Možný benefit probiotik u Crohnovy choroby

9. 12. 2017

Souhrnný článek izraelských autorů se snaží analyzovat dostupné důkazy o klinickém účinku probiotik a prebiotik v současných léčebných režimech u nemocných s Crohnovou chorobou (CD).

Inzerce

Úvod

Různé in vitro experimenty a studie na zvířecích modelech ukazují, že některé probiotické bakteriální kmeny mohou vést ke změně imunitních parametrů střeva. Korelace těchto zjištění s fyziologickými událostmi probíhajícími v lidském těle však zdaleka není jednoznačná. Výsledky kontrolovaných klinických studií nejsou vždy v souladu s klinickými nálezy, zejména v imunologicky rozmanité oblasti nespecifických střevních zánětů – například i když se probiotika ukázala jako poměrně výhodná u pouchitidy a ulcerózní kolitidy (UC), zdá se, že zkoumané bakteriální kmeny mají jen malý přínos u Crohnovy nemoci (CD).

Indukce klinické remise

Celkově neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že probiotika buď samotná, nebo v kombinaci s prebiotickými preparáty vykazují významnou schopnost účinně zlepšovat výsledky konvenční léčby při indukci klinické remise u pacientů s CD. Nicméně některé studie ukazují zlepšení motility střev a snížení frekvence vyprazdňování při užívání probiotik obsahujících Saccharomyces boulardii. Další studie ukazuje zlepšení klinické aktivity u dětí s CD užívajících probiotika s Lactobacillus rhamnosus GG po dobu 6 měsíců. Na druhou stranu jiná placebem kontrolovaná studie neprokázala u pacientů s CD léčených kortikosteroidy rozdíl v počtu klinických remisí mezi skupinou, jíž byla podávána probiotika, a skupinou, které bylo podáváno placebo.

V randomizované studii, kde pacienti dostávali doplňkovou symbiotickou kúru zahrnující Bifidobacterium longum, oligofruktózu a inulin nebo placebo po dobu 6 měsíců, spolu se stabilními dávkami běžných léků, došlo k výraznějšímu zlepšení u skupiny se symbiotickým režimem (což bylo zjištěno na základě současného zlepšení histologického skóre a snížení sérových hladin prozánětlivého TNF-α). Ke klinickému zlepšení došlo i u 7 z 10 pacientů ve studii, kde jim bylo podáváno psyllium (plantago ovata) a probiotický přípravek obsahující Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum a Lactobacillus casei.

Udržení léčbou dosažené remise

Zkoumáním této otázky se zabývalo celkem 9 studií. S výjimkou Saccharomyces boulardii u některých populací (např. nekuřáci) se zdá, že dlouhodobá léčba probiotickými mikroorganismy neposkytuje žádný významný přínos pro zachování remise u pacientů s CD.

V placebem kontrolované studii byli pacienti, u kterých došlo ke klinickému zlepšení v podobě snížení střevních pohybů, frekvence vyprazdňování a zlepšení skóre CDAI, rozděleni do dvou skupin: jedné byl podáván S. boulardii a druhé placebo. Zatímco u skupiny dostávající probiotika docházelo k dalšímu zlepšování, u skupiny s placebem se hodnoty postupně vrátily k výchozímu stavu před zlepšením.

V další studii bylo 32 pacientů s remisí bez kortikosteroidů rozděleno do 2 skupin a po dobu 6 měsíců podstupovali udržovací léčbu buď mesalazinem, nebo kombinací mesalazin a S. boulardii. Klinické recidivy byly hlášeny u 6,25 % pacientů léčených kombinací probiotik a mesalazinu ve srovnání s 37,5 % relapsů u pacientů léčených samotným mesalazinem (p = 0,04).

A konečně, v nejrozsáhlejší studii Bourreilla et al. bylo u 165 pacientů dosaženo remise užíváním kortikosteroidů, aby následně pokračovali v léčbě doplněné buď S. boulardii, nebo placebem po dobu 52 týdnů. Probiotický režim nepřinesl výrazný účinek v celé populaci studie: 47,5 % pacientů léčených S. boulardii během sledovaného období relabovalo, ve srovnání s 53,2 % relapsů v placebové skupině. Následná analýza však naznačila, že S. boulardii může vykazovat určitý příznivý preventivní účinek u nekuřáků.

Další studie s jinými bakteriálními kmeny (E. coli, rod Lactobacilus, Pediacoccus pentoseceus) ani různými druhy prebiotik neprokázaly účinek těchto doplňků léčby v udržení dosažené remise.

Závěr

I přes entuziasmus a nadšení, jež někdy vyvolává možnost ovlivnění imunitních charakteristik intestinálního traktu s pomocí mikroorganismů, nebylo na základě publikovaných studií a metaanalýz nalezeno dostatek důkazů pro jednoznačné potvrzení terapeutického přínosu podávání probiotik a prebiotik u pacientů s Crohnovou chorobou. Nicméně u určitých skupin pacientů mohou probiotika, zejména S. boulardii, přinášet určitý benefit, a to zejména ve fázi remise. Zajímavý je v tomto ohledu velmi dobrý výsledek kombinace probiotik a mesalazinu.

(norg)

Zdroj: Lichtenstein L., Avni-Biron I., Ben-Bassat O. Probiotics and prebiotics in Crohn’s disease therapies. Best Pract Res Clin Gastroenterol 2016; 30 (1): 81–88, doi: 10.1016/j.bpg.2016.02.002.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se