Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Schizofrenie a antipsychotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Možnosti využití aripiprazolu v léčbě hraniční poruchy osobnosti

Specializace: psychiatrie
Téma: Schizofrenie a antipsychotika

Vydáno: 2.11.2017

Možnosti využití aripiprazolu v léčbě hraniční poruchy osobnosti

Kanadský úřad pro léky a zdravotnické technologie (CADTH) vydal dokument, který na základě dostupné literatury shrnuje poznatky o klinické účinnosti a bezpečnostním profilu aripiprazolu při léčbě hraniční poruchy osobnosti (BPD – borderline personality disorder).

Hraniční porucha osobnosti

Jedná se o „hraniční“ stav mezi neurózou a psychózou, který charakterizuje nestabilita v interpersonálních vztazích, emoční labilita, výrazná impulzivita a zkreslené vnímání sebe i okolí. K tomu přistupují další symptomy jako nezvladatelná zlost, dysforie, agresivita vůči sobě a druhým, disociace, porucha identity, paranoia. Často se vyskytuje komorbidita s jinými psychiatrickými poruchami (deprese, úzkost, zneužívání látek, poruchy příjmu potravy, suicidální tendence).

Příčina BPD není známa. Pravděpodobně se jedná o nepříznivou kombinaci genetických, biologických a psychosociálních faktorů. Léčbou první volby je psychoterapie. Farmakoterapie představuje adjuvantní léčbu. Používají se antipsychotika, stabilizátory nálady a antidepresiva, jež pomáhají aspoň částečně zmírnit specifické klinické symptomy BPD. 

Systematický průzkum literatury

Empirické použití antipsychotik včetně aripiprazolu (který je indikovaný u dospělých k léčbě schizofrenie a příbuzných psychotických poruch) je u pacientů s BPD off-label. Autoři kanadského summary se při systematickém průzkumu odborné literatury na toto téma zaměřili na klíčové databáze (PubMed, Medline, Embase, PsychINFO, Cochrane). Nalezeno bylo 90 prací, z nichž 16 bylo potenciálně relevantních. Kritéria výzkumníků nakonec splnily čtyři publikace, které se opírají o výsledky dvou studií.

Aripiprazol vs. placebo

Dvojitě zaslepená studie, která proběhla v Rakousku (Nickel et al.), zahrnovala 52 pacientů (83 % žen) s BPD diagnostikovanou na základě DSM-IV/DSM-III-R. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1. První skupina (průměrný věk 21 let) užívala 15 mg aripiprazolu denně, druhá skupina (průměrný věk 22 let) dostávala placebo. Léčba za dvojitě zaslepených podmínek probíhala 8 týdnů. Na ni pak navázalo 18 měsíců otevřeného pozorování. Účelem této fáze bylo posoudit dlouhodobý účinek a bezpečnost aripiprazolu.

Výsledky zahrnovaly změnu skóre v kontrolním seznamu symptomů SCL-90-R (Symptom Checklist 90), HAM-D a HAM-A (Hamilton Depression Rating Scale, Hamilton Anxiety Rating Scale)State-Trait Anger Expression Inventory. U pacientů léčených aripiprazolem bylo zjištěno statisticky významné zlepšení ve srovnání s placebem na většině stupnic SCL-90-R, HAM-D, HAM-A a na všech stupnicích State-Trait Anger Expression Inventory. V obou skupinách se vyskytly podobné nežádoucí účinky včetně sebepoškozování. Žádné z nežádoucích účinků nebyly závažné. Suicidální tendence nebo změny tělesné hmotnosti nebyly zjištěny.

Aripiprazol vs. olanzapin

Tato menší otevřená 8týdenní studie (Shafti et al.) proběhla v Iránu. Zúčastnilo se jí 24 žen ve věku 26–28 let, které byly s BPD hospitalizované na základě DSM-IV-TR (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders). Pacientky byly randomizované v poměru 1 : 1. První skupina (n = 12) užívala denně 7,1 mg aripiprazolu, druhá skupina (n = 12) 5,5–6,5 mg olanzapinu.

Byly použity tyto nástroje: BPRS (Brief Psychiatric Rating Scale) k odhadu základní psychopatologie, klinického výsledku a odpovědi na léčbu, BDHI (Buss-Durkee Hostility Inventory) k posouzení intenzity zlosti a hostility a CGI-S (Clinical Global Impression – Severity Scale) k posouzení závažnosti onemocnění.

Na konci studie bylo zjištěno signifikantní zlepšení skóre BPRS při léčbě aripiprazolem (p = 0,01) i olanzapinem (p = 0,04). Skóre CGI-S se zlepšilo nevýznamně u aripiprazolu (19 %; p = 0,07) a významně u olanzapinu (21 %; p = 0,03). Rozdíly mezi olanzapinem a aripiprazolem nebyly statisticky významné. Autoři došli k závěru, že aripiprazol i olanzapin vedou k podobnému klinickému zmírnění příznaků BPD. 

Závěr

Z výsledků obou studií vyplývá, že aripiprazol může být bezpečným a účinným prostředkem k dlouhodobé léčbě BPD. Studie však trvaly relativně krátkou dobu (8 týdnů) a zahrnovaly nízký počet účastníků. K úplnému zhodnocení klinické účinnosti a bezpečnostního profilu aripiprazolu při léčbě BPD bude potřeba více dvojitě zaslepených studií s početnějším vzorkem a delší dobou trvání.

(lkt)

Zdroj: Canadian Agency for Drugs and Technologies in Health. Aripiprazole for borderline personality disorder: a review of the clinical effectiveness. CADTH Rapid Response Reports, Ottawa (ON), 2017 Feb. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedhealth/PMH0096409/pdf/PubMedHealth_PMH0096409.pdf (navštíveno 17. 10. 2017).

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Vliv dávek antipsychotik na kognitivní funkce

Výsledky řady proběhlých studií naznačují riziko zhoršení kognitivních funkcí spojené s vysokou dávkou antipsychotik. U aripiprazolu se ovšem tato spojitost − na rozdíl od jiných zkoumaných atypických antipsychotik − v níže prezentované studii japonských autorů neprokázala.

Léčba pacientky s farmakorezistentním typem schizofrenie pomocí kombinace antipsychotik a elektrokonvulzivní terapie – kazuistika

Léčba pacienta s farmakorezistentním typem schizofrenie, u kterého selhává kombinace antipsychotik zahrnující klozapin, je náročná. V dosud provedených studiích jsou zmíněny některé další možnosti léčby. Jednu z nich představuje i kombinace antipsychotik společně s elektrokonvulzivní terapií, jak ukazuje i následující kazuistika.

Predikce účinku aripiprazolu na kognitivní funkce schizofreniků pomocí krevních markerů

Kognitivní funkce schizofreniků ovlivňuje řada faktorů. Faktory působící v průběhu monoterapie aripiprazolem se snažili odhalit japonští výzkumníci prostřednictvím sledování biologických markerů, klinických dat a psychiatrických symptomů.



Všechny novinky