Změny v imunitním systému u zánětlivých střevních onemocnění

20. 2. 2011

Vědci z Institutu bioinformatiky na univerzitě Virginia Tech objevili některé klíčové molekulární děje imunitního systému, které se podílejí na rozvoji nespecifických střevních zánětů. Své výsledky publikovali v listopadovém vydání časopisu Mucosal Immunology (Nature).

Inzerce

Zánětlivé onemocnění střeva vzniká na podkladě abnormální reakce imunitního systému, jež je vyvolána jako odpověď na některé ze stovky trilionů bakterií, které jsou v kontaktu s tlustým střevem. V Severní Americe je tímto onemocněním postiženo více než 1 milion lidí a přímé náklady na zdravotní péči v USA se odhadují na více než 15 miliard amerických dolarů ročně.

Již předchozí vědecké práce naznačují, že právě specifický typ buněk imunitního systému by mohl být u IBD vhodným léčebným cílem. Tyto buňky jsou známé jako M1 buňky neboli klasicky aktivované makrofágy. Způsobují zánět a nesou specifickou molekulu PPAR-gama (peroxisome proliferator-activated receptor-gamma), která v případě aktivace vede ke změně na jiný typ makrofágů, jež zánětlivou reakci potlačují (alternativně aktivované makrofágy neboli M2). Aktivace receptorového proteinu a změna na protizánětlivé M2 makrofágy vede u experimentálně indukovaného IBD ke zmírnění závažnosti střevního postižení.

Podle vedoucího výzkumného týmu, profesora Josepa Bassaganya-Rieru, vědci experimentálně ověřili klíčové děje regulace slizničního imunitního systému při vzniku IBD. U myší, kterým chybí molekula PPAR-gama specifická pro makrofágy, se totiž závažnost IBD významně zhoršuje. Vědcům se současně podařilo vypozorovat, jaké důsledky má vznik nemoci na klíčové geny a další molekuly uplatňující se v zánětu a metabolismu. K ověření změny genové exprese u zdravých kontrol a IBD použili myší genové čipy Affymetrix. Pomocí tohoto vyšetření získali podrobný obraz dějů probíhajících v imunitním systému myší v době, kdy ve střevě vzniká zánětlivé onemocnění. Vědci dále prokázali, že PPAR-gama v makrofázích je nevyhnutný pro regeneraci střeva při léčbě pioglitazonem. Tato molekula slouží jako vnitřní termostat pro zánět, a to i v dalších buňkách uplatňujících se při zánětu, jako například ve střevních epiteliálních buňkách a T-buňkách.

Současné léky využívané v léčbě IBD jsou sice účinné, nicméně mají i některé závažné nežádoucí účinky. Vědci proto doufají, že jejich poznatky budou využity při vývoji bezpečnějších alternativ v dlouhodobé léčbě IBD.

(mik)

Zdroj:

  1. Hontecillas R, et al. Immunoregulatory mechanisms of macrophage PPAR-γ in mice with experimental inflammatory bowel disease. Mucosal Immunol. Publikováno on-line 10. listopadu 2010.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se