Vliv onemocnění COVID-19 na koagulační systém

19. 4. 2021

V průběhu onemocnění COVID-19 často dochází k zasažení koagulačního systému. Těžký zánět plic vede k aktivaci a poškození plicní vaskulatury a může být příčinou trombózy plicních cév již v počátku onemocnění. U některých pacientů se rozvine těžký prozánětlivý stav, který může být provázen atypickou koagulopatií a prokoagulační aktivitou endotelu.

Známá komplikace těžké infekce

Zvýšený výskyt trombotických příhod u nemocných s COVID-19 není ničím novým. Byl pozorován i při epidemiích vyvolaných jinými koronaviry včetně SARS (severe acute respiratory syndrome) a MERS (Middle East respiratory syndrome). Chřipka vyvolaná virem H1N1 zvyšuje riziko žilní tromboembolie (VTE) při porovnání s pacienty se syndromem akutní dechové tísně (ARDS) bez této infekce 18násobně.

Laboratorní změny

V průběhu onemocnění COVID-19 dochází na počátku k výraznému zvýšení hladin degradačních produktů fibrinogenu. Část pacientů má také výrazně zkrácený protrombinový čas (PT) a aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), což často souvisí se zvýšením hladiny faktoru VIII. Pacienti s COVID-19 mají rovněž často mírnou trombocytopenii a zvýšenou spotřebu trombocytů provázenou jejich zvýšenou produkcí. Zvýšená hladina von Willebrandova faktoru a rozpustného trombomodulinu dokládá aktivaci nebo poškození endotelu. Těžký průběh COVID-19 může být také provázen zvýšenou aktivací trombocytů.

Trombotické a krvácivé komplikace

Uvedené laboratorní změny jsou spojené se systémovým hyperkoagulačním stavem a častým výskytem žilní tromboembolie (VTE). Incidence VTE je vysoká zejména u hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem COVID-19 a u pacientů na jednotce intenzivní péče dosahuje 16–69 %. Míra zvýšení D-dimeru pozitivně koreluje s mortalitou nemocných s COVID-19.

Tato infekce je spojená také s arteriálními trombotickými příhodami, jako jsou cévní mozkové příhody nebo ischémie končetin, a mikrotrombotizací, která je často zjišťována při pitvě zemřelých pacientů.

Incidence žilní i arteriální trombózy je vysoká i při podávání standardní tromboprofylaxe. V jedné italské studii činila incidence VTE u hospitalizovaných osob s COVID-19 při tromboprofylaxi 6,6 % na běžném oddělení a 27,6 % na JIP. Výskyt ischemických CMP dosáhl 2,5 % a výskyt akutních koronárních syndromů 1,1 %.

Diseminovaná intravaskulární koagulopatie a krvácivé příhody jsou ve spojení s COVID-19 vzácné.

Zřejmě nepřímý efekt viru

Zdá se, že virus SARS-CoV-2 nemá sám o sobě prokoagulační účinky. Koagulopatie spojená s infekcí COVID-19 je dána spíše hlubokou zánětlivou odpovědí organismu na infekcí a aktivací a poškozením endotelu. Je třeba si však uvědomit, že všechny těžké infekce jsou spojeny se změnami laboratorních hodnot koagulačních parametrů i s výskytem trombotických a krvácivých příhod. Je tedy otázkou, zda jde o specifický účinek viru SARS-CoV-2 na koagulační systém, nebo o očekávatelnou aktivaci koagulačního systému při těžké infekci.

(zza)

Zdroj: Wool G. D., Miller J. L. The impact of COVID-19 disease on platelets and coagulation. Pathobiology 2021; 88 (1): 15−27, doi: 10.1159/000512007.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Interní lékařství Kardiologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se