Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Vzácná onemocnění v hematologii: Novinky
Odborný event
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Gaucherova choroba – možnosti terapie

Specializace: hematologie
Téma: Vzácná onemocnění v hematologii

Vydáno: 28.4.2015

Gaucherova choroba – možnosti terapie

První popis choroby, která později ponese název Gaucherova choroba, byl poskytnut francouzským lékařem Phillippem Charlesem-Ernestem Gaucherem v roce 1882. Nicméně název získala až začátkem 20. století. Po dlouhá léta bylo možné pacienty jen pozorovat, později se zkoušely různé terapeutické přístupy mířící na symptomy nemoci, zahrnující mimo jiné například splenektomii.

Klíčem, který umožnil opravdovou léčbu této choroby, byl objev publikovaný o 60 let později, ukazující podstatu nemoci, tedy deficit enzymu glukocerebrosidázy. V sedmdesátých letech pak byl objeven také mechanismus funkce makrofágového glykoproteinového receptoru. Toto se stalo základem vývoje léčby známé jako enzymová substituční terapie (ERT).

ERT znamená podávání exogenního enzymu připraveného rekombinantními metodami. Tento postup se osvědčil také u jiných lyzozomálních střádavých onemocnění (Fabryho choroby či mukopolysacharidózy I. typu). První úspěšně do klinické praxe zavedenou ERT u Gaucherovy choroby představovala algluceráza (v roce 1991), následně vystřídaná imiglucerázou. Imigluceráza je podávaná intravenózně každé 2 týdny v doporučené dávce 30–60 jednotek/kg. ERT vedla k revoluci v terapii Gaucherovy choroby. Umožňuje nejenom částečné či úplné zvrácení již rozvinutých symptomů, ale je také významná v prevenci komplikací. ERT dnes představuje standard péče o nemocné s Gaucherovou chorobou. Přibližně za 6 měsíců od zahájení terapie imiglucerázou dochází k úpravě až vymizení subjektivních obtíží, do 12 měsíců lze pozorovat ústup organomegalie. ERT bohužel nedokáže ovlivnit neurologické příznaky, protože podávaná molekula z důvodu velikosti nepřestupuje hematoencefalickou bariéru. Recentně se do klinické praxe zavedly také další přípravky.

Další možností léčby je tzv. substrát redukční terapie (SRT). Snahou je blokování enzymu glukosyl-transferázy, který umožňuje vznik glukocerebrosidu z glukózy a ceramidu, což vede ke snížení celkového množství substrátu a míry střádání. Zástupcem tohoto terapeutického přístupu je miglustat, popřípadě novější eliglustat. Miglustat má menší molekulu a předpokládá se jeho lepší průnik do kostí, popřípadě možnost ovlivnění centrálního nervového systému. Výhodou je perorální podávání, nevýhodou je menší účinnost jak na ústup subjektivních obtíží, tak také na normalizaci hematologických parametrů a organomegalie. SRT není vhodná pro zahájení akutní léčby, je možné ji využít pro pacienty ve stabilizovaném stavu. Pacienti se při této léčbě mohou setkávat s řadou nežádoucích účinků.

Ve stadiu klinických studií je terapie chaperony – tedy molekulami, které vazbou na aktivní místo vadného enzymu v endoplazmatickém retikulu opraví jeho terciární strukturu, čímž je enzym schopen transportu do lyzozomu, kde může uplatnit svoji katalytickou aktivitu. Zvyšuje tedy funkci vlastního reziduálního enzymu. Naděje se také očekává od genové terapie, ale tato je v indikaci Gaucherovy choroby stále ještě daleko od praktického klinického využití.

Podstatou úspěšné terapie je individuální přístup k pacientovi a zkušenost centra nabízejícího management pacientům s Gaucherovou chorobou.

(eza)

Zdroj: Malinová V. Morbus Gaucher – možnosti diagnostiky a terapie, Remedia 2009, roč. 19, č. 6, s. 426–430; Zimran A. How I treat Gaucher dinase. Blood 2011; 118: 1463–1471; doi: 10.1182/blood-2011-04-308890

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     5/5, hodnoceno 4x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Gaucherova choroba diagnostikovaná v dospělosti po epizodě krvácení provázející trombocytopenii

Diferenciální diagnostika trombocytopenie dospělých musí být komplexní. U jedinců s do té doby nenápadnou osobní anamnézou může dojít k odhalení i zprvu nečekané příčiny.

Nejčastější klinické příznaky u Gaucherovy choroby 1. typu

Gaucherova choroba (GD) je velmi heterogenní onemocnění, které se může prezentovat v dětství, ale také v pokročilejším věku. Jaké klinické projevy by měly lékaře vést k úvaze o přítomnosti viscerálního typu GD? Spojují se některé projevy charakteristicky s věkem nemocného?

Splenomegalie u Gaucherovy choroby

Splenomegalie je v době stanovení diagnózy přítomna u přibližně 90 % pacientů s Gaucherovou chorobou (GD). Někdy může být zvětšení sleziny v tomto období enormní – slezina může zasahovat až do malé pánve a přes střední čáru. Symptomatická splenomegalie provázená bolestí či pocitem plnosti, objektivně pak nálezem distenze břicha, může patřit k symptomům GD. Splenomegalie se může významně podílet na cytopenii u GD, a to kvůli splenické sekvestraci.



Všechny novinky