VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chroni
Články časopisu MAGNETICKÁ REZONANCE SÍLY 1,5T – MOŽNOSTI ZOBRAZENÍ OPTICKÉHO NERVU
Článek navazuje na přednášku: Hanzlíková P., Chmelová J.: MR zobrazení optického nervu. XXIV. výroční dny České oftalmologické společnosti, Olomouc, 22. až 24. 9. 2016
Novinky Jak poznat pacienta s hereditární transthyretinovou amyloidózou? Unikátní případ záchytu
Součástí odborného programu 31. neuromuskulárního sympozia, jež se konalo 10.–11. září 2020 v brněnském hotelu Voroněž, byl i souhrn zkušeností, které neurologové nasbírali za uplynulé 2 roky o diagnostice hereditární transthyretinové amyloidové polyneuropatie (hATTR PN) – zákeřné vzácné nemoci, již by podle statistických dat mělo mít v ČR diagnostikovánu 50 osob. Její prevalence v Evropské unii totiž činí 5 případů na 1 milion obyvatel. O těch českých však zatím příliš mnoho nevíme. Unikátní případ záchytu pacienta s hATTR PN přiblížil účastníkům kongresu neurolog MUDr. Tomáš Bauer z Nemocnice Sokolov.
Podcasty S docentem Norbertem Paukem o nejnovějších úspěších terapie CHOPN – a jak vytipovat pacienty pro biologickou léčbu?
AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 75: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné a progresivní onemocnění, které ovlivňuje miliony lidí po celém světě. Navzdory pokrokům v diagnostice a léčbě zůstávají významné výzvy, zejména v oblasti včasného záchytu pacientů a výběru optimální terapie. V tomto podcastu se přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka v Praze a předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., zaměřuje na současný management onemocnění, moderní léčebné modality a výhledy biologické terapie, která přináší novou naději pro pacienty s CHOPN.
Články časopisu Hypercholesterolémie v těhotenství: úvahy o jejich etiologii a diagnostickém významu
Předneseno na 31. sympoziu dědičných metabolických poruch, Bratislava 2016.
Články časopisu Wilsonova nemoc
Práce byla podpořena grantem Univerzity Karlovy PRVOUK-P26/LF1/4.
Novinky Endotel jako společná oběť hypertenze a dyslipidémie
Ač jsou dnes možnosti kompenzace kardiovaskulárních (KV) rizikových faktorů velmi široké, probádané a dobře známé a léčba těch nejčastějších obvykle spočívá v užití jedné, nejvýše několika tablet 1× denně, není v české populaci dosahováno uspokojivých cílů této kompenzace. Podíl jedinců s nezjištěnou, neléčenou a nekompenzovanou hypertenzí a dyslipidémií je v Česku stále vysoký a pokulhává nejen za západní, ale i za východní Evropou. Současný výskyt těchto nejčastějších rizikových KV faktorů znamená vzájemně se potencující zničující účinky na cévní endotel. Nabízí ovšem také šanci významně snížit riziko rozvoje aterosklerózy a jejích důsledků při současné kompenzaci obou těchto „nepřátel“ zdravé cévní stěny.