Přihlášení
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.
Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.
Zahraniční obsah |
|||
Vydáno: 26.1.2017
Stres má vliv na rozvoj řady onemocnění a v naší společnosti je všudypřítomný. Jedním z projevů zvýšené aktivity sympatiku (ZAS), který je důsledkem chronického stresu, je zvýšená tepová frekvence. Představuje velmi snadno měřitelný parametr.
Autonomní nervový systém koordinuje tělesné pochody tak, aby zajistil homeostázu, tedy neměnné vnitřní prostředí a stabilní funkci orgánů. Ovlivňuje zejména gastrointestinální motilitu, termoregulaci, vylučování, reprodukci a také metabolickou a hormonální rovnováhu. Stres je přirozeným dějem, který připravuje náš organismus na útěk nebo boj. Silný nebo chronický stres ale může působit patologicky.
Odpovědí organismu na stres je inhibice parasympatiku a aktivace sympatiku spojená s uvolňováním katecholaminů z nadledvin. To má za následek zvýšení tepové frekvence, krevního tlaku a srdečního výdeje. Časté jsou palpitace. Dochází ke zvýšení spotřeby kyslíku v myokardu a zároveň ke zvýšení periferní cévní rezistence, u pacientů s ischemickou chorobou srdeční může dojít ke vzniku anginózních obtíží nebo dysrytmií.
Spolu s kardiálními projevy jsou pozorovány příznaky jako pocení a zvýšená dráždivost nervového systému. Zvýšená aktivita sympatiku způsobuje abdominální dyskomfort, potlačuje motilitu a sekreci GIT, brání vyprazdňování žaludku a vyvolává sekretorický průjem.
Pokud je organismus vystaven stresu dlouhodobě, nastává stav chronické aktivace sympatiku a inhibice parasympatiku a systémové hladiny katecholaminů jsou dlouhodobě zvýšené.
K měření aktivity sympatiku byla navržena řada metod, založených především na měření krevního tlaku a tepové frekvence. Krevní tlak je však regulován více mechanismy, a proto je pro rutinní praxi nejvhodnější a velmi jednoduchou metodou měření tepové frekvence.
Je prokázáno, že i osoby, u kterých se neuplatňují konvenční rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, jako jsou kouření, diabetes mellitus a hypertenze, postihuje za podmínek silného stresu ischemická choroba srdeční. Pozorováno to bylo například po velkých zemětřeseních v Japonsku a USA. Obyvatelstvo těchto zemí bylo v souvislosti se živelními katastrofami vystaveno značnému stresu a výsledkem byla nápadně zvýšená incidence náhlé kardiální smrti. Obdobné účinky má i nižší hladina stresu, ale pokud působí dlouhodobě, dochází k obdobnému výsledku.
Tepová frekvence nám tedy může pomoci snadno vytipovat pacienty, u kterých je vhodné tlumit zvýšenou aktivitu sympatiku a minimalizovat dopad stresu na jejich zdraví. Nezapomínejme na ni.
(pez)
Zdroje:
BETABLOKÁTORY V TOKU ČASU – POHLED ANESTEZIOLOGA A INTENZIVISTY
Beta-blokátory jsou užívány již několik desítiletí také k potlačení důsledků adrenergního stresu v perioperačním období. Zatímco jejich přínos je zde považován za nesporný, není zcela jasně vymezena nejvhodnější populace operovaných, kde prospěch převáží nad možnými riziky. Současný trend naznačuje posun od víceméně plošného podávání širokému okruhu operovaných k cílenějšímu užití, kdy je zohledňován stav pacienta i riziko operačního výkonu, který podstupuje. Individuální dávka by měla být cílená k dosažení optimálního terapeutického cíle.
RENÁLNÍ DENERVACE – BUDOUCNOST NEBO ZKLAMÁNÍ
Renální denervace je novou metodou v terapii farmakorezistentní hypertenze, která spočívá v selektivním přerušení sympatických vláken v adventicii renálních tepen. Dosud nebyly publikovány výsledky randomizovaných zaslepených studií, které by prokázaly efektivitu tohoto zákroku. Budoucnost ukáže, jestli bude metoda široce indikována v léčbě hypertenze či jiných chorob, které souvisejí se zvýšenou aktivitou sympatiku, nebo najde uplatnění pouze u selektovaných skupin pacientů nebo se stane slepou cestou lidského poznání.
Špatná terapeutická odpověď? Zbystřete! Možná je načase zaměřit se na adherenci
Autor kurzu: Kolektiv autorů: J. Bruthans (Praha), M. Solař (Hradec Králové), M. Souček (Brno)
KONTAKT | INZERCE | O PROJEKTU
© 2008-2018
MeDitorial | ISSN 1803-6597 | Aktualizace: 25.4.2018
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení.