Authors: J. Mourek 1,2; J. Pokorný 1; M. Langmeier 1 Authors‘ workplace: Fyziologický ústav 1. LF UK, Praha ; přednosta prof. MUDr. O. Kittnar, CSc. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice 1; přednosta prof. MUDr. M. Velemínský, CSc. 2 Published in: Čes. a slov. Psychiat., 102, 2006, No. 8, pp. 436-441. Category: Comprehensive Reports
Plazmatická membrána je dosud převážně chápána jako důležitá nosná struktura, ale to, že je rovněž spoluurčovatelem charakteristických vlastností nervové buňky a že její stav trvale a zásadně ovlivňuje aktivitu proteinových funkčních jednotek, jako jsou iontové kanály či receptory, není mnohdy dostatečně zdůrazňováno. Membránu je třeba chápat jako nikoliv statickou, ale naopak dynamickou funkčně-morfologickou soustavu. Pohyb vody přes buněčné membrány je jedním ze základních faktorů zachování homeostázy vnitřního prostředí. Voda může procházet plazmatickou membránou dvěma cestami. Jednak jde o prostou dvojvrstvou lipidovou difuzi a jednak o přestup pro vodu selektivními kanály. Existence těchto kanálů byla prokázána až koncem osmdesátých let dvacátého století. Intercelulární komunikace v CNS obratlovců je zajišťována především specializovanými mezibuněčnými kontakty, které tvoří chemické synapse. Nicméně elektrické synapse, tvořené kontakty typu gap junctions, hrají v nervovém systému významnou roli. Elektrické synapse se mj. podílejí na synchronizaci velkých populací neuronů. Gap junctions hrají rovněž roli při komunikaci mezi neurony a gliovými buňkami a do značné míry tak regulují elektrickou i metabolickou aktivitu nervové tkáně.
Klíčová slova: variabilita membrány, apoptóza, mitochondrie, aquaporiny, presynaptický element, gap junctions, elektrické synapse.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
