Lingua geographica
Authors:
P. Schwarz; Pavel Komínek
Authors‘ workplace:
Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava
přednosta doc. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA
Published in:
Otorinolaryngol Foniatr, 58, 2009, No. 4, pp. 246-247.
Category:
Case History
Overview
Lingua geographica (migratorní glositida) je nespecifické onemocnění neznámé etiologie, někdy s familiárním výskytem (2). Prevalence onemocnění se pohybuje od 1-1,8 %, vyšší prevalence je pozorována jen u dětí z Japonska (8%) a Izraele (14%) (5). Prevalence klesá s přibývajícím věkem zejména po třicátém roce života, u nekuřáků je výskyt podstatně nižší než u kuřáků (5). Atopie nebo alergické onemocnění naopak významně zvyšují pravděpodobnost výskytu migratorní glositidy (7, 8).
Klíčová slova:
lingua geographica, alergické onemocnění, atopie, filiformní papily.
Na ORL klinice FN v Ostravě byla pro náhle vzniklé závratě vyšetřena 30letá pacientka. Jako vedlejší nález byly nalezeny výrazné bělavé mapovité povlaky na hřbetu a po stranách jazyka, tzv. lingua geographica (obr. 1). Anamnesticky bylo zjištěno, že tento stav je u pacientky přítomen již od narození, nemění se a nezpůsobuje jí žádné potíže.
Stav je charakterizovaný prchavou ztrátou filiformních papil na dorzální ploše jazyka (vzácně i na sliznici ústní dutiny), která se klinicky projevuje jako bělavé, hyperplastické skvrny, které se střídají s erytematózními plochami deskvamovaného povrchu.
V histologickém obrazu dominuje ztenčení epitelu, obnažení filiformních papil v erytematózních plochách, akantóza, edém, sub- a intraepiteliální zánětlivá infiltrace na straně jedné a hyperkeratóza a parakeratóza na straně druhé (2, 3). Hyperplastické oblasti představují vlastní léze, deskvamované erytematozní plochy naopak představují místa hojení. Hyperplastické oblasti jsou charakterizovány polymorfonukleárními infiltráty v lamina propria s tvorbou mikroabscesů. Je narušen buněčný metabolismus v podobě zvýšené tvorby glykogenu na úkor proteinů, což vede k nedostatečné keratinizaci. Při hojení dochází k transformaci cytoplazmatických proteinů do filament a takto k opětovné keratinizaci, která však vlivem cykličnosti změn na různých místech jazykového epitelu není nikdy kompletní, což vede k typickému klinickému obrazu (6). Vzhledem k této defektní epiteliální diferenciaci je zvažována souvislost mezi geografickým jazykem a patogeneticky obdobným kožním onemocněním – psoriázou. Toto pozorování a podobnost v histologickém obrazu s lupénkou potvrzuje, že migratorní glositida je stav spojený s určitým typem defektní imunologické odpovědi. HLA antigen Cw6 je u glositidy pozitivní v 44 % (lupénka v 60 %), zatímco u zdravých jedinců pouze ve 12 % (4). Z dalších HLA antigenů byla prokázána u glositidy signifikantně vyšší exprese HLA-DR5 a nižší exprese HLA-DR2 (1).
Klinický obraz onemocnění je velmi chudý, subjektivně není většinou spojen s žádnými potížemi. U části postižených osob se může objevovat dyskomfort nebo pálení jazyka, pocit cizího tělesa nebo paroxyzmální bolest vystřelující do ucha či lymfatických uzlin krku. Jde o benigní onemocnění, případy progrese do maligního procesu nejsou známy. Z těchto důvodů není nutné v naprosté většině případů terapeuticky zasahovat. Pokud má pacient potíže, léčba je symptomatická a spočívá v podávání lokálních anestetik.
MUDr. Pavel Schwarz
ORL klinika FN Ostrava
17. listopadu 1790
708 52 Ostrava
e-mail: pavel.schwarz@fnspo.cz
Sources
1. Fenerli, A., Papanicolaou, S., Papanicolaou, M., Laskaris, G.: Histocompatibility antigens and geographic tongue. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 76, 1993, s. 476-478.
2. Joseph, B. K., Savage, N. W.: Tongue pathology. Clinics in Dermatology, Elsevier Science Inc., 18, 2000, s. 613-618
3. Laskaris, G.: Pocket atlas of oral diseases, 2nd edition, Athéna,Thieme, 2006, s. 22-23.
4. Lier, G. C., Mrowietz, U., Wolfart, M., Warnke, P. H., Wiltfang, J., Springer, I. N. G.: Psoriasis of the tongue. Journal of Cranio-Maxillofacial Surgery, 37, 2009, s. 51-53.
5. Miloglu, O., Göregen, M., Akgül, H. M., Acemoglu, H.: The prevalence and risk factors associated with benign migratory glossitis lesions in 7619 Turkish dental outpatients. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 107, 2009, s. 29-32.
6. Plačková, A., Škach, M.: The ultrastructure of geographic tongue. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 40, 1975, s. 760-768.
7. Redman, R. S.: Prevalence of geographic tongue, fissured tongue, median rhomboid glositis, and hairy tongue among 3,611 Minnesota schoolchildren. Prevalence of Tongue Anomalies, 30, 1970, s. 390-395.
8. Richardson, E. R.: Incidence of geographic tongue and mediam rhomboid glositis in 3,319 Negro college students. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 26, 1968, s. 623-625.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2009 Issue 4
Most read in this issue
- Lingua geographica
- Rozsáhlý cholesteatom v processus mastoideus
- Duplexní ultrazvuk v předoperačním vyšetření nádorů velkých slinných žláz I (Teoretický základ)
- Indikace a význam biopsie sentinelové uzliny u nádorů hlavy a krku