Postavení sérologických testů v diagnostice onemocnění COVID-19

Nazofaryngeální stěr jako zlatý standard diagnostiky

Virové pneumonie typicky nevedou k produkci purulentního sputa. Získat vzorek z dolních cest dýchacích není technicky jednoduché, vyžadovalo by to komplexnější přístup a u většiny pacientů není z praktického hlediska takový postup indikovaný. Místo toho se používají nazofaryngeální stěry, při tomto vyšetření však mohou někteří infikovaní zůstat nediagnostikovaní. Doporučované je tedy opakované testování, které zvyšuje záchyt pozitivity testu na koronavirus SARS-CoV-2. Klinická zkušenost udává, že RNA pozitivita z nazofaryngeálního stěru je největší mezi 7. a 10. dnem od začátku příznaků a poté již rychle klesá, zatímco RNA pozitivita ve vzorcích z dolních cest dýchacích je detekovatelná v průběhu až 3 týdnů od začátku onemocnění.

Sérologické testování

V rámci diagnostiky se zvažují rychlé testy prokazující virový antigen, nicméně v tuto chvíli jsou dostupné k širšímu použití jen sérologické testy zaměřené na průkaz protilátek. Z principu protilátkové odpovědi těla na infekci, a tedy opožděné tvorby protilátek, je použití těchto testů v rámci akutní vlny infekce omezené, ale zkušenost ukazuje, že mají v diagnostice své místo, například i v kombinaci s nazofaryngeálním stěrem.

Publikované zkušenosti

To prokazuje také publikovaná zkušenost se 173 pacienty se SARS-CoV-2. Celkově bylo získáno 535 vzorků plazmy v rámci sériového odebírání v průběhu hospitalizace těchto nemocných. Plazma byla testovaná na celkové protilátky, IgM a IgG specifické pro SARS-CoV-2. Analyzovaná byla dynamika tvorby protilátek.

Mezi 173 pacienty byla míra sérokonverze pro celkové protilátky 93,1 %, pro IgM 82,7 % a pro IgG 64,7 %. Důvod pro negativní nálezy protilátek u 12 pacientů mohl být daný nemožností odebrat vzorky v pozdější fázi onemocnění. Medián sérokonverze pro celkové protilátky byl 11 dnů, pro IgM 12 dnů a pro IgG 14 dnů. Přítomnost protilátek byla nižší než 40 % v prvním týdnu od začátku příznaků, rychle stoupala po 15. dnu od začátku onemocnění (100 % pro celkové protilátky, 94,3 % pro IgM a 79,8 % pro IgG). Naopak detekce RNA viru klesala z 66,7 % u vzorků získaných v prvních 7 dnech onemocnění ke 45,5 % ve dnech 15−39 od začátku onemocnění.

Dle autorů citované práce kombinace testování přítomnosti RNA SARS-CoV-2 a průkazu protilátek vedla ke zlepšené senzitivitě diagnostiky, a to i v časné fázi onemocnění – tj. v prvním týdnu od začátku. Navíc vyšší titr celkových protilátek byl nezávisle spojen s horším klinickým průběhem onemocnění.

Jiná studie ukázala, že jak IgM, tak IgG protilátky byly detekovatelné u všech 39 vyšetřovaných pacientů již 5 dnů od začátku příznaků. Autoři této studie doporučili použití sérologických testů k usnadnění diagnostika infekce COVID-19 v případě nepoužitelných výsledků nazofaryngeálních stěrů.

Závěr

Sérologická detekce protilátek může být velmi důležitou informací v průběhu onemocnění COVID-19. U některých pacientů je vhodná kombinace diagnostických metod, což může pomoci zvýšit záchyt infikovaných osob.

(eza)

Zdroje:
1. Loeffelholz M. J., Tang Y. W. Laboratory diagnosis of emerging human coronavirus infections – the state of the art. Emerg Microbes Infect 2020 Mar 30; 9 (1): 747−756, doi: 10.1080/22221751.2020.1745095.
2. Zhao J., Yuan Q., Wang H. et al. Antibody responses to SARS-CoV-2 in patients of novel coronavirus disease 2019. Clin Infect Dis 2020 Mar 28, pii: ciaa344, doi: 10.1093/cid/ciaa344 [Epub ahead of print].