Návrh limitních hodnot pro povrchovou kontaminaci cytotoxickými léčivy v lékárnách a nemocnicích

Overview

Úvod: Cytotoxická léčiva (cytostatika) hojně používaná v léčbě nejen nádorových onemocnění, jsou látky s potenciálně nebezpečnými vlastnostmi pro zdravotnický personál. Dlouhodobá každodenní expozice cytostatikům je spojena s možným projevem jejich genotoxických, karcinogenních a teratogenních účinků. Manipulace s těmito léčivy (při příjmu, skladování, přípravě, balení, přepravě, aplikaci) může vést ke kontaminaci pracoviště a tedy k expozici přítomného zdravotnického personálu.

Cíl: Cílem naší práce bylo navrhnout dle dosavadních výsledků a zkušeností získaných z dlouhodobého monitoringu limitní prahovou hodnotu pro povrchovou kontaminaci cytotoxickými léčivy.

Metodika: V rámci dlouhodobého monitoringu (2008–2021) povrchové kontaminace cytostatiky v lékárnách a nemocnicích České a Slovenské republiky byla sledována přítomnost osmi léčiv (cyklofosfamid, ifosfamid, methotrexát, irinotekan, paklitaxel, fluorouracil, gemcitabin a platina jako zástupce platinových cytostatik –⁠ oxaliplatiny, karboplatiny, cisplatiny). Vzorky byly odebrány pracovníky jednotlivých zdravotnických zařízení a povrchová kontaminace vyhodnocena Výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity Brno pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií a hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem.

Výsledky: V rámci naší studie byla vyhodnocena povrchová kontaminace cytostatiky ve 40 lékárnách (N = 1 277 vzorků) a 43 nemocnicích (N = 946 vzorků). Na základě získaných výsledků a v souladu se současně známými poznatky navrhujeme hraniční prahovou hodnotu 100 pg/cm2 jako limitní hodnotu přípustné kontaminace cytostatiky pro většinu prostor v lékárnách a nemocnicích (příjem, skladování, balení, přeprava, aplikace). Odlišně je třeba vnímat na jedné straně kontaminaci v prostorech izolátorů, kde se cytostatika v kontrolovaném prostředí a za využití účinných ochranných prostředků připravují a kde lze tedy jejich zvýšenou přítomnost „očekávat“, a na straně druhé pak prostory v administrativním zázemí a denních místnostech, kde se žádné ochranné pomůcky nepoužívají a kontaminace by tak měla být naopak nulová.

Závěr: Znalost úrovně kontaminace ve zdravotnických zařízeních pracujících s cytotoxickými léčivy pomáhá nastavit pracovní procesy tak, aby bylo pracovní prostředí pro zaměstnance bezpečné. Důležitým nástrojem je pravidelný monitoring. Návrh hodnoty 100 pg/cm2 jako expozičního hygienického limitu představuje první krok na cestě k implementaci povinného monitoringu do národní legislativy

Klíčová slova:

cytostatiká – cytotoxická léčiva – povrchová kontaminace – monitorování pracovního prostředí