Diagnostika a léčba syndromu Noonanové: Co ukázala analýza evropské dotazníkové studie?

V roce 2020 byla v Evropě přijata nová indikace pro léčbu růstovým hormonem – syndrom Noonanové (NS). S tím stoupl i zájem o zpřesnění diagnostiky a léčby tohoto onemocnění. Výsledky mezinárodního průzkumu, který mapuje současnou klinickou praxi v této oblasti a na němž se podíleli i čeští odborníci, přiblížil v rámci Dnů dětské endokrinologie 2022 předseda sekce dětské endokrinologie České pediatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

Úvod

Pro zpřehlednění současných postupů a identifikaci oblastí či kroků, kde je v případě zmíněného onemocnění zapotřebí dosáhnout zlepšení, vznikla Evropská lékařská vzdělávací iniciativa k syndromu Noonanové. Bylo provedeno dotazníkové šetření mezi evropskými odborníky ve třech specializacích s cílem přiblížit současnou evropskou klinickou praxi při diagnostice a léčbě NS. Kromě toho výsledky pomohly zjistit určité mezery v postupech, ale i znalostech o NS.

Dotazníkový průzkum

Dotazník obsahoval 60 otázek a byl přístupný on-line. Průzkumu se zúčastnili dětští endokrinologové (40 %), dětští kardiologové (30 %) a kliničtí genetici (30 %). Celkem se zapojilo 462 respondentů z 25 evropských zemí, z nich 364 z 20 států vyplnilo celý dotazník. Nejvíce účastníků bylo z Francie (20,8 %), následovaly Španělsko (17,9 %), Itálie (16,0 %), Německo (15,2 %), Velká Británie (8,3 %), šestou největší účastí přispělo Česko (5,9 % respondentů).

Výsledná zjištění

Hlavní projevy choroby

Jako nejčastější klinické projevy NS uváděli kliničtí genetici i pediatričtí kardiologové vrozené srdeční defekty (kolem 90 %), charakteristické faciální rysy (necelých 80 %, resp. cca 70 %) a na třetím místě nízký vzrůst a/nebo zpoždění puberty (necelých 60 %, resp. cca 45 %). Pediatričtí endokrinologové podle svých odpovědí nejčastěji pozorují nízký vzrůst a/nebo zpoždění puberty (cca 90 %) a na 2.–3. místě charakteristické faciální rysy a vrozené srdeční defekty (téměř shodně přes 70 %). Při NS bývají dále pozorovány též mj. lymfedém, dysplazie lymfatických cév, hrudní deformity (např. pectus carinatum, pectus excavatum) nebo zpoždění vývoje motorických dovedností.

Kvalitu života osob s NS podle výsledků průzkumu mezi odborníky ovlivňují faktory související s věkem.

Genetické testování a jeho úhrady

Celých 96 % respondentů uvedlo, že genetické testování hradí zdravotní pojišťovny, popřípadě národní zdravotní služba. Z možných strategií vyšetřování je nejčastější multigenový panel, na 2. místě postupná sekvenace genů spojených s NS. Naopak jako nejméně častý postup se ukázalo zahájení genetického vyšetření celoexomovým sekvenováním. Ze všech zúčastněných zemí byl v tomto bodě hlášen podobný postup.

Pokud se jedná o výsledky genetického testování, definitivní jsou podle odpovědí účastníků u více než poloviny pacientů (58 %) známy do 6 měsíců. Téměř polovina (47 %) případů genetického testování probíhá v genetických centrech. „Rozhodnutí o případném přerušení těhotenství silně závisí na přítomnosti dalších nepříznivých nálezů a v jednotlivých zemích se v tomto ohledu postoje a postupy liší,“ uvedl přednášející.

Růstový hormon a léčba jeho podáváním

Při NS se podle průzkumu vyskytuje deficit růstového hormonu (většina dotázaných ho vídá často nebo příležitostně). Stimulační test růstového hormonu u dětí s NS a malým vzrůstem provádí většina oslovených dětských endokrinologů (52 %) pouze při nízkých sérových hladinách inzulinu podobného růstového faktoru (IGF-1), 36 % vždy, 10 % nikdy a 2 % nedokázala odpovědět.

Pro screening a vyšetření nízkého vzrůstu pediatričtí endokrinologové většinou odkazují na národní růstové grafy pro obecnou populaci, zatímco genetici převážně na růstové grafy specifické pro NS. Za optimální dobu pro zahájení léčby pacientů s NS růstovým hormonem považují dvě třetiny pediatrických endokrinologů rané dětství (4–6,9 roku). Jako hlavní obavy z terapie růstovým hormonem byly zmiňovány hypertrofická kardiomyopatie (genetici se jí obávali méně než zbývající dvě specializace), zvýšení rizika vzniku malignity (toho se obávali méně pediatričtí kardiologové než endokrinologové) a omezená účinnost (z ní mělo obavy 33 % genetiků a 35 % dětských endokrinologů).

Závěr

Autoři považují za důležité vytvořit mezinárodní doporučené postupy pro screening a řešení jednotlivých zdravotních problémů pacientů s NS a management endokrinních aspektů NS. Průzkum podle nich odhalil nedostatek znalostí v problematice terapie růstovým hormonem při přítomnosti hypertrofické kardiomyopatie.

Profesor Lebl doplnil, že výsledky dotazníkového šetření přinesly také výzvy k dalším studiím a analýzám. Jak upřesnil, je třeba získat odpovědi na otázky, zda se genotyp u NS podílí na účinnosti a bezpečnosti léčby růstovým hormonem, jaké výsledky přináší léčba z hlediska výšky pacienta v dospělosti, jaký vliv má terapie na hypertrofickou kardiomyopatii i zda u některých genotypů NS existuje zvýšené riziko vzniku malignit.

  

Eva Srbová
redakce MeDitorial

  

Zdroje:
1. Lebl J. Diagnostika a léčba syndromu Noonanové: Výsledky evropské dotazníkové studie. Dny dětské endokrinologie 2022, Praha, 29. 1. 2022.
2. Edouard T., Zenker M., Östman-Smith I. et al. Management of endocrine aspects of Noonan syndrome across Europe: a sub-analysis of a European clinical practice survey. ESPE 2021, 22.–26. 9. 2021. Dostupné na: https://abstracts.eurospe.org/hrp/0094/eposters/hrp0094p1-124_eposter.pdf

Partner logo_novonordisk
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se