Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Schizofrenie a antipsychotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Monoterapie versus kombinace antipsychotik při léčbě schizofrenie – metaanalýza

Specializace: psychiatrie
Téma: Schizofrenie a antipsychotika

Vydáno: 29.4.2017

Monoterapie versus kombinace antipsychotik při léčbě schizofrenie – metaanalýza

Antipsychotická polyfarmakoterapie při léčbě schizofrenie je často diskutovaná, přesto je její využití v klinické praxi běžné. Důkazy pro účinnost a bezpečnost použití kombinované léčby (tj. přidání druhého antipsychotika při farmakorezistentní schizofrenii) jsou dosud nejisté.

Z těchto důvodů byl proveden nový systematický přehled literatury a metaanalýza porovnávající účinnost a vznik nežádoucích účinků při antipsychotické monoterapii a při kombinované léčbě. Sledovanými výstupy byly celková redukce symptomů hodnocená škálou PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale) nebo BRPS (Brief Psychiatric Rating Scale) a také další účinky léčby, které byly definovány v jednotlivých studiích. Do metaanalýzy bylo zařazeno 31 klinických studií, kterých se celkem účastnilo 2073 pacientů. 

Výsledná zjištění

Výsledky zaznamenávající celkovou redukci symptomů nemoci byly lepší při kombinované terapii než při monoterapii (16 studií). Nicméně tento efekt byl zaznamenán především u otevřených studií a studií nízké kvality, ne však u dvojitě zaslepených studií a studií s vysokou kvalitou. Studiemi definované cíle léčby byly přibližně stejně dosaženy jak při monoterapii, tak při kombinované léčbě, ale výsledek byl opět zřetelně nesignifikantní ve studiích vysoké kvality a u dvojitě zaslepených studií. 

Nebyly zaznamenány žádné rozdíly v nutnosti vysazení léčby, stejně tak v ovlivnění pozitivních, obecných a depresivních příznaků nemoci. Oproti tomu se negativní symptomy zlepšily při užití kombinované léčby (18 studií), ale jen v případě použití kombinace původního antipsychotika s aripiprazolem. Ve studiích byly zjištěny některé rozdíly ve vedlejších účincích léčby: kombinace antagonisty receptorů D2 s risperidonem vedla sice ke snížení nespavosti, ale na druhou stranu ke zvýšení hladin prolaktinu. Kombinace s aripiprazolem způsobila pokles hladiny prolaktinu a snížení tělesné hmotnosti.

Závěr

Tato data dokládají, že běžně používané kombinace antipsychotik v léčbě schizofrenie postrádají solidní důkazy o účinnosti v podobě dvojitě zaslepených studií vysoké kvality, s výjimkou zlepšení negativních symptomů při užití kombinace s aripiprazolem.

(gpl)

Zdroj: Galling B., Roldán A., Hagi K. et al. Antipsychotic augmentation vs. monotherapy in schizophrenia: systematic review, meta-analysis and meta-regression analysis. World Psychiatry 2017; 16 (1): 77−89.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Aripiprazol je vzhledem ke svému bezpečnostnímu profilu výhodnou metodou léčby u seniorů

Aripiprazol je parciálním agonistou dopaminových a serotoninových receptorů, působí jako jejich stabilizátor. Jeho podávání je v klinické praxi spojeno s nižším výskytem nežádoucích účinků v porovnání s jinými antipsychotiky. Je proto výhodnou volbou v léčbě psychóz, agitovanosti a agresivity u seniorů.

Antipsychotika mají různý efekt na hladinu prolaktinu

Hyperprolaktinémie je považována za problematický nežádoucí účinek antipsychotické léčby. Dat porovnávajících vliv na hladinu prolaktinu u jednotlivých antipsychotik je však poskrovnu. Autoři zdrojové studie vyšli z předpokladu, že druhá generace tzv. prolaktin šetřících antipsychotik má odlišný efekt na hladiny prolaktinu a ta může být rovněž ovlivněna pohlavím.

Současný výskyt schizofrenie a roztroušené sklerózy − kazuistika

Neuropsychiatrické příznaky nejsou u roztroušené sklerózy ničím neobvyklým. Nejčastějším z nich je dle současných poznatků deprese, můžeme se však setkat i s psychotickými příznaky, jejichž prevalence se pohybuje mezi 2 a 3 %. Na počátku onemocnění roztroušenou sklerózou jsou tyto příznaky pozorovatelné jen vzácně. Níže prezentovaná kazuistika íránských autorů popisuje případ 29letého muže, u něhož došlo k současnému rozvoji roztroušené sklerózy a schizofrenie.



Všechny novinky