Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Veterinární péče: Novinky
Odborný event
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Vliv cetylované mastné kyseliny (CFA) na zlepšení kvality života u psů

Specializace: koně lovná zvěř malá zvířata prasata ryby skot a malí přežvýkavci včely zoozvířata
Téma: Veterinární péče

Vydáno: 25.9.2017

Vliv cetylované mastné kyseliny (CFA) na zlepšení kvality života u psů

Artritida a vliv cetylovaných mastných kyselin

Vliv cetylované mastné kyseliny (CFA) na zlepšení kvality života u psů

Robert Hesslink, Jr., Sc.D., Kristee Emens-Hesslink, B.A. (Imagenetix, Inc., San Diego, Kalifornie) a Sharon Sprouse, D.V.M. (Klinika pro domácí zvířata Penasquitos, San Diego, Kalifornie)
Kontaktní osoba: Robert Hesslink, Jr. , Imagenetix Inc., 16935 W. Bernardo Drive, budova 101, San Diego, Kalifornie 92127
858-674-8455

Abstrakt

Tato studie zkoumala, zda mohou být cetylované mastné kyseliny (CFA) zlepšit kvalitu života u psů trpících artritidou. Do studie byli zahrnuti psi malých a velkých plemen bez ohledu na momentálně užívaná léčiva proti artritidě. Majitelé psů vyplnili dotazník pro vyhodnocení kvality života. 

Veterinární lékař provedl fyzikální vyšetření hlavních kloubních struktur. Standardními veterinárními postupy bylo odebráno sérum a moč. Zvířata bylahodnocena před suplementací a 30 dní po suplementaci. Psi dostávali žvýkací pochoutky obsahující směs CFA, dextrátů, sušených jater a ořechovcové příchuti. Standardní dávka byla tvořena dvěma žvýkacími tabletami na 20 liber (9,1kg) hmotnosti denně. Celkem se studie zúčastnilo 27 zvířat, z nichž tři zvířata ji nedokončila (věk: 10,5 roku +/- 2,0 roky; samci: 13, samice: 11). Veterináři zaznamenali, že u zvířat s mírnými až středně závažnými symptomy se reakce na léčbu jevila jako příznivější, než u pokročilých případů.  Ze subjektivních poznámek vyplynulo, že 75% majitelů zaznamenalo v kvalitě každodenního života svého psa zlepšení. 

Běžně uváděli, že se zvířata zdála "šťastnější", "energičtější" a "temperamentnější". Informace z dotazníků naznačovaly, že se u zvířat projevilo zlepšení chůze, pohybu po schodech a nálady. markery v séru a moči byly beze změn. Celkově lze říci, že předložená data naznačují možnost využití směsi CFA ke zlepšení stavu psů trpících kloubními obtížemi. Pro objasnění mechanismu působení se nicméně doporučuje další výzkum. 

Více o této studii se dočtete zde


Mechanismy účinku komplexu cetylovaných mastných kyselin


Úvod

Jak bylo stanoveno naším výzkumem s využitím radioaktivního značení, komplex cetylovaných mastných kyselin (CFA) je distribuován do různých tkání. Většina produktu je pravděpodobně zpracovávána v játrech. Vznikající chylomikrony jsou pak distribuovány krevním oběhem a zpřístupněny veškeré buněčné matrix. Zároveň je velmi pravděpodobné, že jak u orálního, tak u topikálního užívání nejspíše dochází k jisté distribuci v mezibuněčných prostorách ještě před prvním průchodem játry.

Dráha I

Jednou ze zajímavých drah je v lidském organismu nedávno objevená adipocytokinová dráha. Hlavní sloučeninou této dráhy je leptin, který je považován za účastníka zánětlivého procesu nejen v roli iniciátora, ale i jako regulátor. Navíc byla prokázána indukce leptinu dalšími prozánětlivými mediatory, jako jsou například TNF a IL-1. Náš experiment s radioaktivním značením prokázal, že značka je zabudována do triacylglycerolové frakce, hlavního úložiště pro kontrolu leptinu.

Goldfine H. From unsaturated fatty acids to lipid polymorphism. Biochem Biophys Res Commun. 292(5): 1201-7, 2002.
Olof H. Hultgren and Andrej Tarkowski. Arthritis Research 3(6): 389-394, 2001. Leptin in septic arthritis: decreased levels during infection and amelioration of disease activity upon its administration.

Dráha II

Značné množství dat potvrzuje, že přípravky s obsahem mastných kyselin mohou indukovat změny v buněčných membránách. Původní studie byla prováděna na rybím tuku poté, co epidemiologické studie potvrdily jeho přínosy pro management onemocnění u obyvatel skandinávských zemí. Později bylo potvrzeno, že mnoho z těchto přínosů se odvozuje od obsahu omega-3 a omega-6 mastných kyselin.   

U mononenasycených mastných kyselin podobných těm, které obsahuje Celadrin, byla prokázána schopnost inhibovat aktivaci endotelu a omezovat vnímavost tkání vůči cytokinům. Dále bylo prokázáno, že mastné kyseliny regulují řadu enzymatických procesů, regulujících chronická zánětlivá onemocnění.

Calder PC, Yagoob P, Thies F, Wallace FA, Miles EA. Fatty acids and lymphocyte functions. Br J Nutr 87(1): S31-48, 2002.
Mata P, Alonso R, Lopez-Miranda J, et al. Effect of dietary fat saturation on LDL oxidation and monocyte adhesion to human endothelial cells in vitro. Arterioscler Thromb Vasc Biol 16: 1347-1355, 1996.
Perez-Jimenez F, Castro P, Lopez-Miranda J, et al. Circulating levels of endothelial function are modulated by dietary monounsaturated fat. Atherosclerosis 145: 351-358, 1999.
Vicennati V, Vottero A, Friedman C, Papanicolaou DA. Hormonal regulation of interleuki-6 production in human adipocytes. Int J Obes Relat Metab Disord 26(7): 905-911, 2002.
 Zaloga GP, Marik P. Lipid modulation and systemic inflammation. Crit Care Clin 17(1): 201-217, 2001.

Dráha III

Kyselina arachidonová je jedním z hlavních mediátorů zánětu. U mastných kyselin z rybího tuku byla prokázána schopnost snižovat její obsah v buněčných membránách a produkci eikosanoidů působením cyklooxygenázy a lipoxygenázy. Je to právě integrace vedlejších produktů kyseliny arachidonové a jejich spojení s leukotrienem a proglandiny, která vede ke kontrole zánětu. Domníváme se, že cetylované mastné kyseliny omezují produkci eikosanoidů, čímž omezují také zánětlivé kaskády.

Bandeira-Mel C, Bozza PT, Weller PF. The cellular biology of eosinophil eicosanoid formation and function. J Allergy Clin Immunol 109(3): 393-400, 2002.
Calder PC, Grible RF. Polyunsaturated fatty acids, inflammation and immunity. Eur J Clin Nutr 56(3): S14-9, 2002.
Fabre JE, Goulet JL, Riche E, Nguyen M, Coggins K, Offenbacher S, Koller BH. Transcellular biosynthesis contributes to the production of leukotrients during inflammatory responses in vivo. J Clin Invest 109(10): 1373-80, 2002.
Kroetz DL, Zeldin DC. Cytochrome P450 pathways of arachidonic acid metabolism. Curr Opin Lipidol 13(3): 273-83, 2002

Dráha IV

Nové, závažné poznatky ukazují, že mastné kyseliny mají výrazný vliv na regulaci a komunikaci mezi buňkami (Holthus et al. 2001). Hlavními orgány tohoto procesu jsou endoplazmatické reticulum a Golgiho aparát. Tyto dvě buněčné struktury jsou hlavními producenty buněčných signálů v organismu. Ačkoli v současnosti není k dispozici přímý důkaz, domníváme se, že okamžitý pozitivní vliv topikální masti může být vysvětlen jedině touto rychlou buněčnou komunikací a regulací.

Mezi oblasti, ve kterých spatřujeme největší potenciál, patří vzájemné působení našich sloučenin mastných kyselin a sfingolipidů. Sfingolipidy jsou nezbytné pro fungování buněk a mají jedinečnou souvislost s endoplazmatickým retikulem a Golgiho aparátem. Sfingolipidy jsou považovány za dynamické regulátory buněčných procesů. Je to právě variabilní struktura sfingolipidů a glycerolipidů, která spouští tvorbu membránových mikrodomén (raftů). Páteří sfingolipidů bývá tradičně C18 mastná kyselina, bylo však popsáno přes 60 druhů s řetězci o délce 14-20 uhlíkových atomů s různou saturací a hydroxylací.

Dopady dietárního ovlivnění těchto membránových komponent byly prokázány in vitro. Yao et al. (2002) prokázal, že kyselina stearová a EPA mohou v porovnání s kyselinou olejovou pozměnit pohyb lipidů z endoplazmatického retikula do Golgiho aparátu. Jedním z výsledků byla inhibice syntézy lipidů v ER a přenos membránových lipidů na luminální částice. Dále bylo nedávno prokázáno, že mediaci inhibice T-buněk polynenasycenými mastnými kyselinami lze přičíst přesunu signálního proteinu v membráně (Zeyda et al. 2002). Změna lipidových raftů byla identifikována jako primární lokus. Autoři dodávají, že změněná distribuce lipidových raftů v membráně může být také základem klinicky zjevného imunosupresivního účinku PUFA u pacientů se zánětlivým onemocněním.

Holthus JC, Pomorski T, Raggers RJ, Sprong H, Van Meer G. The Organizing Potential of Sphingolipids in Intracellular Membrane Transport. Physiological Reviews 81(4): 1689-1723, 2001.
 Zeyda M, Staffler G, Horejsi V, Waldhausl W, Stulnig TM. LAT Displacement from Lipids Rafts as Molecular Mechanism for Inhibition of T Cell Signaling by Polyunsaturated Fatty Acids. J Biol Chem. Aug 9;277(32):28418-23, 2002.
 Yao Y, Eshun JK, Lu S, Berschneider HM, Black DD. Regulation of triacylglycerol and phospholipid trafficking by fatty acids in newborn swine enterocytes. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol 282: G817-824, 2002.

  

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     5/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Metabolismus S-adenosylmethioninu a onemocnění jater

Methionin je esenciální aminokyselina, metabolizovaná převážně v játrech, kde dochází působením enzymu methionin adenosyltransferázy ke konverzi na S-adenosylmethionin (SAMe). Ačkoli SAMe syntetizují veškeré buňky savců, většina ho vzniká v játrech – orgánu metabolizujícím přes 50 % methioninu z potravy. SAMe je nezbytný pro metylaci řady substrátů (DNA, proteinů, lipidů a mnoha dalších malých molekul) a syntézu polyaminů, proto poklesne-li jeho koncentrace pod určitou hladinu, případně je-li příliš vysoká, bude ovlivněna i normální funkce jater. Obsah SAMe v játrech ovlivňují fyziologické podmínky. Pro omezení těchto fluktuací je tedy rychlost syntézy a katabolismu SAMe v játrech přísně regulována. U myší může selhání regulace vést ke steatóze jater a rozvoji hepatocelulárního karcinomu (HCC). Z tohoto důvodu by udržování homeostáze SAMe mělo být terapeutickým cílem při léčbě nealkoholické steatohepatitidy, alkoholické a nealkoholické cirhózy jater a v chemoprevenci vzniku HCC.

Inhibice růstu nádorů po podání Inositol Hexafosfátu (IP6) a Inositolu

Inositol hexafosfát (IP6) je přírodně se vyskytující polyfosforylovaný sacharid, který je přítomen ve význačných množstvích téměř ve všech buňkách savců. V nedávné době bylo rozpoznáno, že má mnohočetné biologické funkce. Pozoruhodný protinádorový účinek IP6 byl demonstrován na různých experimentálních modelech. Také inositol je přirozená sloučenina s mírným protinádorovým účinkem. Nejkonzistentnějších a nejlepších protinádorových účinků bylo dosaženo kombinací IP6 a inositolu. Kromě snížení buněčné proliferace zvyšuje IP6 diferenciaci maligních buněk, která často vyústí ve zvrat k normálnímu fenotypu. Zvnějšku podaný IP6 je rychle vzat do buněk a defosforylován na inositol fosfáty s nižším obsahem fosfátů, které dále zasahují do cest transdukce signálu a zástavy buněčného cyklu. Zvýšená imunita a antioxidační vlastnosti mohou také přispět k destrukci nádorové buňky.



Všechny novinky