Spontánní pneumomediastinum po požití amfetaminu


Spontaneous Pneumo­mediastinum after Ingestion of Amphetamine

Introduction:
Pneumomediastinum is defined as the presence of free air in the mediastinum. The most common manifestations of this disease include pain of the neck, chest pain and dyspnea. We distinguish primary (spontaneous) and secondary pneumomediastinum. Primary (spontaneous) pneumomediastinum is caused by increase of intrathoracic pressure (e.g. coughing, vomiting, and sudden inhalation) with subsequent rupture of alveolar membrane and penetration of air into the fascial layers of mediastinum. It is a state with minimal complications and with good tendency of spontaneous recovery. We find, especially in foreign literature, numerous mentions of the connection between abuse of addictive substances (amphetamines, cocaine, marihuana, heroin) and the occurrence of primary pneumomediastinum (1,9,13-17). This condition has to be distinguished from secondary pneumomediastinum, which is caused by penetration of air into the mediastinum via trauma (external trauma, endoscopy of digestive tract, intubation, foreign bodies) or rupture of aerodigetive tract (sudden abdominal disorder, pulmonary emphysema). Secondary pneumomediastinum is only a symptom of pathology which is potentially fatal and needs causal treatment.

Case report:
A patient (22 years) under the influence of alcohol was examined in the early morning hours at an ENT emergency after experiencing several hours of neck pain with a feeling of light pressure on the chest. With the diagnosis of acute pharyngitis he was sent to home care. A few hours later, the patient returned to an ENT emergency after the condition had deteriorated and the “swelling of the throat” resumed once again. Clinical examination showed subcutaneous emphysema with crepitation. The patient was promptly admitted for further diagnosis. The performed CT scan confirmed extensive pneumomediastinum. By the detailed analysis of patient’s history, laboratory results and clinical examination, we excluded secondary pneumomediastinum. Toxicological analysis of urine confirmed hidden abuse of addictive substance- MDMA (3,4- methylendioxy-N-methy-amphetamine), so- called Extasy. The condition was summarised as pneumomediastinum caused by ingestion of addictive substance. A control CT scan after conservative treatment showed significant regression of the pneumomediastinum. The patient was sent to home care and to care of general practitioner on the fifth day of hospitalization.

Conclusion:
Primary pneumomediastinum is a condition, very rarely bringing patients to acute treatment. Due to the character of complaints (neck pain, dys­pnea), ENT emergency can be the first place of contact, as is documented by our experience. Primary (spontaneous) pneumomediastinum is a self-limiting condition with minimal complications, in some cases connected with abuse of addictive substances. It is imperative to exclude secondary pneumomediastinum in order to prevent potentially fatal complications.

Keywords:
spontaneous pneumomediastinum, metamfetamine


Autoři: O. Trčka ;  D. Slouka
Působiště autorů: ORL klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 67, 2018, No. 1, pp. 28-31.
Kategorie: Kazuistika

Souhrn

Úvod:
Pneumomediastinum je definováno jako přítomnost volného plynu v mediastinu. Mezi jeho nejčastější projevy patří bolest krku, bolest na hrudi a dušnost. Z patofyziologického hlediska rozlišujeme pneumomediastinum primární (spontánní) a sekundární. Primární pneumomediastinum vzniká zvýšením nitrohrudního tlaku (např. kašel, zvracení, prudká inhalace) s následnou rupturou alveolární membrány a únikem vzduchu do fasciálních vrstev mediastina. Je stavem s minimem komplikací a dobrou tendencí ke spontánnímu zhojení. Zejména v zahraniční literatuře nacházíme četná sdělení o spojitosti vzniku primárního pneumomediastina s abúzem návykové látky (amfetaminy, kokain, marihuana, heroin) (1, 9, 13-17). Tento stav musíme v rámci diferenciální diagnostiky odlišit od sekundárního pneumomediastina, jež vzniká průnikem vzduchu do mediastina traumatickou cestou (např. zevní poranění, endoskopie trávicího traktu, intubace, cizí tělesa), infekcí plyn produkujícími bakteriemi či při ruptuře stěny aerodigestivního traktu (náhlé příhody břišní, plicní emfyzém). Sekundární pneumomediastinum je pouze symptomem patologie s potenciálně fatálním průběhem, která vyžaduje kauzální terapii.

Kazuistika:
Pacient (22 let) v lehké ebrietě byl vyšetřen v časných ranních hodinách na ORL ambulanci pro několik hodin trvající bolesti v krku s pocitem tlaku na prsou. Při minimálním klinickém nálezu byl se závěrem lehké faryngitidy odeslán do domácího ošetřování. Za několik hodin se pro zhoršení stavu a “otoku na krku” opět dostavil na pohotovostní ORL ambulanci, kde byl již prokázán krepitující podkožní emfyzém. Pacient byl neodkladně přijat k další diagnostice. Provedené CT potvrdilo rozsáhlé pneumomediastinum. Podrobným rozborem anamnézy, laboratorního vyšetření a klinickým vyšetřením byly vyloučeny možné etiologické faktory sekundárního pneumomediastina. Toxikologický rozbor moči potvrdil zamlčovaný abúzus návykové látky- MDMA (3,4-methylendioxy-N-methyl-amphetaminu), neboli tzv. extáze. Stav byl uzavřen jako pneumomediastinum vzniklé v důsledku užití návykové látky. Po konzervativní léčbě byla na kontrolním CT vyšetření prokázána výrazná regrese nálezu a pacient byl 5. hospitalizační den odeslán k dalšímu léčení do domácí péče a péče praktického lékaře.

Závěr:
Primární (spontánní) pneumomediastinum je stav velmi vzácně přivádějící pacienty k akutnímu ošetření. Vzhledem k charakteru potíží, na které si pacient nejčastěji stěžuje (bolest krku, dušnost) může být ORL pohotovost místem prvního kontaktu, jak dokládá i naše zkušenost. Primární (spontánní) pneumomediastinum je většinou sebelimitující stav s minimem komplikací, jež je vzácně spojen s abúzem návykové látky. V rámci diferenciální diagnostiky je nutné vyloučit sekundární etiologii stavu a předejít tak potencionálně fatálním komplikacím.

Klíčová slova:
spontánní pneumomediastinum, metamfetamin

ÚVOD

Pneumomediastinum je definováno jako přítomnost volného plynu v mediastinu. Z patofyziologického hlediska existují 3 cesty jeho vzniku - infekcí měkkých tkání bakteriemi produkujícími plyn, přímým průnikem plynu cestou zev­ního poranění, poraněním tracheobronchiálního stromu či zažívacího traktu a konečně plyn může pronikat do mediastina rupturou stěny terminálních alveolů a následnou disekcí fasciálními obaly (10). Z klinického hlediska rozlišujeme pneumomediastinum primární (spontánní) a sekundární, jejichž etiologické faktory shrnuje tabulka 1 (7). Spontánní pneumomediastinum, jakožto stav přivádějící pacienta k akutnímu ošetření, je velmi vzácné (12). Primární (spontánní) pneumomediastinum je onemocnění s velmi dobrou prognózou, obvykle dochází již během několika dní ke spontánní resorpci vzduchu. V literatuře jsou sice popsány možné závažné komplikace (pneumotorax, tenzní pneumomediastinum, obstrukce plicních cév) (10), ale většina kazuistických sdělení hovoří o nekomplikovaném průběhu (9, 13-15, 17).

Tab. 1. Etiologické faktory primárního (spontánního) a sekundárního pneumomediastina
Etiologické faktory primárního (spontánního) a sekundárního pneumomediastina

Spontánní pneumomediastinum, vzniklé po užití návykové látky, bylo v literatuře opakovaně zmiňováno ve spojitosti právě s extází (a amfetaminy obecně) a dále kokainem, marihuanou i heroinem (1, 9,13-17).

Extáze, neboli MDMA (3,4-methylendioxy-N-methyl-amphetamin), patří mezi psychostimulační látky užívané rekreačně zejména na tanečních zábavách. MDMA působí přímo na serotoninové receptory v CNS, zvyšuje hladiny serotoninu a dopaminu a ovlivňuje i GABAergní systém. Popsána byla celá řada nežádoucích účinků, včetně vzniku spontánního pneumomediastina. Mezi nejzávažnější a potenciálně fatální nežádoucí účinky patří náhlá srdeční příhoda, cévní mozková příhoda, hypertermie, která v potenciaci s nadměrnou fyzickou aktivitou a dehydratací může vést až ke křečím, diseminované intravaskulární koagulopatii a orgánovému selhání (2, 6). 

KAZUISTIKA

Dvaadvacetiletý pacient se dostavil v časných ranních hodinách k vyšetření na ambulanci ORL kliniky Fakultní nemocnice v Plzni pro několik hodin trvající bolesti v krku a mírný tlak na prsou. Pacient byl eupnoický, bez dysfagie, normosaturovaný, normotenzní, afebrilní, bez interních komorbidit, bez chronické či akutní medikace. Přiznával lehkou ebrietu (probdělou noc na taneční párty, vypití 6 vodek s džusem). Při klinickém vyšetření bylo shledáno lehké překrvení sliznice orofaryngu, krk byl zevně klidný. Se závěrem akutní faryngitidy byl pacient odeslán do domácí péče.

Šest hodin po prvním ošetření se dostavil ke kontrole pro pocit celkového zhoršení stavu, citlivý „otok“ na krku a změnu hlasu. Oproti předchozímu nálezu byl při klinickém vyšetření zjištěn krepitující podkožní emfyzém na levé straně krku s přesahem přes jugulum i do pravého nadklíčku. Pacient byl neodkladně přijat k další diagnostice. Při příjmové anamnéze negoval na cílený dotaz zvracení, polknutí či vdechnutí cizího tělesa, úraz krku, kašel i dušnost. Z návykových látek přiznával požití alkoholu ve zmíněném množství, užití drog negoval. V osobní anamnéze neudával žádná plicní či jiná onemocnění. Klinický ORL nález nesvědčil pro probíhající hlubokou krční infekci, poranění či pro podezření na cizí těleso v dýchacích či polykacích cestách, ani pro probíhající náhlou břišní příhodu. Při přijetí bylo indikováno provedení snímku plic a odběr laboratoře, včetně odběru moči na toxikologii. Na rentgenovém snímku plic byly popsány rozvinuté plíce bez ložisek a dále emfyzém měkkých tkání krku oboustranně a pneumomediastinum. Laboratoř byla nezánětlivá (leukocyty 9,6x109/l, CRP 24 mg/l), detailním rozborem anamnézy a vyšetřením vzorku moči se potvrdilo užití metylendioxymetamfetaminu (tzv. Extáze).

Mezitím bylo doplněno rtg vyšetření polykacího aktu (s normálním nálezem) a dále CT plic a mediastina (obr.1-obr. 3), na němž byl potvrzen emfyzém v měkkých tkáních krku a hrudníku, rozsahem za ramus mandibulae vpravo, pod kývači, v obou karotických prostorech a v retrofaryngeálním prostoru, dále v obou nadklíčcích, obou axilách, v pektorální krajině vlevo, ve svalech dorzální a laterální hrudní stěny vlevo. Dále bylo popsáno pneumomediastinum, volný plyn prostupoval všemi oddíly mediastina až po hiatus oesophageus. Mediastinum bylo bez patologických expanzí či posunu. Pleurální dutiny bez výpotku, plíce byly rozvinuté, bez ložiskových změn, tracheobronchiální strom bez traumatických změn. Po plicním konziliu byl nález uzavřen jako pneumomediastinum vzniklé po požití amfetaminu a byl doporučen konzervativní postup, prosté sledování celkového stavu bez doporučení medikace. Na kontrolním CT plic a mediastina 4 dny po příjmu byla zaznamenána výrazná regrese nálezu. Pacient byl propuštěn 5. den hospitalizace do péče praktického lékaře.

Plyn v retro a parafaryngeálním prostoru a v prostoru velkých krčních cév.
Obr. 1. Plyn v retro a parafaryngeálním prostoru a v prostoru velkých krčních cév.

Plyn v hlubokých krčních prostorech s přesahem do podkoží a mezi hluboké krční svalstvo.
Obr. 2. Plyn v hlubokých krčních prostorech s přesahem do podkoží a mezi hluboké krční svalstvo.

Plyn v mediastinu, v podkoží a mezi svaly hrudní stěny.
Obr. 3. Plyn v mediastinu, v podkoží a mezi svaly hrudní stěny.

DISKUSE

Primární (spontánní) pneumomediastinum, jakožto příčina akutního lékařského ošetření, bývá velmi vzácné. Udávána je četnost 1 z 30 tisíc pacientů, kteří navštíví lékařskou pohotovost (12).

Mezi nejčastější symptomy pneumomediastina patří bolest na hrudi, dušnost a bolest krku. Palpačně je často hmatný podkožní emfyzém na krku či hrudníku, auskultací lze v některých případech zaznamenat tzv. Hammanovo znamení (prekordiální systolická krepitace) (4, 14).

Při prvním kontaktu je nejdůležitější vyloučit sekundární etiologii pneumomediastina. Diagnostika se opírá o podrobně odebranou anamnézu pacienta, laboratorní, fyzikální a zobrazovací vyšetření CT hrudníku. Při podezření na možnou sekundární etiologii je doplňováno další vyšetření (rtg vyšetření polykacího aktu, CT břicha, ezofagoskopie, bronchoskopie) (8).

Spontánní pneumomediastinum vzniklé po užití návykové látky je v literatuře opakovaně zmiňováno ve spojitosti s kokainem, extází, marihuanou, amfetaminem i heroinem (1, 9, 13-17).

Podle některých prací bývá za etiologický moment označováno forsírované vdechnutí drogy s následným barotraumatem alveolární membrány (9, 11, 13, 15), další autoři dávají vznik této komplikace také do souvislosti se zvracením vyvolaným návykovou látkou (9), jiní se stavem nabuzení fyzické aktivity (17). U větší části nemocných není specifický patofyziologický mechanismus zjištěn. V literatuře nenacházíme přesvědčivé důkazy o přímém farmakologickém efektu.

Komplikace primárního (spontánního) pneumomediastina jsou vzácné. Popisovány jsou pneumotorax, tenzní pneumomediastinum, obstrukce plicních cév (8, 10). Nekomplikovaný průběh popisuje rovněž většina kazuistik spontánního pneumomediastina vzniklého po požití návykové látky (9, 13-15, 17). Jednou z mála zaznamenaných komplikací byl pneumotorax po 7hodinovém intenzívním pískání na píšťalu (15).

Prognóza onemocnění bývá dobrá a během několika dní dochází ke spontánnímu vstřebání vzduchu. Vzhledem k minimu komplikací a dobré tendenci k spontánní úpravě jsou často indikovaná další vyšetření (ezofagoskopie, bronchoskopie) nadbytečná. Lee a spol.(8) uvádějí do praxe protokol managementu primárního (spontánního) pneumomediastina s přihlédnutím na benigní povahu tohoto onemocnění. Klíčovými body v diagnostice jsou pečlivý odběr anamnézy, fyzikální a laboratorní vyšetření a snímek plic. Při podezření na pneumomediastinum doporučují post­kontrastní CT hrudníku. Teprve v případě zjištění faktů (CT, laboratoř, fyzikální vyšetření) svědčících pro možnou sekundární příčinu, indikují další vyšetřovací postupy. Při retrospektivní analýze 37 případů primárního (spontánního) pneumomediastina nezaznamenali žádnou komplikaci.

ZÁVĚR

Pneumomediastinum je raritní komplikací abúzu návykových látek. V klinické praxi se s tímto stavem nejčastěji setká lékař urgentního příjmu či všeobecné pohotovosti, nicméně vzhledem k nejčastějším symptomům, mezi které patří i bolest krku, je první návštěva ORL pohotovosti možná, jak vyplývá i z našeho případu. Zejména pečlivá anamnéza a klinické vyšetření vedou k včasné diagnostice. V rámci diferenciální diagnostiky je nutné vyloučit sekundární příčiny tohoto stavu, jejichž přehlédnutí by mohlo mít pro pacienta vážné následky. Nedílnou součástí diagnostického procesu je CT vyšetření krku a hrudníku, laboratorní vyšetření moči pomůže odhalit často zamlčovanou souvislost s požitím návykové látky. V terapii nekomplikovaných případů preferujeme konzervativní postup.

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Ondřej Trčka

ORL klinika LF UK a FN Plzeň

Edvarda Beneše 1128/13

305 99  Plzeň

e-mail: trckao@fnplzen.cz


Zdroje

1. Ahmed, J. M., Salam, M. Y., Oakley, G. D.: Chest pain in young girl. Postgrad Med. J., 74, 1998, s. 15-16.

2. Bolehovský, J.: Extáze. http://www.policie.cz/soubor/extaze-pdf.

3. Caraballo, V., Barish, R., Floccare, D.: Pneumomediastinum presenting as acute airway obstruction. J. Emerg. Med., 14, 1996, s. 159-162.

4. Amore, D. T., Dayan, P. S.: Medical causes of pneumomediastinum in children. Clin. Pediatr. (Phila), 40, 2001, (2, s. 87-91.

5. Gibikote, S., Sraz, A., Fink, A. M.: Pneumorrhachis secondary to traumatic pneumomediastinum in a child. Pediatr. Radiol., 36, 2006, s. 711-713.

6. Gowing, L. R., Henry-Edwards, S. M., Irvine, R. J. et al.: The health effects of ecstasy: A literature rewiev. Drug Alcohol Rev., 21, 2002, s. 53-63.

7. Hartus, R., Joseph, A.: Spontanous pneumomediastinum – „ecstasy“: hard pill to swallow. Aus. NZ J. Med., 30, 2000.

8. Lee, S. C., Lee, D. H., Kim, G. J.: Is primary spontaneous penumomediastinum a truly benign entity? Emergency Medicine Australasia, 26, 2014, s. 573-578.

9. Levine, A. J., Drew, S., Rees, G. M.: „Ecstasy“ induced pneumomediastinum. J. Royal Soc. Med., 86, 1993, s. 232-233.

10. Maunde, R. J., Pierson, D. J., Hudson, L. D.: Subcutaneous and mediastinal emphysema: Pathophysiology, diagnosis and management. Arch. Intern. Med., 144, 1984, s. 1447-1453.

11. Mazur, S., Hitchcock, T.: Spontaneous pneumomediastinum, pneumothorax and ecstasy abuse. Emergency Medicíně, 13, 2001, s. 121-123.

12. James, M., Miguel, M., Fancher, T.: Spontaneous pneumomediastinum. Journal of Hospital Medicíně, 2, 2007, 4.

13. Onwudik, M.: Ecstasy induced retropharyngeal emphysema. J. Accid. Emerg. Med., 13, 1996, s. 359-361.

14. Panacek, E., Winter, A., Sherman, B. et al: Spontaneous pneumomediastinum : clinical and natural history. Ann. Emerg. Med., 21, 1992, s. 1222-1227.

15. Pittman, J., Pounsford, J.: Spontaneous pneumomediastinum and ecstasy abuse. J. Accid. Emerg. Med., 14, 1997, s. 335-336.

16. Ruin, G. I., McCarth, G. M., Harries, D. K.: Spontaneous pneumomediastinum and ecstasy abuse. J. Accid. Emerg. Med., 16, 1999, s. 382.

17. Razvani, K., Kurbaan, A. S., Breto, D.: Ecstasy induced pneumomediastinum. Torax, 51, 1996 s. 960-961.

18. Riccio, J., Abbot, J.: A simple sore throat? Retropharyngeal emphysema secondary to free-basin cocaine. J. Emerg. Med., 1990; 8, s. 709-712.

19. Seman, M. E.: Barotrauma related to inhalation drug abuse. J. Emerg. Med., 1990, 8, s. 141-149.

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 1

2018 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se