Authors: P. Bob; R. Ptáček; I. Paclt Authors‘ workplace: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc. Published in: Čes. a slov. Psychiat., , 2002, No. 7, pp. 377-381. Category:
Souhrn: Problematika diferenciální diagnostiky epileptických a psychogenních neepileptickýchzáchvatů představuje aktuální problém rozlišení záchvatů s převážně organickou etiologií a neepileptickýchzáchvatů s dominující psychopatologickou etiologií. Vzhledem k tomu, že rostoucíevidence potvrzují disociativní mechanismus vzniku psychogenních neepileptických záchvatů,poskytuje studium disociativní psychopatologie cenné poznatky pro studium etiopatogenezea diagnostiky těchto záchvatů.V této studii jsme vyšetřili celkem 21 pacientů s diagnózou epilepsie, z toho 8 mužů a 13 ženo průměrném věku 33 let, prostřednictvím pěti škál zaměřených na disociaci (psychickou a somatoformní),posttraumatickou stresovou poruchu, depresi a traumata z raného dětství (DES, SDQ-20, IES, BDI-II a TSC-40).Možnosti diferenciální diagnostiky psychogenních neepileptických a epileptických záchvatů vycházejícíz diagnostiky disociativních poruch jsou opačné než je obvyklé v neurologické praxi.Zatímco v běžné neurologické praxi se nejčastěji dospívá k diagnóze psychogenního neepileptickéhozáchvatu vyloučením epilepsie v důsledku EEG monitorování, je v tomto případě postupdefinován potvrzením psychogenního neepileptického záchvatu prostřednictvím pozitivního nálezudisociativní symptomatologie, což umožní dřívější zahájení potřebné terapie, čímž toto vyšetřenítvoří významný doplněk obvyklých neurologických diagnostických postupů.
Klíčová slova: epilepsie, psychogenní neepileptické záchvaty, disociativní poruchy, posttraumatickástresová porucha.
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
