Léky na snižování cholesterolu jako prevence komplikací při COVID-19?

19. 4. 2021

Hypolipidemika ze skupiny statinů interferují s řadou patofyziologických procesů spojených s onemocněním COVID-19. V časopisu Medical Hypotheses byl publikován přehled potenciálního přínosu těchto léčiv v terapii infekce virem SARS-CoV-2.

Přímý protivirový účinek statinů

Již dříve bylo popsáno snížení infekčnosti viru ebola díky inhibici tvorby virových glykoproteinů u statinem ošetřených buněk. Nedávná experimentální studie ukázala, že statiny by mohly mít analogický přímý antivirotický efekt proti viru SARS-CoV-2, a to díky inhibici jeho hlavní proteázy, která je klíčová pro replikaci viru.

Úspěšná internalizace obalených virů, včetně mnoha koronavirů, vyžaduje přítomnost cholesterolu na membráně hostitelské buňky nebo v obalu viru, případně u obou dvou. Snížená hladina cholesterolu by tak mohla signifikantně potlačovat aktivitu SARS-CoV-2 zablokováním vstupu viru do buňky díky narušení lipidových raftů na membráně buněk a také inhibicí virové replikace.

Další účinky statinů relevantní pro COVID-19

Imunomodulační účinky statinů by mohly vést k potlačení závažné zánětlivé reakce, tzv. cytokinové bouře, spojené s těžkým průběhem onemocnění. V dříve provedené placebem kontrolované studii vedlo podání simvastatinu ke snížení mortality v případě hyperzánětlivých stavů u pacientů se syndromem akutní dechové tísně (ARDS). ARDS je taktéž spojen s těžkým průběhem COVID-19.

Kardiovaskulární komplikace

Vzhledem ke zvýšenému riziku těžkého průběhu onemocnění u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními by se pleiotropní účinek statinů mohl ukázat jako účinný při ochraně před kardiovaskulárními a tromboembolickými komplikacemi COVID-19.

Zdá se, že jiné než plicní komplikace onemocnění COVID-19 mohou být vyvolané těžkou endotelovou dysfunkcí. Série případů z New Yorku ukázala, že přibližně třetina pacientů s COVID-19 s aktivní ischémií netrpěla obstrukčním onemocněním srdečních tepen a pravděpodobnou příčinou ischémie u nich byla mikrovaskulární dysfunkce. Zdá se tedy, že koronavirus napadá buňky endotelu a zánět a dysfunkce myokardu jsou sekundárním jevem. Statiny mají přímý antioxidační a antitrombotický účinek a schopnost snižovat endotelovou dysfunkci, nestabilitu aterosklerotických plaků a zánět myokardu.

Závěr

Dostupná data podporují hypotézu, že statiny mají přínosný vliv hned v několika patofyziologických procesech onemocnění COVID-19, a ospravedlňují provedení dalších výzkumů, jež by tuto hypotézu ověřily. Prozatím by se vzhledem k dobře známým kardioprotektivním účinkům těchto léčiv měl u pacientů infikovaných virem SARS-CoV-2 dodržovat nastavený režim léčby snižující hladinu lipidů a tato terapie by se neměla nevysazovat, pokud to není nutné.

(este)

Zdroj: Barkas F., Milionis H., Anastasiou G., Liberopoulos E. Statins and PCSK9 inhibitors: what is their role in coronavirus disease 2019? Med Hypotheses 2021 Jan; 146: 110452, doi: 10.1016/j.mehy.2020.110452.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Interní lékařství Kardiologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se