Nové způsoby neuroendokrinních interakcí: Úlohagliových buněk

Overview

Hormony regulují několik aspektů aktivity nervových buněk, ale máme méněznalostí o jejich působení na glie. Hormony štítné žlázy a estrogeny ovlivňujígliové funkce, tj. stimulují oligodendrocytární produkci myelinu během rané-ho vývoje a snad i v dospělosti. Glióza, charakteristika stárnoucího mozku, sevysvětluje jako sekundární kompenzační reakce na postupný, věkem podmí-něný pokles počtu a funkcí nervových buněk. Ze současných poznatků vyplý-vá, že schopnost dělení nervových buněk se neomezuje na raný vývoj (jak sedříve předpokládalo), ale může probíhat po celý život endogenními mecha-nismy. Gliové buňky, důležitá složka nervového mikroprostředí, by hrály klí-čovou úlohu při modulaci nervové plasticity. V našich pokusech, o nichž zdereferujeme, ovariální steroid, 17 beta-estradiol, a „designer“ nesteroidníestrogen, tamoxifen, účinně chránily kultivované C-6 gliom 2B klonové buň-ky před cytotoxicitou excitačního neurotrasmiteru, glutamatu, významněsnižovaly zánik buněk, přičemž estradiol byl nejúčinnější. Estradiol a tamo-xifen také stimulovaly zrání buněk, jak bylo zjištěno ze zvýšené aktivity mar-kerového enzymu a morfologických charakteristik. Tudíž estrogeny častopoužívané v terapii (estradiol jako substituce po menopauze a tamoxifen v te-rapii/prevenci karcinomu prsu) významně chrání gliové buňky proti toxicitěglutamatu a stimulují diferenciaci buněk a jejich zrání. Schopnost hormonůmodulovat gliovou aktivitu a nepřímo regulovat interakce mezi gliovými a nervovými buňkami mohou otevřít nové perspektivy pro prevenci/terapiipoškození mozku a neurodegenerativních chorob podmíněných stárnutím.

Klíčová slova:
gliové buňky, estrogeny, trijodtyronin, CNS plasticita.