Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Střevní záněty: Novinky
Odborné společnosti
Videorozhovor
Kongresy
Časopisy
Zajímavé odkazy
Další...
 

Denní dávku mesalazinu v udržovací terapii ulcerózní kolitidy je lepší užít najednou

Specializace: dětská gastroenterologie gastroenterologie a hepatologie
Téma: Střevní záněty

Vydáno: 18.9.2016

Denní dávku mesalazinu v udržovací terapii ulcerózní kolitidy je lepší užít najednou

Pentasa sachet 2 g užitá 1× denně přináší v udržovací terapii ulcerózní kolitidy (UC) lepší výsledky než rozdělení denního množství mesalazinu do dvou polovičních dávek. Důvodem je nejspíše lepší adherence pacientů.

Pro udržovací terapii UC můžeme volit systémově podávaný mesalazin ve dvou lékových formách. Alternativou ke klasickým tabletám s prodlouženým uvolňováním je novinka s názvem Pentasa sachet − mikrogranule, které ve střevě vytvářejí speciální gel kontrolovaně uvolňující mesalazin. Obě tyto lékové formy navíc jsou − či v blízké budoucnosti budou − k dostání ve více silách. Jaká denní dávka mesalazinu a který léčebný režim jsou nejvhodnější?

Ideální udržovací terapie

Odpověď samozřejmě není jednoznačná a závisí na mnoha faktorech. Studie, která byla publikovaná v časopisu Gastroenterology v roce 2008, však přináší alespoň částečné vodítko, jež může být při nastavování udržovací léčby UC užitečné. Autoři se zabývali otázkou, zda je lepší dávkovat mesalazin jednou, či dvakrát denně. Závěr jejich výzkumu byl překvapivý.

Dvojí dávkování

Do randomizovaného kontrolovaného klinického pokusu bylo zahrnuto 362 pacientů trpících lehkou až středně těžkou formou ulcerózní kolitidy, kteří prodělali alespoň jedenkrát v průběhu předešlého roku relaps choroby. Část pacientů v rámci studie užívala jako udržovací terapii Pentasa sachet 2 g 1× denně, druhá část Pentasa sachet 1 g 2× denně. Po uplynutí 12 měsíců byla studie vyhodnocena. Byla stanovena aktivita střevního zánětu (pomocí takzvaného skóre UCDAI), přičemž cílem bylo porovnat efektivitu obou léčebných přístupů z hlediska navození remise.

Překvapivý výsledek

Předpoklad, že čím rozloženější je dávkování, tím setrvalejší jsou hladiny mesalazinu v krvi a tím lepší budou léčebné výsledky, se nepotvrdil. Naopak. Pacienti, kteří užívali Pentasu pouze 1× denně, dosáhli klinické remise v 73,8 % případů, u dvoudávkového režimu to bylo 63,6 %. U pacientů z první skupiny bylo zjištěno méně časté krvácení z konečníku a vyšší výskyt normální frekvence stolice. Množství nežádoucích účinků se u obou léčebných režimů nelišilo.

Klíčem je jednoduchost

Studie opět ukázala, že mesalazin je vysoce efektivním léčivem pro udržovací terapii lehké až středně těžké ulcerózní kolitidy. Režim s užíváním dávky Pentasa sachet 2 g 1× denně je efektivnější než podávání poloviční dávky 2× denně, a to jak co se týče navození remise a prevence relapsů, tak i dalších důležitých klinických parametrů. Důvodem je podle autorů s největší pravděpodobností lepší adherence pacientů k jednoduššímu, jednodávkovému režimu.

(luko)

Zdroj: Dignass A. U., Bokemeyer B., Adamek H. E. et al. T1146 maintenance therapy with once-daily 2g mesalazine (Pentasa) treatment improves remission rates in subjects with ulcerative colitis compared to twice daily 1g mesalazine: data from a randomised controlled trial. Gastroenterology 2008; 134 (4, Suppl. 1): A-494.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,8/5, hodnoceno 11x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Metaanalýza léčebných výsledků při užívání mesalazinu v jedné nebo více denních dávkách u pacientů s ulcerózní kolitidou

Autoři ve své práci publikované v Journal of Digestive Diseases systematicky hodnotili účinnost a bezpečnost mesalazinu podávaného u ulcerózní kolitidy jedenkrát denně ve srovnání s podáváním vícekrát za den.

Primární sklerozující cholangitida u pacientů s nespecifickými střevními záněty

Primární sklerozující cholangitida (PSC) je chronické progresivní onemocnění jater, které se často vyskytuje ve spojení s nespecifickými střevními záněty (IBD). Autoři předkládané metaanalýzy z italského Milána se ve své práci zaměřili na spojitost mezi oběma chorobami a vhodné terapeutické přístupy k nim.

Rizikové faktory nespecifických střevních zánětů (IBD)

Stoupající incidence nespecifických střevních zánětů (IBD) ukazuje na možnou interakci životního prostředí a našich genů. Australští autoři provedli studii rizikových faktorů souvisejících s IBD u dvou různých skupin obyvatel Austrálie (běloši a migranti z oblasti Blízkého východu) a zjistili, že se skutečně poměrně dost liší. Výsledky ukazují na dynamickou souhru podmíněných faktorů a okolního světa.



Všechny novinky