Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Zvýšená aktivita sympatiku: Novinky
Videorozhovor
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
 

Diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění: kam dál?

Specializace: diabetologie interní lékařství kardiologie praktické lékařství pro dospělé
Téma: Zvýšená aktivita sympatiku

Vydáno: 6.4.2018

Diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění: kam dál?

Kardiovaskulární (KV) onemocnění jsou u pacientů s diabetem 2. typu (DM2) hlavní příčinou úmrtí. Ovlivnění kardiovaskulárního rizika změnami životního stylu a farmakologickou terapií je proto zásadní. Souhrnný článek uveřejněný v časopisu Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity se kromě klasických kardiovaskulárních rizikových faktorů věnuje i vlivu nově zjištěných rizikových faktorů, mezi něž patří poruchy spánku, socioekonomický status a působení chronického stresu.

Klasické kardiovaskulární rizikové faktory

Hypertenze

V roce 2013 došlo v doporučeních American Diabetes Association (ADA) ke změně doporučené cílové hodnoty systolického krevního tlaku na < 140 mmHg z dřívějších < 130 mmHg. Z nových studií totiž vyplývá, že nejvýhodnější je pro pacienty cílová hladina 130–139/80–89 mmHg a další snižování již nevede k signifikantnímu zlepšení kardiovaskulárních výsledků.

Glykémie

Hladina glykémie i léky používané k jejímu snižování kardiovaskulární riziko pacientů s DM2 ovlivňují. Data z dostupných studií ovšem naznačují, že intenzivní kontrola glykémie má v redukci kardiovaskulárního rizika jen omezený vliv a velmi nízké hladiny HbA1c nevedou k odpovídající prevenci s diabetem spojených kardiovaskulárních událostí.

Velmi dobré výsledky ve studiích vykazuje terapie metforminem – při léčbě dochází k redukci makrovaskulárních komplikací a 26% redukci úmrtí z kardiovaskulární příčiny. Jedná se o jediné perorální hypolipidemikum, které má na kardiovaskulární rizikové faktory příznivý vliv, a přitom nezvyšuje riziko srdečního selhání.

Obezita

Obezita je výrazným kardiovaskulárním rizikovým faktorem. Změny životního stylu (dieta chudá na kalorie a pravidelné cvičení) zlepšují individuální kardiovaskulární rizikové faktory, ale nesnižují dlouhodobou míru výskytu KV událostí. Bariatrická operace naproti tomu pomáhá v redukci KV rizikových faktorů i dlouhodobého výskytu KV událostí.

Kouření

Kouření i nadále zůstává důležitým kardiovaskulárním rizikovým faktorem. U pacientů s DM2 vede k signifikantně vyšší mortalitě celkové i z kardiovaskulárních příčin, častější ischemické chorobě srdeční, cévní mozkové příhodě i infarktu myokardu. Zanechání kouření pozitivně ovlivňuje KV riziko, ačkoliv není zcela jasné, jakou váhu má v této souvislosti současný nárůst hmotnosti, který je obvykle se zanecháním kouření spojen.

Nové rizikové faktory

Nedostatek spánku, špatná spánková kvalita a obstrukční plicní apnoe vedou k vyššímu výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Jaký vliv by ale na KV riziko měla léčba těchto poruch spánku, je nyní těžké odhadnout. Nezávislý a výrazný vliv na zvýšené kardiovaskulární riziko má i zhoršený socioekonomický status pacienta a přítomnost dlouhodobého stresu či deprese. Všechny tyto jevy se podílejí na aktivaci určitých drah neuroendokrinního a imunitního systému − tato aktivace může v kontextu DM2 zvyšovat KV riziko.

Závěr

Kardiovaskulární onemocnění mají u pacientů s DM2 multifaktoriální příčinu a vyžadují multidisciplinární přístup ke snížení jejich výskytu. V roce 2010 splňovalo kritéria ADA pro systolický krevní tlak, LDL cholesterol a hladinu HbA1c pouze 24 % pacientů s DM2, v roce 2000 to bylo dokonce jen 7,3 %. I přes pokroky v diagnostice i léčbě DM2 tedy stále tři čtvrtiny pacientů nejsou dostatečně účinně léčeny. V redukci kardiovaskulárního rizika jsou u jednotlivých pacientů nutné změny životního stylu, farmakoterapie i chirurgické intervence, to vše podpořené programy na úrovni celkové populace.

(epa)

Zdroj: Joseph J. J., Golden S. H. Type 2 diabetes and cardiovascular disease: what next? Curr Opin Endocrinol Diabetes Obes 2014; 21 (2): 109–120, doi: 10.1097/MED.0000000000000044.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Srdeční frekvence jako prediktor kardiovaskulárních příhod u hypertoniků

Zvýšená srdeční frekvence je u léčených hypertoniků spojená s vyšším rizikem srdečních příhod. Vyvstává otázka, zda by mohla představovat významnější riziko, než je nedostatečně kontrolovaný krevní tlak.

Měřit tepovou frekvenci není zbytečnost

V posledních desetiletích jsme byli zvyklí operovat především s krevním tlakem, ale výzkumy ukazují, že i klidová srdeční frekvence je velmi důležitý údaj. Proč?

Srdeční selhání + diabetes = více beta-blokátoru

Nejste si jisti, ve které části terapeutického rozmezí beta-blokátorů se máte držet? U diabetiků s chronickým srdečním selháním jimi rozhodně nešetřete.



Všechny novinky