VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Zásadní výhodou sartanů je velmi dobrý bezpečnostní profil. Nyní jde o zvýšení adherence hypertoniků
Pravidla pro zahájení léčby hypertenze se zjednodušila. Trendem je snaha o co nejčasnější kontrolu krevního tlaku, přičemž je zbytečné delší dobu vyčkávat na efekt nefarmakologických opatření. Jednou ze 4 hlavních tříd antihypertenziv jsou blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II – tedy sartany, které přinášejí hned několik výhod. Patří mezi ně nízký výskyt nežádoucích účinků, dobrý antihypertenzní efekt nebo možnost uplatnění ve fixních kombinacích. Na současné postavení sartanů v léčbě hypertenze se blíže podíváme s doc. MUDr. Ondřejem Petrákem, Ph.D., z Centra pro výzkum, diagnostiku a léčbu hypertenze při 3. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.
Novinky Co máte na srdci? Plíseň!
Imunokompromitovaný pacient s příznaky sepse je noční můrou snad každého z nás (kromě těch, kteří to řeší přeložením na jiné oddělení). Původcem může být téměř cokoliv.
Video Prof. Vladimír Tesař: Antikoagulace pacientů s fibrilaci síní a renální insuficiencí
Pokud se u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) současně vyskytne fibrilace síní FiS, znamená to výrazně horší prognózu. Mají totiž až 5× vyšší riziko srdečního selhání, 3× vyšší mortalitu a až 3× vyšší riziko progrese do terminální fáze CKD, tedy s nutností dialýzy nebo transplantace. Nejedná se přitom o okrajový problém, ba naopak − chronické onemocnění ledvin se vyskytuje až u třetiny pacientů s FiS.
Video Okno do budoucnosti léčby CLL
Nahlédnout do budoucnosti léčby chronické lymfocytární leukémie (CLL) můžete spolu s Dr. med. Othmanem al-Sawafem z univerzitní nemocnice v Kolíně nad Rýnem ve sdělení, které na dálku přednesl v rámci 15. plenárního zasedání České skupiny pro léčbu CLL. Do managementu péče o pacienty s CLL v posledně době výrazněji vstupuje analýza genů, která ovšem dosud nedává dostatečná vodítka pro výběr léčby.
Novinky Primum non nocere platí nejen v medicíně aneb ekologický pohled na inhalátory
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí na celém světě mírnou až středně těžkou formou chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) zhruba 65 milionů lidí. Základ terapie přitom představuje inhalační podání bronchodilatačních léčiv. O tom, že tato terapie pomáhá pacientům, není pochyb, jaký dopad však mají hnací plyny inhalačních systémů na globální klima? A existuje rozumné řešení tohoto problému?