Jsou za syndrom dráždivého tračníku odpovědné infekce?

17. 10. 2010

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) se řadí k funkčním poruchám gastrointestinálního traktu. Podobně se po dlouhá léta pohlíželo i na vředovou chorobu gastroduodena, než bylo prokázáno, že klíčovým etiologickým agens pro vznik této nemoci je bakterie Helicobacter pylori....

Inzerce

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) se řadí k funkčním poruchám gastrointestinálního traktu. Podobně se po dlouhá léta pohlíželo i na vředovou chorobu gastroduodena, než bylo prokázáno, že klíčovým etiologickým agens pro vznik této nemoci je bakterie Helicobacter pylori. Nicméně se syndromem dráždivého tračníku se velice často setkáváme po proběhlé střevní infekci. Nabízí se proto otázka, jestli se na jeho vzniku může podílet infekce, zejména když střevní osídlení pacientů s IBS neodpovídá osídlení ve zdravém střevě.

Střevní flóra, infekce a IBS

Zodpovědět uspokojivě tuto otázku není nesnadné a dosud se to nikomu s konečnou platností nepodařilo. Vědci se však pokusili zmapovat vztah mezi střevní flórou, střevními infekcemi a IBS. Podrobné výsledky a komentář k výzkumu byl publikován v časopise Journal of Gastroenterology and Hepatology.

Bakterie, viry i parazité

Ukázalo se, že jak bakteriální, tak parazitární i virové onemocnění bylo následováno vznikem IBS s různou četností a závažností. O postinfekčním bakteriálním IBS informovala například anglická a norská studie, virovou IBS popsali kanadští lékaři, mnoho dat o bakteriální a parazitární IBS pochází z Asie. Původci podezřelými z participace na vzniku IBS jsou podle dostupných studií především Shigella dysenteriae, Giardia lamblia, Entamoeba histolytica a Blastocystis hominid.

Patogeneze a role probiotik

Patologické působení infekčních činitelů spočívá dle tohoto sdělení ve vlivu konečných produktů jejich metabolismu na střevní sliznici, v ovlivnění neuroendokrinní osy a vlivu na imunitní systém, a to i po zvládnutí infekce. Probiotika, která často u pacientů s IBS vedou ke zlepšení klinického stavu, dokážou patologické složení střevní flóry do jisté míry normalizovat, a tak nejspíše ovlivnit i celkovou odpověď organismu. Autoři článku však upozorňují, že získané výsledky a z nich vyplývající závěry rozhodně nejsou konečné a pro konkrétnější závěry není dosud dostatek dat.

(zak)

Zdroj:

  1. J Gastroenterol Hepatol. 2010; 25 (2): 244 –251.


Štítky
Reprodukční medicína
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se