Alirocumab nově i v autoinjektoru: Co to znamená pro pacienta a co pro lékaře?

3. 6. 2021

Přestože se nám řadu léků podařilo převést do forem, které lze užívat jednoduše a neinvazivně, jiné zůstávají pouze pro parenterální podání. Technici alespoň vynalezli komfortní způsob podání injekce − autoinjektor neboli pero (v této formě je nyní nově dostupný rovněž inhibitor PCSK9 alirocumab pro léčbu pacientů s hypercholesterolémií). Znáte všechny výhody autoinjektorů? Nabízíme stručný souhrn argumentů, které lze využít i v komunikaci s pacientem převáděným na tento typ léčby.

Tři dekády moderní aplikace

Bolestivost injekcí může představovat významnou překážku nejen při zahájení léčby, ale i z hlediska dlouhodobé adherence. Již před mnoha desítkami let se proto začal odvíjet příběh snazší aplikace jednoho z nejznámějších dlouhodobě podávaných injekčních léčiv − inzulinu. Počáteční snahy o perorální, bukální, nazální nebo jinou cestu se však neukázaly jako příliš životaschopné, a novým směrem se proto stala komfortnější aplikace podkožní injekce. Vzniklo inzulinové pero a stalo se vzorem pro řadu dalších terapeutických prostředků, respektive takto aplikovaných léčiv. Na světě je již více než třicet let.

Co nabízí injekční pero pacientovi?

Automatická pera v první řadě nabízejí vyšší komfort při stejné technické kvalitě aplikace léčiva. Pacient přitom nemusí používat fyzickou sílu a zapojí pouze minimum koordinace, je to tedy vhodná volba i při problémech s motorikou. Studie ukazují, že zvýšení komfortu přináší rovněž lepší zdravotní výsledky − pacienti lépe spolupracují při léčbě a důsledněji dodržují pravidla, než když používají stříkačky a jehly. Aplikace pera je pouze 1x za 4 týdny (měsíc) což je značná výhoda pro pacienty z pohledu compliance. 

Pokud jde o vnímání bolesti při podkožní injekci, roli mohou hrát různé faktory. Uspořádání aplikačního zařízení, především jehly (délka, průměr, šířka stěny, typ hrotu), injekční technika (úhel, tlak, rychlost), složení léčiva (pH, viskozita, koncentrace), místo vpichu (břicho, stehno, paže), předchozí zkušenost s injekcemi i denní doba, kdy je injekce podávána. Je zřejmé, že některé z těchto faktorů lze ovlivnit výrobou léčiva nebo injektoru, jiné jsou v rukou pacienta. Žádné zařízení nemůže samo o sobě zcela změnit situaci k lepšímu, bývá nutné i osobní nastavení procesu aplikace injekce. Nicméně o tom, že automatické injektory jsou praktické a přínosné, se přesvědčili nejen pacienti, ale také lékaři.

V dnešní době se již perem nepodává zdaleka jen inzulin, ale také adrenalin (dobře známý zachránce při anafylaxi), hormonální přípravky (například při stimulaci při procesu IVF) nebo biologická léčiva. Do této poslední skupiny patří rovněž alirocumab (Praluent) určený pro terapii pacientů s hypercholesterolémií.

V čem je autoinjektor výhodný pro lékaře?

Pro lékaře injekční pero znamená především snazší spolupráci s pacientem, u něhož se zvýší adherence k léčbě. Pro použití autoinjektoru navíc není nutná tak důsledná edukace jako u konvenčních sad jehel a stříkaček. Hygienický standard je přitom zachován, protože jehličky v autoinjektoru jsou jednorázové. Pokud se na něm nastavuje dávka, je zde také menší riziko chyby než při natahování do stříkačky.

Pacient snáze přijímá svoji diagnózu i prognózu dlouhodobé léčby spojené s invazemi do svého těla, pokud je mu nabídnuto bezbolestné řešení. Pero je navíc elegantní, diskrétní a jednoduché na obsluhu za všech situací. Pro jeho užívání není potřeba prakticky žádná úroveň vzdělání.

Společným jmenovatelem těchto výhod z hlediska lékaře je zlepšení průběhu a účinku léčby. Z hlediska celého zdravotnického systému je kvalitnější léčba spojená s menším výskytem komplikací, jejichž řešení se může oproti základní péči i významně prodražit.

Má pero i nějaké nevýhody?

Všechno má své nevýhody a autoinjektor není výjimkou. Mezi hlavní patří obava technicky méně zdatných pacientů ze zvládnutí neznámého zařízení a obecně nedůvěra. Někteří pacienti chtějí na vlastní oči vidět, že injekční látka skutečně byla injikována do jejich těla. Někomu nemusí být příjemné, když nemá plnou kontrolu nad tím, kdy, jakou rychlostí a jakou silou se jehla do kůže zapíchne. Zvláště pro nemocné, kteří jsou dlouhodobě zvyklí si dávat injekce, to může být změna nepříznivá. Ani v těchto případech ale není vyloučeno, že po překonání iniciální fáze bude pacient s perem plně spokojen.

(pez)

Zdroj: Zijlstra E., Jahnke J., Fischer A. et al. Impact of injection speed, volume, and site on pain sensation. J Diabetes Sci Technol 2018; 12 (1): 163−168, doi: 10.1177/1932296817735121.



Štítky
Diabetologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se