem ovlivňovat a souviset spolu. Cílem této přehledové studie je systematicky analyzovat dosavadní poznatky o vlivu PE mužů na sexuální dysfunkce, psychické zdraví a sexuální spokojenost jejich partnerek.

 

Metodika

Pro účely této přehledové studie byla provedena systematická rešerše v databázích PubMed a Web of Science. K listopadu 2024 bylo provedeno vyhledávání pomocí kombinací klíčových slov „premature ejaculation AND women“, „premature ejaculation AND female partners“, „premature ejaculation AND spouses“. Byly zahrnuty pouze články publikované v anglickém jazyce. Celkem bylo identifikováno 381 studií, z nichž 58 studií bylo vyřazeno kvůli duplicitě. Dalších 304 studií bylo vyřazeno na základě nerelevantního zaměření (studie zaměřené na jiné sexuální dysfunkce, výzkum farmakologického ovlivnění PE, epidemiologické studie a studie, které se nezaměřovaly na ženy). Po vyloučení nerelevantních studií bylo do přehledu zařazeno 20 studií, které se zaměřují na vliv PE na sexuální funkci, spokojenost a kvalitu života žen. Následně byl proveden screening studií a extrakce dat. Zahrnuté studie byly hodnoceny z hlediska metodologické kvality, měřicích nástrojů (Female Sexual Function Index [FSFI], Sexual Quality of Life Questionnaire –⁠ Female [SQoL-F], Sexual Assertiveness Scale [SAS], Sexual Distress Scale [SDS]) a hlavních zjištění. Vzhledem k heterogenitě studií byla použita narativní syntéza k sumarizaci výsledků.

 

Dopad předčasné ejakulace na sexuální fungování žen

V této skupině jsou studie, které se zabývají vlivem PE na sexuální fungování žen. Zaměřují se hlavně na možný vliv na vznik sexuálních dysfunkcí u těchto žen. Zkoumají dysfunkce, jako je vaginismus, snížená sexuální touha a poruchy orgazmu či lubrikace.

Canat et al. [10] se ve své prospektivní observační studii zaměřili na asociaci mezi PE a sexuálními dysfunkcemi u žen. Výzkumu se zúčastnilo 181 párů s minimálně 6 měsíců trvajícím vztahem. Muži byli rozděleni do skupin podle přítomnosti či nepřítomnosti PE na základě měření IELT (intravaginal ejaculation latency time) pomocí stopek a dotazníku Premature Ejaculation Diagnostic Tool (PEDT). Ženy v těchto párech vyplňovaly dotazník FSFI. Studie prokázala vysokou prevalenci snížené sexuální funkce u žen obecně, avšak signifikantně častější byla ve skupině, kde muži trpěli PE. Konkrétně 48,43 % žen ve skupině bez PE vykazovalo sexuální dysfunkci, zatímco ve skupině mužů s PE se nějaká forma dysfunkce vyskytovala u všech žen.

Menší turecká studie Kaya et al. [11] se soustředila na sexuální funkce partnerek mužů s PE. Výzkumu se zúčastnilo 32 žen, jejichž sexuální funkce byly hodnoceny pomocí FSFI dotazníku. Výsledky ukázaly, že u 78 % žen ze skupiny partnerek mužů s PE byla diagnostikována sexuální dysfunkce, zatímco v kontrolní skupině se vyskytovala pouze u 40 % žen.

Li et al. [12] provedli observační průřezovou studii zkoumající páry, které vyhledaly ambulantní péči pro sexuální problém. Muži byli rozděleni na základě PEDT dotazníku do dvou skupin –⁠ s PE a bez PE, jejich partnerky vyplnily FSFI dotazník. Výsledky studie ukázaly, že PE byla signifikantně asociována s poklesem FSFI skóre u žen. Muži s PE vykazovali kratší IELT a méně častý pohlavní styk. Zároveň u nich byly zaznamenány vyšší úrovně úzkosti a deprese. Významným zjištěním bylo, že u 65 % žen s partnerem trpícím PE byla diagnostikována sexuální dysfunkce, zatímco v kontrolní skupině tento podíl činil 31,96 %.

Naopak Maseroli et al. [13] se ve své studii zaměřili přímo na ženy, které vyhledaly pomoc kvůli sexuální dysfunkci. Výzkumu se zúčastnilo 156 žen, přičemž překvapivě nebyla prokázána korelace mezi jejich FSFI skóre a přítomností erektilní dysfunkce nebo PE u partnera. Studie však zjistila, že 36,5 % žen se sexuální dysfunkcí mělo partnera s nějakým sexuálním problémem, přičemž 13,5 % mělo partnera s PE. Zajímavým zjištěním bylo, že snížení FSFI skóre silně korelovalo s konflikty ve vztahu.

Malá turecká studie Doganové a Dogana [14] se zaměřila na ženy trpící vaginismem a na jejich sexuální partnery. Výzkumu se zúčastnilo 32 žen a jejich sexuálních partnerů, nebyla zde žádná kontrolní skupina. Jednalo se tak o poměrně malou studii s menším vzorkem. Do studie byly pozvány ženy, kterým byl diagnostikován vaginismus na základě DSM IV kritérií (oproti DSM V je zde vaginismus samostatnou diagnostickou jednotkou). Tyto ženy i jejich sexuální partneři vyplnili sérii dotazníků ke zhodnocení sexuálního fungování. Sexuální funkce byly vyhodnoceny u žen i mužů pomocí dotazníku Golombok Rust Inventory of Sexual Satisfaction (GRISS), který byl validován na turecké populaci. Celkem 65,6 % mužů uvedlo přítomnost jedné nebo více sexuálních dysfunkcí, přičemž PE byla přítomna u 28,1 % z nich. Tato studie poukazuje na možnou souvislost mezi vaginismem u žen a výskytem PE u jejich partnerů.

Izraelská studie Bronner et al. [15] se zaměřila na souvislost mezi PE a obtížemi žen při vaginální penetraci. Do výzkumu bylo zapojeno 125 heterosexuálních párů, přičemž 44,5 % žen uvedlo potíže při zavádění tamponu, prstu či penisu. Dále se studie věnovala mužům, kteří často nebo téměř vždy ejakulovali ještě před vniknutím penisu do vaginy (7,1 % případů). Výsledky ukázaly, že partnerky těchto mužů častěji trpěly problémy při penetraci a vnímaly vyšší intenzitu bolesti. Zajímavým zjištěním však bylo, že skóre FSFI dotazníku u těchto žen nevykazovalo signifikantní souvislost s PE.

 

Dopad předčasné ejakulace na celkovou vztahovou a sexuální spokojenost žen

Tato část zahrnuje výzkumy, které zkoumají vliv PE na vztahovou a sexuální spokojenost žen, vč. rizika rozpadu vztahu.

Burri et al. [16] provedli mezinárodní studii zaměřenou na vnímání PE partnerkami mužů a její vliv na kvalitu vztahu a sexuální spokojenost. Výzkumu se zúčastnilo 1 463 žen z Mexika, Itálie a Jižní Koreje, které vyplňovaly dotazníky hodnotící jejich vnímání PE, kvalitu vztahu a sexuální uspokojení. Výsledky ukázaly, že 22,8 % žen uvedlo PE jako faktor, který přispěl k rozpadu jejich vztahu. Nejčastěji uváděné důvody sexuální frustrace zahrnovaly nedostatek pozornosti mužů a jejich orientaci na výkon (47,6 %), krátký čas mezi penetrací a ejakulací (39,9 %) a nedostatek kontroly nad ejakulací (24,1 %). Studie zdůraznila, že ženy nevnímají PE pouze skrze parametry výkonu, ale i ve vztahu k celkové kvalitě sexuálního života a intimitě ve vztahu.

Rozsáhlá studie Jerna et al. [17] zkoumala dopad PE na ženskou sexuální spokojenost a vztahovou dynamiku. Zahrnovala vzorek 1 779 žen. Cílem bylo přímo zjistit, zda PE představuje prediktivní faktor snížení spokojenosti ve vztahu a sexuálního fungování u žen. Výsledky ukázaly signifikantní negativní asociaci mezi symptomy PE a vzrušením, orgazmem a celkovým sexuálním uspokojením u žen.

Gungor et al. [18] se zaměřili na mladé dospělé páry a jejich vnímání sexuálních funkcí v kontextu partnerského vztahu. Výzkumu se zúčastnilo 107 zdravých párů, přičemž oba partneři vyplnili dotazník GRISS. Výsledky ukázaly, že nejčastějším sexuálním problémem mužů byla PE (49,5 %), následovaná impotencí (23,4 %) a problémy v komunikaci o sexu (19,6 %). Mezi ženami byl nejčastější diagnózou vaginismus (81,3 %), dále nízká frekvence pohlavního styku (42,1 %) a absence komunikace o sexuálních potřebách (40,2 %). Zajímavým zjištěním bylo, že muži a ženy často odlišně hodnotili vlastní sexuální fungování a vnímali sexuální spokojenost svého partnera rozdílně.

Čínská multicentrická studie Zhang et al. [19] zkoumala klinické charakteristiky a postoje párů k PE. Do studie bylo zařazeno 1 033 mužů s PE a jejich partnerky a kontrolní skupinu tvořilo 3 176 mužů bez PE. Z hlediska postojů párů k PE se ukázalo, že ve 44,3 % případů vyhledali léčbu muži kvůli vlastní nespokojenosti, ve 21,39 % kvůli nespokojenosti partnerek a v 33,98 % kvůli nespokojenosti obou partnerů. Mezi ženami, které uváděly nespokojenost s PE, bylo nejčastějším důvodem obtížné vzrušení (41,61 %), slabá sexuální touha (19,93 %), neschopnost dosáhnout orgazmu (21,68 %) a celkové zhoršení vztahu (14,51 %). Studie tak potvrzuje, že PE ovlivňuje nejen muže samotné, ale i jejich partnerky a celkovou kvalitu vztahu.

Studie Hwang et al. [20] z Jižní Koreje se zaměřila na vnímání PE u sezdaných párů. Jednalo se o prospektivní komunitní průřezovou studii, do níž byli zařazeni muži, kteří měli pravidelný sexuální styk s jednou partnerkou během posledních 6 měsíců, a jejich partnerky. Hodnocení PE bylo prováděno pomocí IELT a dotazníků PEDT, přičemž ženy vyplňovaly FSFI k posouzení sexuální funkce. Výsledky ukázaly, že 21,7 % mužů mělo IELT kratší než 2 min a 12,1 % splňovalo kritéria pro diagnózu PE dle PEDT. Analýza FSFI ukázala, že mezi skupinami nebyl signifikantní rozdíl v sexuální touze, avšak ženy mužů s PE vykazovaly nižší skóre v ostatních oblastech sexuálního fungování. Výsledky této studie tak potvrzují souvislost mezi PE a poklesem FSFI u partnerek mužů s touto poruchou.

Burri a Graziottin [21] zkoumali kulturní rozdíly ve vnímání PE mezi ženami z Mexika, Jižní Koreje a Itálie. Studie zahrnula 1 463 sexuálně aktivních žen, které byly nebo jsou ve vztahu s mužem trpícím PE. Výsledky ukázaly významné rozdíly v důležitosti ejakulační kontroly a v míře distresu způsobeného PE. Mexické ženy kladly nejvyšší důraz na kontrolu ejakulace a nejčastěji uváděly, že PE vedla k rozpadu jejich vztahu (28,9 %). Italky naopak vykazovaly nejnižší spokojenost ve vztahu, přestože PE hodnotily méně negativně. Jižní Korejky měly nejvyšší vztahovou spokojenost a největší důraz kladly na emocionální propojení během sexu. Ve všech třech kulturách byla nejčastěji hlášeným sexuálním problémem nízká touha, následovaná problémy s orgazmem a celkovou sexuální nespokojeností.

Velmi důležitá je rozsáhlá studie Verze et al. [22], která obsáhla spoustu důležitých faktorů a byla provedena na velkém vzorku žen, který čítal 3 104 žen. Zaměřila se na dopad PE na sexuální fungování žen a jejich celkovou sexuální kvalitu života a potvrzuje, že PE může významně ovlivnit nejen ženské sexuální dysfunkce, ale i psychické zdraví partnerek mužů s PE. Respondentky byly rozděleny do dvou skupin podle toho, zda jejich partner trpěl PE (PE+) nebo nikoliv (PE–). Vyplnily dotazníky SQoL-F, FSDS a škály hodnotící úroveň úzkosti a deprese. Výsledky ukázaly, že ženy, jejichž partneři měli IELT kratší než 1 min, častěji trpěly sexuální dysfunkcí, avšak rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky signifikantní s výjimkou lubrikace. Problémy s lubrikací uvedlo 45,4 % partnerek mužů s PE oproti 9,4 % ve skupině žen s partnery bez PE. Dále se ukázalo, že partnerky mužů s PE dosahovaly signifikantně vyšších skóre v dotazníku hodnotícím úzkost, zatímco v oblasti depresivních symptomů nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl mezi skupinami.

Další velká italská studie Verze et al. [23] zkoumala dopad PE na sexuální funkce a psychickou pohodu mužů i žen. Do výzkumu byly zahrnuty dvě velké skupiny respondentů získané z databáze praktických lékařů, přičemž muži a ženy nebyli hodnoceni jako páry, ale samostatně. U mužů byly sledovány sexuální funkce pomocí dotazníků PEDT, IIEF-5 a SQoL, zatímco ženy vyplňovaly IELT svého partnera, přítomnost jeho sexuální dysfunkce a dotazníky SAS a SDS hodnotící úzkost a depresi. U žen z PE+ skupiny bylo zaznamenáno výrazně nižší skóre v SQoL-F a vyšší míra bolesti během pohlavního styku. Dále se ukázalo, že jak muži, tak ženy v PE+ skupině vykazovali signifikantně vyšší skóre v dotaznících hodnotících úzkost a depresi, což naznačuje širší dopad PE nejen na sexuální fungování, ale i na psychické zdraví obou pohlaví.

Kolektiv autorů Hobbs et al. [24] provedl prospektivní observační studii zaměřenou na ženy, jejichž partneři trpěli PE. Studie probíhala ve Spojených státech a Španělsku a zahrnovala dvě skupiny –⁠ ženy mužů s PE diagnostikovanou pomocí PEDT, IELT nebo odborným lékařem a ženy partnerů bez PE. K hodnocení byly použity Abbreviated Sexual Function Questionnaire (ASFQ), PE Partners Sexual Inventory, AQoL-F a Sexual Relationship Scale (SRS). Výsledky ukázaly, že 77,7 % žen s partnerem trpícím PE mělo alespoň jednu sexuální dysfunkci, zatímco ve skupině bez PE to bylo 42,7 %. Dále 48 % žen z první skupiny vykazovalo dvě a více dysfunkcí oproti 22,4 % ve skupině kontrolní. Nejčastěji se u partnerek mužů s PE vyskytovaly problémy se vzrušením a orgazmem. Studie také zjistila, že ženy v této skupině měly signifikantně nižší sexuální kvalitu života. Zajímavým zjištěním bylo, že 23,8 % žen uvedlo PE partnera jako přímou příčinu svých problémů, zatímco 35,6 % žen uvedlo, že PE partnera zhoršila také jejich vlastní sexuální potíže. Celkově byla potvrzena silná souvislost mezi PE a sexuální dysfunkcí u žen.

 

Psychické zdraví a kvalita života partnerek mužů s předčasnou ejakulací

Tato část zahrnuje studie zaměřené na psychické důsledky PE, jako je úzkost či deprese. Dále se zaměřují na možné zhoršení kvality života.

Revicki et al. [25] provedli mezinárodní analýzu zaměřenou na dopad PE na pacienty a jejich partnerky. Studie zahrnovala 172 mužů s PE a 67 jejich partnerek z USA, Velké Británie, Itálie, Francie, Německa a Polska. Data byla získána prostřednictvím individuálních rozhovorů vedených odborníky metodou jeden na jednoho. Výsledky této kvalitativní studie ukázaly, že nedostatek kontroly nad ejakulací vedl u všech účastníků k nespokojenosti se sexuálním životem, což se často promítalo do partnerských vztahů. I ti, kteří uváděli určitou míru sexuálního uspokojení, hovořili o pocitu nenaplněnosti ve vztahu. Pocit sexuální spokojenosti byl úzce spojen s vnímanou kontrolou nad ejakulací. Muži i ženy často uváděli sníženou chuť k iniciaci sexuální aktivity kvůli obavám z nedostatečného uspokojení. Komunikační problémy ohledně PE byly dalším významným faktorem –⁠ oba partneři sdíleli pocit, že o tomto tématu nelze otevřeně hovořit. Dopad PE na vztah byl natolik závažný, že někteří muži vyjadřovali obavy ze ztráty partnerského propojení a možného rozpadu vztahu, pokud by se jejich dysfunkce nezlepšila. Většina žen pak uváděla celkovou nespokojenost, frustraci a nenaplnění ve svém sexuálním životě.

Malá observační studie autorů Rowland a Kolba [26] byla zaměřena na psychologické dopady PE u mužů. Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku. Výsledky ukázaly, že vnímání vlastního distresu bylo úzce spojeno s vnímaným distresem partnerky, ale pouze 13 % mužů vnímalo distres své partnerky jako větší než svůj. Studie tak poukazuje na rozdíly ve vnímání a prožívání PE mezi muži a jejich partnerkami.

Abdo [27] ve svém přehledovém článku shrnula psychologické a vztahové dopady ejakulačních dysfunkcí, zejména PE. Zdůrazňuje, že PE často vede k frustraci, studu, nízkému sebevědomí a zvýšené úzkosti. U mužů s dlouhodobou PE se zvyšuje riziko deprese a snížení celkové životní spokojenosti. PE má výrazný dopad na vztahy, muži s touto poruchou častěji vnímají problémy v partnerské komunikaci a vyhýbají se sexuálnímu styku v obavě z neúspěchu. Studie rovněž poukazuje na to, že partnerky mužů s PE mají vyšší pravděpodobnost výskytu sexuálních dysfunkcí a nižší celkovou sexuální spokojenost.

Karakeci et al. [28] se ve své studii zaměřují na partnerky mužů s PE žijící ve východním Turecku. Výsledky naznačují, že PE má významný dopad na psychické a sexuální zdraví partnerek. U žen, jejichž partneři trpí PE, může docházet k nižší sexuální spokojenosti a zvýšenému stresu, což může vést i k depresivním symptomům, které tato studie také měřila.

Belgičtí autoři Kempeneers et al. [29] se v komplexní studii zaměřili na funkční a psychologické charakteristiky mužů s PE, přičemž do výzkumu zahrnuli také jejich partnerky. Studie zahrnovala 461 mužů a 80 jejich partnerek a ukázala, že 14 % mužů přisuzuje vznik své PE změnám v partnerském životě, jako je těhotenství, svatba nebo konflikty. Výsledky rovněž ukázaly, že muži s PE pociťují vyšší úroveň distresu spojeného se svou poruchou než jejich partnerky. Zajímavým zjištěním bylo, že muži s PE často přeceňovali míru stresu svých partnerek, zatímco jejich sexuální spokojenost naopak podceňovali. V této studii se však neprokázala žádná signifikantní souvislost mezi sexuální spokojeností partnerek a latencí ejakulace.

 

Souhrn výsledků

Předčasná ejakulace je jednou z nejčastějších sexuálních dysfunkcí u mužů a její vliv přesahuje samotné sexuální prožívání mužů, ovlivňuje také sexuální funkce a spokojenost jejich partnerek. Výzkumy ukazují, že PE může mít významný dopad na ženskou sexualitu, vč. výskytu sexuálních dysfunkcí, sníženého libida, obtíží s orgazmem a celkového vnímání kvality sexuálního života [10,11]. Přehled studií přinesl zajímavé výsledky zejména v oblastech dopadu PE na sexuální dysfunkce žen a na jejich celkovou kvalitu sexuálního života.

Jedním z nejčastěji používaných nástrojů v přehledových studiích byl FSFI. Tento sebeposuzovací dotazník byl navržen pro hodnocení ženských sexuálních dysfunkcí a kvality života v klinických a epidemiologických studiích [30]. Je široce využíván pro posouzení klíčových aspektů ženské sexuální funkce, což umožňuje porovnání výsledků mezi jednotlivými studiemi. Výsledky studií, které FSFI použily, jsou uvedeny v tab. 1.

Výsledky studií naznačují, že partnerky mužů s PE vykazují celkově nižší skóre v dotazníku FSFI. V několika studiích bylo zjištěno, že ženy v partnerském vztahu s mužem s PE mají významně vyšší prevalenci sexuálních dysfunkcí, a to v rozmezí 78–100 %, zatímco ve skupině žen s partnery bez PE se prevalence pohybovala mezi 31,9 % a 48,4 % [10–12,20]. Rozdíly byly patrné také v průměrných FSFI skórech. Nicméně, ne všechny studie potvrdily přímou souvislost mezi PE a sníženou sexuální funkcí žen. Některé výzkumy nenalezly statisticky významný vztah mezi FSFI skóre a přítomností PE [13,15], což naznačuje, že dopad PE na ženskou sexualitu může být ovlivněn dalšími faktory. Některé studie [25,29] naznačují, že kromě samotné ejakulace ovlivňují ženskou sexuální spokojenost i psychické aspekty a kvalita partnerského vztahu. Výzkumy ukazují, že PE může vést k úzkosti, komunikačním problémům a snížené sexuální iniciativě, což přispívá k celkové nespokojenosti žen [26,28].

Dalším důležitým aspektem je celková sexuální spokojenost u partnerek mužů s PE. V oblasti sexuální spokojenosti a kvality života byly patrné rozdíly mezi skupinami žen s partnery s PE a bez PE. Některé studie [12,16,22,23] ukazují výrazně nižší skóre SQoL-F u žen s partnery s PE. Zajímavým zjištěním je, že některé ženy vnímají sexuální problémy svých partnerů jako vlastní problém, což může dále ovlivňovat jejich celkovou sexuální spokojenost i sebevědomí v intimní oblasti [24]. Výsledky studií ukazují, že partnerky mužů s PE mají nižší sexuální kvalitu života a častěji pociťují frustraci spojenou s nedostatečným sexuálním uspokojením [16,22].

Celkově dostupné studie potvrzují, že PE má významný negativní dopad na sexuální fungování i spokojenost žen, přičemž některé faktory mohou tento vliv zesilovat či zmírňovat.

Diskuze

Některé studie jasně naznačují souvislost mezi PE a výskytem sexuálních dysfunkcí partnerek. Zejména ty studie, které využívaly dotazník FSFI, prokázaly snížené skóre v oblasti vzrušení, orgazmu a lubrikace u žen, jejichž partneři trpěli PE [10,11]. Nicméně jiné studie [13] tento vztah nepotvrdily, což naznačuje, že zde mohou hrát roli i další aspekty, jako je kvalita partnerského vztahu, psychologické faktory a individuální rozdíly mezi páry.

V jednotlivých studiích se lišila metodologie i měřicí nástroje. U mužů byly k diagnostice PE nejčastěji využívány standardizované metody, jako je PEDT a IELT, nicméně v hodnocení ženské sexuální funkce se objevovaly různé dotazníky, což mohlo vést k rozdílům ve výsledcích. Dalším metodologickým rozdílem bylo získávání dat –⁠ zatímco některé studie pracovaly se subjektivním sebehodnocením pacientů, jiné využívaly objektivnější metody měření, což mohlo ovlivnit srovnatelnost výsledků.

Jedním z limitů dostupných studií jsou chybějící longitudinální data. Většina studií byla průřezová, což neumožňuje sledovat dlouhodobý vývoj PE a jeho vliv na partnerské vztahy. Budoucí longitudinální studie by mohly lépe objasnit dynamiku těchto změn a identifikovat faktory, které ovlivňují vývoj sexuální spokojenosti a dysfunkcí v čase.

Důležitým aspektem, který bývá v některých studiích opomíjen, jsou psychologické faktory a celkové psychické zdraví partnerek mužů s PE. Některé studie se zaměřily na úroveň úzkosti a depresivity u těchto žen, přičemž výsledky naznačují vyšší míru úzkosti, zatímco vztah s depresivními symptomy není vždy jednoznačný [12,25]. To ukazuje, že PE může přispívat k psychickému distresu, ale míra tohoto dopadu se pravděpodobně liší v závislosti na dalších faktorech, jako je délka vztahu nebo míra otevřené komunikace mezi partnery.

Přestože výsledky studií ukazují jasnou souvislost mezi PE a sníženou sexuální spokojeností partnerek, existují i určité rozpory. Některé studie např. naznačují, že negativní dopad PE je více zprostředkován vztahovou dynamikou než samotným fyziologickým projevem PE [21].

Dostupné studie ukazují, že PE má negativní dopad na sexuální funkce a spokojenost žen, avšak není jasné, zda by k nápravě těchto obtíží stačila samotná léčba PE, nebo zda je nutné cíleně léčit i sexuální dysfunkce partnerek. Neexistuje dostatek údajů o tom, zda a do jaké míry vede úspěšná léčba PE ke zlepšení ženské sexuální funkce, snížení sexuálního distresu nebo zvýšení sexuální kvality života žen. Stejně tak zatím chybí výzkum, který by systematicky sledoval, zda léčba PE přispívá ke zlepšení vztahové dynamiky nebo psychického stavu partnerek. Některé studie naznačují, že PE může být pouze jedním z více faktorů ovlivňujících sexuální spokojenost žen, přičemž roli hrají i další aspekty partnerského vztahu, jako je komunikace nebo celková míra intimity.