Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Střevní záněty: Novinky
Odborné společnosti
Videorozhovor
Kongresy
Časopisy
Zajímavé odkazy
Další...
 

Mesalazin v doporučených postupech léčby ulcerózní kolitidy: vodítka pro praxi

Specializace: dětská gastroenterologie gastroenterologie a hepatologie
Téma: Střevní záněty

Vydáno: 1.3.2012

Mesalazin v doporučených postupech léčby ulcerózní kolitidy: vodítka pro praxi

Doporučené postupy pro praxi odráží nejnovější vědecké poznatky a umožňují efektivní rozhodnutí o léčbě na podkladě medicíny založené na důkazech. V následujícím textu přinášíme přehled doporučení pro léčbu ulcerózní kolitidy u dospělých pacientů vypracovaných výborem pro praxi Americké gastroenterologické společnosti (ACG). Uvádíme pouze doporučení s nejvyšší průkazností, která jsou doložena výstupy z randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií.

Cílem léčby je navození a udržení symptomatické remise, zlepšení kvality života pacienta, snížení potřeby dlouhodobé kortikosteroidní terapie a minimalizace rizika vzniku kolorektální rakoviny.

Léčba lehké a středně těžké formy ulcerózní kolitidy s distálním postižením

U těchto pacientů je v první volbě indikována topická léčba mesalazinem nebo kortikosteroidy, alternativně lze podat perorální aminosalicyláty. Topická léčba mesalazinem vykazuje vyšší úspěšnost než topická léčba kortikosteroidy nebo perorálními aminosalicyláty. Čípky nebo klyzmata s obsahem mesalazinu účinně potlačují příznaky ulcerózní kolitidy i u pacientů refrakterních k jinému typu léčby. V mimořádných případech, kdy pacient neodpovídá na žádné ze zvolených léčebných schémat, je indikována systémová léčba prednisonem nebo biologická léčba.

Léčba lehké a středně těžké formy ulcerózní kolitidy s extenzivním postižením

Léčbu lze zahájit perorálním mesalazinem v dávce 3–4,8 g denně v monoterapii nebo v kombinaci s topickou formou (klyzma, pěna). Perorální aminosalicyláty je možné kombinovat i s topickými kortikoidy. Perorální kortikosteroidní léčba je vyhrazena pacientům, kteří jsou refrakterní ke kombinované systémové a topické léčbě aminosalicyláty, a dále se používá v případech, kdy je požadováno rychlé zlepšení. Pokud kortikosteroidní léčba selhává nebo je kontraindikována, nastupuje imunosupresivní terapie thiopuriny nebo biologická léčba.

Léčba těžkých forem ulcerózní kolitidy

Těžké formy ulcerózní kolitidy vyžadují intenzivní systémovou léčbu aminosalicyláty nebo kortikosteroidy v maximální dávce v kombinaci s topickými formami. Další alternativou je biologická léčba. Fulminantní průběh onemocnění a stavy, které splňují kritéria toxického megakolon, jsou při neúspěchu konzervativní léčby indikací k chirurgickému řešení.

Udržovací léčba ulcerózní kolitidy

Použití mesalazinu v udržovací léčbě podporuje řada důkazů. K udržení remise proktitidy je upřednostňována jeho čípková forma. U distálních forem ulcerózní kolitidy zajišťují prevenci relapsu účinně klyzmata. Klyzmata lze dle tíže onemocnění indikovat i intermitentně, jejich účinnost v udržení remise byla prokázána i při podávání každý třetí den. Kombinovaná léčba topickými a systémovými formami mesalazinu vykazuje vyšší úspěšnost v udržení remise než monoterapie. Při vleklém průběhu onemocnění jsou indikována imunosupresiva. Účinnost kortikoidů v udržovací léčbě ulcerózní kolitidy nebyla prokázána!

Důkazy jasně hovoří ve prospěch mesalazinu

Topické i systémové formy mesalazinu (Pentasa) v monoterapii i kombinované léčbě nacházejí uplatnění napříč celým spektrem tíže projevů ulcerózní kolitidy včetně prevence relapsu. Na podkladě dostupné evidence se oprávněně řadí k lékům první volby u lehkých a středně těžkých forem tohoto onemocnění. Na českém trhu je léčivý přípravek Pentasa dostupný ve formě čípků, tablet s prodlouženým uvolňováním a sáčků s obsahem perorálních granulí.

(hkh)

Zdroj: Kornbluth A. et al. Ulcerative Colitis Practice Guidelines in Adults: American College of Gastroenterology, Practice Parameters Committee. Am J Gastroenterol 2010; 105: 501–523; doi:10.1038/ajg.2010.52

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Mezenterický tuk jako zdroj C-reaktivního proteinu a cíl bakteriální translokace u Crohnovy nemoci

Je obecně známo, že hyperplazie mezenterického tuku je charakteristickým znakem Crohnovy nemoci (CD) a C-reaktivní protein (CRP) koreluje s aktivitou této nemoci. Francouzští vědci zkoumali, jestli by mezenterické adipocyty mohly být zdrojem CRP u CD a jestli mohou zánětlivé a bakteriální spouštěče stimulovat jeho produkci adipocyty.

Zvýšené riziko rozvoje IBD u žen s endometriózou

Spojitost mezi endometriózou a některými autoimunitními nemocemi již byla v minulosti naznačena. Nicméně vliv endometriózy na riziko vzniku zánětlivých střevních onemocnění (IBD) zůstává neznámý. Dánští lékaři se proto rozhodli posoudit riziko vzniku Crohnovy choroby (CD) a ulcerózní kolitidy (UC) u neselektované celonárodní dánské kohorty žen s endometriózou.

Dostupnost perorálně podávaného mesalazinu v mikrogranulích v tenkém střevě

Terapeutickou účinnost perorálního mesalazinu v mikrogranulích u Crohnovy choroby postihující tenké střevo vysvětluje uvolnění velké části účinné látky a její vysoká dostupnost již v této části lumen trávicího traktu.



Všechny novinky