Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Střevní záněty: Novinky
Odborné společnosti
Videorozhovor
Kongresy
Časopisy
Zajímavé odkazy
Další...
 

Genetické variace v genu středomořské horečky a riziko vzniku Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy

Specializace: dětská gastroenterologie gastroenterologie a hepatologie
Téma: Střevní záněty

Vydáno: 30.10.2009

Genetické variace v genu středomořské horečky a riziko vzniku Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy

Gen familiární středomořské horečky (MEFV) kóduje pyrin, který je hlavním regulátorem zánětlivé platformy kontrolující aktivaci kaspázy-1 a zpracování IL-1 beta. Předchozí výzkumy ukázaly, že část tohoto genu by mohla hrát určitou roli ve vzniku Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy. Výsledky výzkumu genu MEFV a jeho vlivu na idiopatické střevní záněty publikovali kanadští vědci v odborném medicínském časopise PLoS One.

Familiární středomořská horečka

Familiární středomořská horečka (familiar Mediterranean fever) je vrozené onemocnění charakterizované vracejícími se záchvaty horeček doprovázených břišní nebo hrudní bolestí a artritidou. Nemoc obvykle zasahuje jedince pocházející z oblasti Středomoří a Středního východu, tedy Židy (zvláště Sefardské), Turky, Araby a Arménce. Frekvence nemoci v rizikové populaci je asi jeden až tři z tisíce. U 90 % pacientů začíná před 20. rokem věku, u více než poloviny z nich se nemoc objeví v první dekádě života. Chlapci jsou zasaženi poněkud častěji než dívky, zhruba v poměru 13:10.

Genový podklad

Jak se nedávno zjistilo, pyrin, související s touto chorobou, interaguje s produkty genu NLRP3 (NALP3/cryopyrin), což je jeden z nejdůležitějších aktivátorů zánětu. Oblast NLRP3 měla být spojena s možností vzniku Crohnovy choroby a jiných nespecifických střevních zánětů. Vědci z McGillovy univerzity v kanadském Montrealu se tedy snažili stanovit míru zodpovědnosti tohoto genu za vznik nespecifických střevních zánětů.

Jak studie probíhala

Exprese genu MEFV byla výrazně zvýšena jak v experimentálních myších modelech s ulcerózní kolitidou, tak i u biopsií lidských pacientů trpících Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou. U všech těchto vzorků a zdravých kontrol byla provedena kompletní genová analýza, přičemž byly nalezeny haplotypy, které byly sice asociované s ulcerózní kolitidou, ale nikoliv s Crohnovou chorobou.

Sekvenování a následné genotypizace dalších variant genu prokázaly sdružení tohoto haplotypu s ulcerózní kolitidou. U dalších vzorků, které pocházely od skotských a kanadských pacientů, ale žádné další asociace pozorované nebyly. U žádných z obvyklých NLRP3 variant už pak nebyly žádné asociace prokázány. Vědci se tedy shodli, že rozdíly, které během výzkumu v asociaci s ulcerózní kolitidou pozorovali, byly způsobeny malým počtem vzorků. Proto nelze předpokládat, že by společné varianty v oblastech genu MEFV přispívaly ke vzniku Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy.

(kam)

Zdroj:

  1. Villani A. C. et al.: Genetic variation in the familial Mediterranean fever gene (MEFV) and risk for Crohn’s disease and ulcerative colitis,
    PLoS One. 2009 Sep 28; 4 (9): e7154.
  2.  

    Hodnocení článku

    Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
     
     

    Sdílení a tisk

    Doporučit článek e-mailem

    Vytisknout
     
     

    Čtěte dále

    Průlomová studie přinesla nové poznatky, které objasňují patogenezi Crohnovy nemoci: vliv mutace genu NOD2 na rozvoj onemocnění

    U 25 procent pacientů s Crohnovou nemocí se vyskytuje mutace v genu nazývaném NOD2 (nucleotide-binding oligomerization domain containing 2), avšak není zcela jasné, jakým způsobem se tato mutace podílí na vzniku a průběhu nemoci.

    Slibný cíl pro léčbu idiopatických střevních zánětů na obzoru

    Lékaři z Univerzity v Michiganu objevili zcela nový mechanismus, který drží na uzdě agresivní buňky imunitního systému, jež by mohly napadnout vlastní buňky organismu. Tyto poznatky otevírají novou cestu ve výzkumu možností terapie autoimunitních a nádorových onemocnění a také v potlačení orgánové rejekce po transplantacích.

    Využití FDG-PET v diagnostice idiopatických střevních zánětů

    Pozitronová emisní tomografie (PET) patří k nejmodernějším diagnostickým zobrazovacím metodám. Za pomoci fluoro-2-deoxy-D-glukózy (FDG) je schopna detekovat a zobrazit oblasti s vysokým metabolickým obratem glukózy, jakými jsou například malignity nebo zánětlivá či infekční ložiska.



    Všechny novinky