Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Schizofrenie a antipsychotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Míra ovlivnění vegetativního nervového systému u nemocných se schizofrenií nejspíše závisí na volbě antipsychotika i na dávkování

Specializace: psychiatrie
Téma: Schizofrenie a antipsychotika

Vydáno: 6.9.2017

Míra ovlivnění vegetativního nervového systému u nemocných se schizofrenií nejspíše závisí na volbě antipsychotika i na dávkování

Léčba antipsychotiky bývá spojena s dysregulací vegetativního systému. Japonští vědci se proto ve dvou pracích rozhodli prozkoumat vliv konkrétních přípravků a jejich dávkování na vegetativní nervový systém u nemocných se schizofrenií.

Míra ovlivnění aktivity autonomního systému závisí na volbě konkrétního přípravku

První prezentované studie (Hattori et al.) se zúčastnilo celkem 241 pacientů se schizofrenií. Každý z nich dostával v monoterapii buď olanzapin, risperidon, quetiapin, nebo aripiprazol. Jednotlivé skupiny byly poměrně nevyrovnané: 90 účastníků studie užívalo risperidon, 68 olanzapin, 52 aripiprazol a 31 quetiapin. Aktivitu vegetativního systému autoři zkoumali pomocí spektrální analýzy variability srdeční frekvence.

U pacientů užívajících quetiapin se vyskytovalo výrazné snížení sympatické a parasympatické aktivity v porovnání s pacienty užívajícími risperidon či aripiprazol. V porovnání s olanzapinem vykazoval quetiapin podstatně nižší sympatickou aktivitu. Vícenásobná regresní analýza ukázala, že typ zvoleného antipsychotika významně ovlivňuje míru narušení aktivity vegetativního systému. Výsledky studie rovněž naznačují, že ze zkoumaných přípravků nejvíce ovlivňuje činnost sympatiku a parasympatiku quetiapin.

Míra ovlivnění vegetativního systému závisí na dávce

Druhé prezentované studie (Iwamoto et al.) se zúčastnilo 211 nemocných se schizofrenií a 44 zdravých kontrol. Nemocní byli dále rozděleni do tří podskupin podle denní dávky užívaného antipsychotika. Aktivita vegetativního systému byla stanovována stejně jako ve výše popsané studii.

Výzkumníci ve výsledcích potvrdili teorii, že míra ovlivnění aktivity autonomního nervového systému opravdu podstatně závisí na dávce antipsychotika – u zdravých kontrol byla prokázána významně vyšší variabilita srdeční frekvence než u nemocných a v případě nemocných se míra ovlivnění činnosti přímo úměrně zvyšovala s dávkou léku. Variabilita srdeční činnosti nebyla závislá na věku, pohlaví, BMI, délce trvání nemoci nebo denní dávce dalších psychotropních látek.

Výsledky této studie podtrhují důležitost optimálního nastavení antipsychotické léčby i s ohledem na možné kardiovaskulární nežádoucí účinky.

(ivh)

Zdroje:
1. Hattori S., Kishida I., Suda A. et al. Effects of four atypical antipsychotics on autonomic nervous system activity in schizophrenia. Schizophr Res 2017 Jul 12, pii: S0920-9964(17)30405-X, doi: 10.1016/j.schres.2017.07.004 [Epub ahead of print].
2. Iwamoto Y., Kawanishi C., Kishida I. et al. Dose-dependent effect of antipsychotic drugs on autonomic nervous system activity in schizophrenia. BMC Psychiatry 2012; 12: 199, doi: 10.1186/1471-244X-12-199.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     0/5, hodnoceno 0x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Nová škála pro hodnocení kognitivních funkcí u schizofrenie

Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění výrazně omezující běžný život pacientů. Jedním z významných příznaků může být kognitivní deficit, který úzce souvisí s psychosociálním selháváním a invalidizací pacientů. Významného zlepšení lze u některých pacientů dosáhnout pomocí kognitivní remediace. V péči o pacienty se schizofrenií je proto zásadní rozeznat ty, u kterých má tato terapie největší potenciál.

Náhlý versus postupný switch na jiné antipsychotikum − systematický přehled a metaanalýza

Terapie jedním účinným a dobře tolerovaným antipsychotikem představuje optimální strategii léčby schizofrenie a schizoafektivních poruch. Při nedostatečné odpovědi nemocného na adekvátní dávku léku se nabízí switch na jiné antipsychotikum. Výhody náhlého a postupného převodu zkoumala recentně publikovaná metaanalýza.

Monoterapie versus kombinace antipsychotik při léčbě schizofrenie – metaanalýza

Antipsychotická polyfarmakoterapie při léčbě schizofrenie je často diskutovaná, přesto je její využití v klinické praxi běžné. Důkazy pro účinnost a bezpečnost použití kombinované léčby (tj. přidání druhého antipsychotika při farmakorezistentní schizofrenii) jsou dosud nejisté.



Všechny novinky