#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Navození tolerance ke kravskému mléku podáváním probiotik

14. 5. 2019

Alergie na kravské mléko patří k nejčastějším potravinovým alergiím v dětství. Odhadovaný výskyt je 2–5 % populace.

Alergie na kravské mléko patří k nejčastějším potravinovým alergiím v dětství. Odhadovaný výskyt je 2–5 % populace. U většiny pacientů vymizí projevy této alergie ve věku okolo 3 let, ale i nadále mají vyšší riziko jiných alergických onemocnění. Předpokládá se, že na rozvoj potravinové alergie má v dětství vliv nejen nezralost slizniční a celkové imunity, ale také složení střevní mikroflóry.

V posledních 25 letech se počet alergiků v rozvinutých zemích zdvojnásobil. Z tohoto nárůstu bývá obviňována přehnaně zvýšená hygiena, která vede ke snížené a nesprávné stimulaci vyvíjejícího se imunitního systému. Střevo je osídleno jinými bakteriemi, které se tam za normálních podmínek nevyskytují. Je to například Clostridium difficile; naopak laktobacily a eubakterie jsou častěji nacházeny u nealergických dětí.

Proto vznikly představy, že rozvoji alergie by se dalo zabránit včasným podáváním probiotik. Autoři této práce se zabývali možností ovlivnit již vzniklou alergii na kravské mléko podáváním probiotik. Studie byla dvojitě zaslepená, randomizovaná, kontrolovaná placebem. Celkem 51 dětem s prokázanou alergií na kravské mléko byla 12 měsíců podávána hydrolyzovaná mléčná formule obohacená o dva probiotické kmeny: Lactobacillus casei a Bifidobacterium lactis. Jejich trvalá přítomnost ve střevě byla prokazována kultivací ze stolice.

Celkem 60 dětí dostávalo formuli bez probiotik. Po 6 a 12 měsících podávání probiotik byly provedeny expoziční testy a odebrána krev na imunologická vyšetření. V expozičních testech nebyl v počtech pozitivních a negativních výsledků rozdíl mezi skupinou studovanou a skupinou kontrolní.

Autoři na základě svých zjištění neshledali žádný pozitivní vliv zkoumaných probiotických kmenů při léčbě alergie na kravské mléko. Vzhledem k častému spontánnímu uzdravení nepovažují podávání testovaných probiotik v této indikaci za nezbytné, účinek jiných probiotických kmenů ale prozkoumán nebyl.

(van)

Zdroj: Jeroen, H., J Allerg Clin Immunol 2008; vol. 121, issue 6: pp. 1448–1454



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#