Sexuální aktivity uživatelů pervitinu a Subutexu

V dotazníkovém šetření bylo osloveno 30 pravidelných uživatelů pervitinu a stejný počet uživatelů substituční látky buprenorphinu (Subutexu). Zjišťovány byly rozdíly mezi těmito dvěma skupina mužů v sexuálním chování (počet partnerů, frekvence pohlavního styku ad.) i v prožívání sexuálního života (vnímání délky sexuálního styku a jeho kvality, síla apetence ad.). Některé z ukazatelů byly porovnány s výsledky mužských respondentů z reprezentativního výzkumu sexuálního chování populace ČR z roku 2003. Bylo zjištěno, že 87 % uživatelů pervitinu, ale pouze 53 % uživatelů Subutexu je spokojeno se svým sexuálním životem. Průměrný věk při prvním sexuálním styku byl u uživatelů drog 15 let (14,8, resp. 15,0), zatímco průměr u českých mužů byl 18 let. Uživatelé drog také uvádějí výrazně vyšší počet sexuálních partnerek – zatímco čeští muži uvedli v průměru 8,8 partnerek za život, u uživatelů Subutexu je to 11,6 a u uživatelů pervitinu dokonce 31,7 partnerek. Výsledky naznačují velký rozdíl mezi oběma skupinami uživatelů především v sexuální spokojenosti (která je nižší u uživatelů Subutexu) a vzhledem k obecné populaci pak výrazně rizikovější sexuální chování.

Klíčová slova:
buprenorphin, pervitin, sexuální aktivity.

ÚVOD

Existuje dostatek výzkumů, které mapují rizikovost sexuálního chování drogových uživatelů, dnes už nejen v zahraničí, ale i u nás. Důraz je v nich kladen především na prevenci šíření viru HIV a infekčních hepatitid. Jak ale konkrétní drogy ovlivňují sexuální aktivity, jejich kvalitu a prožívání, můžeme usuzovat spíše z výpovědí uživatelů například na četných internetových stránkách, kde si sdělují své zkušenosti.

Naším záměrem proto bylo alespoň částečně zmapovat danou problematiku a nastínit směr dalšího možného zkoumání. Cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v sexuálním chování a prožívání uživatelů dvou u nás užívaných drog, pervitinu, jakožto zástupce amfetaminů, a Subutexu, jako zástupce opiátů, a některá zjištění dále porovnat s výsledky získanými z reprezentativního výzkumu obecné populace ČR i ze zahraničních výzkumů reprezentativního charakteru. Provedené dotazníkové šetření zahrnovalo několik okruhů otázek. V následující práci uvádíme výsledky týkající se sexuální aktivity a subjektivního prožívání sexu u respondentů.

METODIKA

Soubor byl tvořen 60 muži – klienty nízkoprahových a substitučních služeb pro drogově závislé, z nichž 30 užívalo pravidelně pervitin a 30 buprenorphin (Subutex).

Věk respondentů se pohyboval v rozmezí 20 - 44 let. Nejčastější udávaný věk byl 21 let (10 %), průměr činil 27,0 let. Mezi respondenty se vyskytovali zástupci všech úrovní vzdělání, s výjimkou vysokoškoláků. Nejčastější udávané vzdělání bylo střední s maturitou, a to ve 40 %. Ve zkoumaném souboru jednoznačně převažovali jedinci hůř sociálně zabezpečení – 77 % dotazovaných bylo buď nezaměstnaných, nebo uváděli jen příležitostné práce.

Ze zkoumaného vzorku užívala většina respondentů drogy injekčně (67 %). Druhou velkou skupinu tvořili sublingvální uživatelé Subutexu. Více než polovina respondentů (57 %) uvedla každodenní užívání návykové látky, naprostá většina (92 %) ji užívá alespoň jednou týdně. Průměrná délka užívání hlavní drogy byla v celém souboru 3,7 let, ovšem s velkými rozdíly mezi srovnávanými skupinami: zatímco u uživatelů pervitinu to bylo v průměru 6,0 let, u Subutexu byla průměrná délka užívání 1,4 roku.

K výzkumu sexuální aktivity uživatelů drog byl použit speciálně pro tyto účely vytvořený dotazník, vycházející z dotazníku pro reprezentativní výzkum sexuálního chování v populaci ČR [14]. Tento původní dotazník byl značně zkrácen a modifikován, byly přidány některé nové pasáže, týkající se specificky zkoumaného souboru.

Respondenti byli kontaktováni v nízkoprahových a substitučních zařízeních pro drogově závislé. Osoby ze souboru pervitinových uživatelů byly zkontaktovány ve většině v nízkoprahovém K-centru SANANIM v Praze-Holešovicích, část vzorku (8 osob) pak v K-centru Laxus v Hradci Králové. Respondenti užívající Subutex byli navázáni ke spolupráci z malé části též v K-centru SANANIM, z většiny v substitučních léčebných programech, konkrétně CADAS SANANIM, Centrum substituční terapie Apolinář a soukromá ordinace MUDr. V. Řeháka, všechny tři sídlící v Praze.

Dotazníkové šetření probíhalo anonymně. Lékař či jiný pracovník zařízení vždy informoval respondenta o účelu výzkumu a ten se mohl rozhodnout, zda chce spolupracovat. Bylo zhodnoceno, zda respondent splňuje vstupní parametry (dobu a frekvenci užívání jedné nebo druhé sledované látky, bez pravidelné kombinace s jinou látkou), a pokud ano, podepsal informovaný souhlas. Tento souhlas byl dle přání respondenta nadepsán ve většině případů jen kódem, používaným ve většině nízkoprahových center, a archivován zvlášť. Poté respondent vyplnil dotazník sám, v čekárně nebo v kontaktní místnosti, vložil ho do obálky a přidal k ostatním již vyplněným. Tak byla zajištěna anonymita poskytovaných dat.

Dotázáno bylo původně 72 uživatelů, někteří však odmítli dotazník vyplnit z důvodu nedostatku času nebo momentální silné intoxikace. Pouze jeden respondent se odmítl zúčastnit výzkumu s poukázáním na přílišnou intimitu zjišťovaných dat. Návratnost dotazníků byla vysoká (98%) – pravděpodobně i z toho důvodu, že většina respondentů dotazník vyplňovala přímo v zařízení, kde jim byl předložen, a ihned po vyplnění jej odevzdala.

Dotazník byl zpracován pomocí statistického programu SPSS. Při statistické analýze bylo u kvantitativních znaků použito t-testu (ev. Mann-Whitneyova testu, pokud byla škála ordinální). Pro kvalitativní znaky jsme použili chí-kvadrát test, případně Fisherův Exact test (pokud chí-kvadrát test ukázal některé očekávané hodnoty <5).

VÝSLEDKY

První soulož

Všichni dotazovaní v obou souborech uvedli, že již měli soulož se ženou. Z výsledků vyplývá, že průměrný věk první soulože u uživatelů pervitinu je 14,8 roku (SD = 1,65), u uživatelů Subutexu 15,0 let (SD = 1,33). Statistickým šetřením pomocí t-testu nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (t = 0,604). Udávaný věk se pohybuje v rozmezí 12 a 19 let. Nejčastější byl u uživatelů pervitinu udáván věk 14 let, u Subutexu 15 let.

V obou souborech převládala první soulož realizována s náhodnou partnerkou. U pervitinu tomu tak bylo u 72 % respondentů, u Subutexu u 57 %. Statistická analýza neprokázala signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (t = 1,258).

Zkušenost s drogami již v době prvního sexuálního styku uvedlo pouze 21 % pervitinových, ale až 57 % subutexových uživatelů. Tento rozdíl se projevil jako statisticky vysoce významný (chí-kvadrát = 7,52, p = 0,008).

Počty sexuálních partnerů

Průměrně uváděli uživatelé pervitinu v dosavadním životě 31,7 sexuálních partnerek (SD = 55,14). Objevila se však jedna extrémní hodnota (300 partnerek), po jejímž vyřazení klesla průměrná hodnota na 21,4 partnerek za dosavadní život (SD = 13,15). Uživatelé Subutexu uvádějí v průměru 11,6 partnerek (SD = 8,68). Statistická analýza, provedená až po vyřazení extrémní hodnoty, prokázala signifikantní rozdíl v počtu partnerek v závislosti na užívané droze (t = 3,235, p = 0,002).

Styk s příležitostnou partnerkou mělo již alespoň jedenkrát v životě 93 % uživatelů pervitinu a 90 % uživatelů Subutexu. Průměrný počet příležitostných partnerek byl u uživatelů pervitinu 23,3 (SD = 47,09). Opět se však objevila jedna extrémní hodnota (230 partnerek), po jejímž vyřazení činí průměr 14,0 náhodných partnerek (SD = 14,07). Uživatelé Subutexu udávali v průměru 5,2 příležitostných partnerek v dosavadním životě (SD = 4,02). Statistická analýza, provedená až po vyřazení extrémní hodnoty, prokázala signifikantní rozdíl i v počtu náhodných partnerek v závislosti na užívané droze (t = 2,936, p = 0,005).

Stálý vztah mělo v době výzkumu 43 % uživatelů pervitinu a 36 % uživatelů Subutexu. Průměrná doba trvání stálého vztahu byla u uživatelů pervitinu kratší (21,4 měsíců, SD = 23,68) než u uživatelů Subutexu (28,0 měsíců, SD = 18,29). V otázce existence i trvání stálého vztahu nebyl mezi skupinami prokázán statisticky významný rozdíl. Většina respondentů v obou skupinách uvedla, že se svou stálou partnerkou sexuálně žije. Respondenti, kteří mají se stálou partnerkou intimní styky, uváděli v průměru 15,0 sexuálních kontaktů do měsíce (SD = 9,95), pokud jsou uživateli pervitinu, a 12,0 (SD = 6,35), pokud jsou uživateli Subutexu. Ze získaných dat dále vyplývá, že 69 % partnerek pervitinových respondentů a 30 % partnerek subutexových respondentů užívá drogy.

Spokojenost se sexuálním životem

Zatímco uživatelé pervitinu vyjádřili spokojenost se svým sexuálním životem v současnosti v 87 %, u uživatelů Subutexu je to pouze 53 %. Statistická analýza potvrdila signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (chí-kvadrát = 7,94, p = 0,01).

V tomto kontextu následovala otázka, zda se pohlavní život jedince změnil v souvislosti s užíváním drog, tedy v porovnání s dobou před jejich užíváním nebo s delší dobou abstinence. Ve skupině uživatelů pervitinu převažují jedinci, kteří nepociťují v souvislosti s drogami žádnou změnu v sexuálním životě. Naproti tomu ani jeden uživatel Subutexu neuvedl, že by se jeho sexuální život za dobu, kdy užívá drogy, zlepšil a většina pozoruje změnu k horšímu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Statistická analýza Mann-Whitneyho testem prokázala signifikantní závislost prožívané změny na druhu drogy (Mann-Whitney = 185,00, p <0,001).

Respondenti, kteří pociťovali nějakou změnu v souvislosti s užíváním drog, měli odpovědět dále na otázku, zda tuto změnu přičítají právě drogám. V tomto ohledu se mezi skupinami neprokázal významný rozdíl. 38 % uživatelů pervitinu a 63 % uživatelů Subutexu, kteří odpovídali na tuto otázku, připisuje změny ve svém sexuálním životě zcela vlivu drog. Částečně vidí drogy jako příčinu 38 % pervitinových a 32 % subutexových uživatelů a zbytek uvedl jinou příčinu. Počet respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku, je však poměrně malý, proto je tento výsledek spíše orientační.

Potřeba uspokojení, frekvence sexuálních aktivit

V otázce aktuální potřeby sexuálního uspokojení byly obě skupiny naprosto vyrovnané – v obou udávalo nějakou potřebu uspokojení 77 % respondentů. Uživatelé pervitinu by potřebovali pohlavní vybití průměrně 18,9x za  měsíc (v rozmezí od 5 do 30, SD = 8,98). U uživatelů Subutexu je odhad jen o málo nižší – potřebovali by uspokojení v průměru 16,1x měsíčně, s rozmezím od 1 do 35 (SD = 10,10). Rozdíl není statisticky významný (t = 0,954, p = 0,345).

Také počet respondentů, kteří jsou v současné době sexuálně aktivní (včetně masturbace), je velmi vyrovnaný v obou skupinách – 87 % uživatelů pervitinu a 83 % uživatelů Subutexu uvedlo některou z forem sexuální aktivity. Uživatelé pervitinu mají sexuální vybití průměrně 16,0x měsíčně, s rozmezím od 1 do 30 (SD = 10,06), subutexoví uživatelé udávají průměrně 11,8x měsíčně sexuální aktivitu, v rozmezí 1 až 45 (SD = 11,17). Rozdíl mezi oběma skupinami není statisticky významný (t = 1,324, p = 0,192).

Obě skupiny se shodují i v tom, zda potřebovali sexuální uspokojení v období před braním drog – 90 % pervitinových a 93 % subutexových uživatelů odpovědělo kladně. Značně se však liší ve vnímání změny potřeby sexuálního uspokojení v souvislosti s užíváním drog – výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Fisherův Exact test zde prokázal statisticky významný rozdíl (F = 21,709, p <0,001). Pokud dojde ke sloučení odpovědí typu „potřeba se snížila“ a „potřeba se nejprve zvýšila a pak snížila“ a odpovědí typu „potřeba se zvýšila“ s odpověďmi „potřeba se nejprve snížila a pak zvýšila“, rozdíl bude také významný (chí-kvadrát = 19,45, p = 0,001).

Délka sexuálních aktivit

Polovina uživatelů pervitinu (50 %) uvedla, že v období před užíváním drog měla milostnou předehru kratší než nyní, 32 % ji vnímalo jako stejnou a pouhých 18 % má pocit, že dříve byla průměrná délka předehry při jejich sexuálních stycích delší. Oproti tomu uživatelé Subutexu mají spíše opačný pocit – 32 % z nich uvádí, že před užíváním drog byla jejich předehra průměrně delší, 46 % považuje její dobu za nezměněnou a pouze 21 % si myslí, že nyní trvá jejich předehra déle. Rozdíl mezi oběma skupinami se projevil v Mann-Whitneyho testu jako statisticky významný (Mann-Whitney = 272,00, p = 0,036).

Před užíváním drog byla délka soulože u 39 % uživatelů pervitinu vnímána jako kratší a stejnou částí respondentů jako stejná. 23 % má pocit, že dříve byla průměrná délka soulože delší. Oproti tomu uživatelé Subutexu mají opět spíše opačný pocit – 43 % z nich uvádí, že před užíváním drog byla jejich soulož průměrně delší a dalších 43 % považuje její dobu za nezměněnou. Pouze 14 % si myslí, že nyní trvá jejich styk déle. Rozdíl mezi oběma skupinami se projevil v Mann-Whitneyho testu jako statisticky významný (Mann-Whitney = 252,00, p = 0,039).

Prožívání orgasmu

Respondenti byli dále dotazováni na vnímání kvality orgasmu v porovnání s dobou před užíváním drog. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Statistická analýza Mann-Whitneyho testem neprokázala v tomto bodě signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami, a to ani v případě, že položky „lepší“ s „podstatně lepší“ a „horší“ s „podstatně horší“ byly sloučeny.

DISKUSE

Výzkum potvrdil některé předpoklady, které vyplývají ze znalosti mechanismu účinků drog, i závěry, ke kterým došly podobné studie v zahraničí. Přesto se objevily i některé překvapivé výsledky.

Zjištěný průměrný věk první soulože u respondentů výzkumu odpovídá podobným výsledkům v zahraničních studiích, kde se většinou pohybuje také kolem 14. a 15. roku [5, 12]. Tato „norma“ drogových uživatelů je posunuta o 2-3 roky níže vzhledem k celopopulačním normám. Čeští muži při průzkumu v roce 2003 uvedli průměrný věk první soulože 18,0 roku [14], skupina francouzských respondentů ve věku 25-34 let uvádí průměrně 16,9 roku [13], anglický průměr činí též 17,0 let [15].

Zajímavé je zjištění, že zdaleka ne všichni respondenti zde prezentovaného výzkumu měli v době prvního sexuálního styku již zkušenost s drogami. Uvedlo ji 21 % pervitinových a 57 % subutexových uživatelů. Je tedy otázkou, zda velmi časný počátek sexuální aktivity je dán drogovým prostředím, nebo zda jde spíše o dvě částečně nezávislé charakteristiky určitých osob, pro které je typický tzv. sklon k vyhledávání dobrodružství (sensation seeking), jak bylo popsáno v zahraniční literatuře [6]. Zajímavý je rozdíl v tomto bodě mezi skupinami užívajícími různé drogy. Uživatelé Subutexu začínali se sexuální aktivitou v průměru o trochu později, ale tento rozdíl stále nevysvětluje velkou prokázanou závislost užívání v době prvního styku na druhu drogy. Možné vysvětlení by se dalo nalézt v praxi, kde se setkáváme více s velmi mladými uživateli heroinu - spíše než pervitinu. Z nich se později rekrutují uživatelé Subutexu. Je tedy pravděpodobné, že tyto osoby nezačínají dříve se sexuálním životem, ale s užíváním drog.

Počty sexuálních partnerů v dosavadním životě jsou u uživatelů drog vyšší ve srovnání s ne-drogovou populací, ať už českou nebo zahraniční, a to výrazně především u uživatelů pervitinu. Průměrný počet partnerů, udávaný v r. 2003 českými muži, byl 8,8 [14], ve francouzském výzkumu Spiry a jeho spolupracovníků [13] je to 11,0 a Wellingsová se spolupracovníky [15] uvádí průměrný počet partnerek u britských mužů 9,9. Uživatelé pervitinu našeho souboru uváděli počty více jak dvojnásobné. Naproti tomu uživatelé Subutexu se mnohem více přibližují „normám“. Rozdíl mezi skupinami je velmi výrazný a odpovídá jak zjištěním zahraničních výzkumů [2, 9], tak rozdílným účinkům, které se připisují v sexuální oblasti oběma drogám. Užívání amfetaminů vede k vyšší sexuální aktivitě a promiskuitě. Velmi ale záleží také na způsobu života spojeném s drogou. Tak například Inciardi [5] popisuje, že 24 % dotazovaných mužů - uživatelů cracku (stimulační droga, stejně jako pervitin), v jeho výzkumu mělo v posledních 30 dnech více jak 100 partnerek. Jde zde zjevně o jakési specifikum určité subpopulace.

Výše popsanému odpovídá i rozdíl mezi skupinami v počtu příležitostných partnerek. Obě skupiny shodně vykazují odlišnost od celopopulačního výzkumu, kde pohlavní styk s náhodnou partnerkou přiznalo 41,6 % mužů, kteří kdy měli nějaký sexuální styk [14], v americkém výzkumu Herolda a Mewhinneyho [3] dokonce až 80 %. Zde zkoumaní drogoví uživatelé mají takovou zkušenost ještě častěji, a to téměř všichni. Obě skupiny se však mezi sebou výrazně v počtu náhodných partnerek odlišují, u uživatelů pervitinu jsou tyto počty téměř trojnásobné ve srovnání se subutexovou skupinou. Ta je z tohoto hlediska plně srovnatelná s obecnou populací českých mužů, kteří měli náhodné styky, u nichž je průměrný počet takových partnerek 4,8 [14].

V otázce celkové spokojenosti s vlastním sexuálním životem se projevil výrazný rozdíl mezi skupinou uživatelů pervitinu a uživatelů Subutexu. Pokud tento výsledek porovnáme s celopopulačním vzorkem ČR [14], zjistíme, že český reprezentativní vzorek se pohybuje právě mezi dvěma zde zkoumanými skupinami. V roce 2003 uvedlo 69,5 % z těch, kteří na otázku odpověděli, že jsou spokojeni se svým sexuálním životem. Ve výzkumu francouzských autorů [13] uvedlo dokonce 89 % respondentů spokojenost se svým sexuálním životem, v americké studii [8] bylo spokojeno 88 % s fyzickou stránkou a 85 % s emocionální stránkou svého sexuálního života. Výsledky obou skupin námi zkoumaných uživatelů jsou přitom v souladu se zjištěními jiných, především zahraničních výzkumů. Ať už jsou studie prováděny na zvířatech, nebo jde o výzkum osob, ukazuje se shodně, že amfetaminy většinou stimulují sexuální aktivitu, zvyšují výkonnost a kreativitu v sexu a mají za následek častější vyhledávání sexuální aktivity [11].

Z výpovědí klientů nízkoprahových zařízení i z některých internetových stránek, obsahujících příspěvky uživatelů, však současně vyplývá, že po dlouhodobějším užívání amfetaminů tato stimulační funkce mizí a spíše ji nahrazuje nechuť k sexu a převládající problémy s erekcí a ejakulací [1]. Většinou jde přitom pouze o jednu z možných alternativ vývoje, která je spojena s mnoha léty užívání drog. Otázkou tedy zůstává, jestli v takových případech nehraje roli i prostý biologický věk a zdravotní stav, který bývá u pravidelných uživatelů pervitinu horší. Také zde mohou hrát důležitou roli sociální podmínky uživatelů, jako jsou např. bezdomovectví, sociální izolace a podobně.

Na druhou stranu uživatelé Subutexu z námi zkoumaného souboru byli spokojeni podstatně méně než ve všech citovaných celopopulačních výzkumech.Toto zjištění také odpovídá výpovědím uživatelů opiátů i výzkumům a studiím prováděným na zvířatech i s lidmi [16, 18]. Už ze základního využití opiátů coby analgetik vyplývá, že mají tlumivý účinek na organismus a tento se projevuje rovněž v oblasti sexu [17].

Získané výsledky tedy odpovídají teoretickým předpokladům a i rozmístění obou skupin na opačných pólech se vzhledem k celkové populaci shoduje s pravděpodobnými vlivy té které látky na fungování organismu v sexuální oblasti. Tento vliv připouštějí i sami respondenti v otázce na změnu sexuálního života v souvislosti s užíváním drog, a to právě pozitivním směrem u uživatelů pervitinu a negativním směrem u uživatelů Subutexu. Ze získaných výsledků vyplývá, že více vlivu na sexuální život připisuje droze právě druhá skupina. Možným vysvětlením je obecný psychologický mechanismus - u uživatelů drog často výrazně akcentovaný - připisování negativních změn vnějším vlivům, tedy okolí, a naopak pozitivních změn vlivům vnitřním.

Obě skupiny respondentů se shodují v tom, že většina z nich v současné době potřebuje sexuální uspokojení, a to i uživatelé Subutexu. Rozdíl mezi skupinami je v tomto ohledu nižší, než by bylo možné předpokládat vzhledem k celkové vyšší aktivitě a sexuální spokojenosti uživatelů pervitinu.

Zajímavým zjištěním je, že počet sexuálně aktivních jedinců zkoumaného souboru (a to včetně masturbace) je v obou skupinách vyšší, než počet těch, kteří uvádějí zachovalou potřebu takové aktivity. Stejný paradoxní výsledek však poskytl i  celopopulační výzkum ČR, kde 30 % mužů uvedlo, že nemají v současnosti potřebu sexuálního vybití, a přitom pouze 18 % udává, že skutečně nejsou sexuálně aktivní [14].

Uživatelé pervitinu uvádějí častější sexuální aktivitu než uživatelé Subutexu, a to opět v souladu se zahraničními studiemi [10]. Přestože potřeba uspokojení v obou skupinách je poměrně vysoká, mezi skupinami se prokázal výrazný rozdíl - uživatelé pervitinu uvádějí buď zvýšení potřeby nebo žádnou změnu, zatímco u uživatelů Subutexu výrazně převažuje snížení potřeby sexuálního vybití.

Respondenti z obou skupin se výrazně liší v tom, jak dlouho podle nich trvá předehra i soulož v porovnání s obdobím před užíváním drog. Uživatelé pervitinu udávají obě doby kratší před užíváním drog. Naproti tomu u uživatelů Subutexu se doba sexuálních aktivit v souvislosti s užíváním drog spíše zkrátila. I tato zjištění jsou v souladu s výsledky zahraničních studií [7, 10].

Zajímavé je, že ač uživatelé pervitinu často uváděli že se jejich sexuální život změnil s drogami k lepšímu, shodně s uživateli Subutexu vnímají většinou orgasmus jako horší nebo stejný jako před zahájením užívání drogy (i když u subutexové skupiny je posun směrem k „horšímu“ výraznější).

Dle našeho názoru naznačují výsledky studie potřebu zabývat se více spojením sexuality se zneužíváním návykových látek, a to v obou směrech. V rámci služeb pro drogově závislé je třeba ptát se i na spokojenost se sexuálním životem a na možné potíže, eventuálně informovat klienty o tom, jak může abstinence od drog sexuální život ovlivnit. V sexuologické praxi by pak bylo jistě užitečné nezapomínat na možný vliv některých drog na sexualitu a její prožívání a na skutečnost, že jejich dlouhodobé užívání může být hlavní příčinou mnoha sexuálních poruch.

ZÁVĚR

Na základě získaných výsledků tedy lze konstatovat tyto hlavní rozdíly mezi skupinami uživatelů pervitinu a Subutexu a rozdíly obou skupin ve srovnání s obecnou populací:

1. Muži užívající pervitin uvádějí celoživotně více sexuálních partnerek a více partnerek náhodných než respondenti ze subutexové skupiny.
2. Respondenti z obou skupin zahajují pohlavní styky o několik let dříve než muži z obecné populace a realizují většinou první soulož s náhodnou partnerkou.
3. Muži užívající pervitin jsou spokojenější se svým sexuálním životem než muži užívající Subutex.
4. V souvislosti s užíváním drogy uvádějí muži ze subutexové skupiny častěji zhoršení kvality sexuálního života než muži ze skupiny pervitinové.
5. Mezi oběma skupinami nebyl zjištěn významný rozdíl v sexuální aktivitě (frekvenci sexuálních vybití).
6. V souvislosti s užíváním drogy se u většiny mužů ze subutexové skupiny potřeba sexuálního vybití snížila, u uživatelů pervitinu se buď nezměnila nebo se dokonce zvýšila.
7. Ač uživatelé pervitinu často uváděli, že se jejich sexuální život změnil s drogami k lepšímu, shodně s uživateli Subutexu vnímají většinou orgasmus jako horší nebo stejný jako před zahájením užívání drogy.
8. Uživatelé pervitinu uvádějí dobu předehry i soulože delší než před užíváním drog. Naproti tomu u uživatelů Subutexu se doba obou těchto sexuálních aktivit v souvislosti s užíváním drog spíše zkrátila.

Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.

Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN

Apolinářská 4

128 00 Praha 2