Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Schizofrenie a antipsychotika: Novinky
Odborné společnosti
Kongresy
Zajímavé odkazy
Časopisy
 

Aripiprazol: od farmakologického profilu ke klinickému použití

Specializace: psychiatrie
Téma: Schizofrenie a antipsychotika

Vydáno: 18.4.2016

Aripiprazol: od farmakologického profilu ke klinickému použití

Aripiprazol, antipsychotikum 3. generace, se od klasických antipsychotik (APDs) výrazně odlišuje jedinečným farmakologickým profilem a farmakodynamickými vlastnostmi. Klinické zkušenosti z posledních 5 let potvrdily jeho účinnost, bezpečnost a dobrou snášenlivost při léčbě schizofrenie a mánie u bipolární poruchy typu I.

Vyšší compliance díky odbourání sedativ

V obou klinických případech je náročným úkolem potlačení psychomotorického neklidu. Nejlepších výsledků a spolupráce ze strany pacienta dosáhneme, pokud máme možnost vyhnout se současnému podání sedativ. Právě to umožnila léčba aripiprazolem. Odbouráním sedativ se zlepšila compliance v akutní fázi i během udržovací léčby. Aripiprazol se osvědčil v léčbě schizofrenie a schizoafektivní poruchy v krátkodobých (4–8 týdnů) a středně až dlouhodobých (26 a 52 týdnů) klinických studiích. Byl účinný a dobře tolerovaný v manické fázi i v udržovací léčbě bipolární poruchy, a to v monoterapii i v kombinaci se stabilizátory nálady, jako jsou lithium nebo valproát.

Maximální obsazení receptorů již při nízké dávce

Společnou vlastností antipsychotik (APD), od které se odvíjí antipsychotická aktivita, je inhibiční (antagonistický) účinek na dopaminových receptorech D2/D3. Díky tomu se normalizuje narušená aktivita vybraných neurotransmiterů, které přispívají k funkčním abnormalitám přítomným u schizofrenie a bipolární poruchy. Interakce s receptory iniciuje kaskádu intracelulárních dějů, které nakonec vedou až k ovlivnění exprese genů a jsou důležité pro dlouhodobé zlepšení a stabilizaci stavu pacienta. Vazba na příslušné receptory ovšem také může vyvolat nežádoucí a vedlejší účinky, které komplikují spolupráci při léčbě.

Aripiprazol na rozdíl od předchozích generací antipsychotik působí pouze jako částečný (parciální) agonista receptorů D2. Má stejnou schopnost vázat se na dané receptory, ale v porovnání s plným agonistou jen částečnou schopnost je aktivovat. Vysoká afinita k těmto receptorům umožňuje jejich maximální obsazení a využití už při nízké dávce. Tím se předejde extrapyramidovému syndromu, charakteristickému pro předchozí generace, a jiným nežádoucím účinkům, např. hyperprolaktinémii. Studie, jež sledovaly přechod z klasických antagonistů risperidonu a olanzapinu na aripiprazol, potvrdily výrazné zlepšení subjektivní pohody pacientů.

Aripiprazol redukuje dopaminergní přenos v CNS, ale neblokuje jej úplně. Při vysoké hladině dopaminu jeho účinky snižuje, při nízké hladině zesiluje. To vede k dopaminergní stabilitě. Tyto stabilizační schopnosti mohou přispět k léčbě rezistentní schizofrenie. Aripiprazol ovlivňuje také některé serotoninergní receptory.

Zlepšení kognitivních funkcí i metabolického profilu nemocných

Výhodné vlastnosti aripiprazolu, které vyplývají z jeho částečného agonismu, ovšem nejsou omezeny jen na hyperdopaminergní stav zodpovědný za vznik psychózy. Aripiprazol také může pozitivně ovlivnit aktivitu prefrontální kůry a zlepšit tak kognitivní funkce.

Klasická antipsychotika působí jako antagonisté histaminu na receptorech H1. Důsledkem je psychický útlum a zvyšování tělesné hmotnosti. Nedávné zkušenosti potvrdily, že přechod na aripiprazol z jiných ADP může výrazně zlepšit metabolický profil nemocných. Pacienti, kteří přecházeli z olanzapinu na aripiprazol, byli sledováni v rámci studie trvající 4 měsíce. Došlo ke zlepšení metabolismu lipidů a výraznému snížení hmotnosti u pacientů s nadváhou.

Přechod z jiných antipsychotik na aripiprazol

Změna léčby a přechod na jiné antipsychotikum představují pro psychiatra vždy náročný úkol. Tento krok je nutný při nedostatečné účinnosti nebo špatné snášenlivosti původního antipsychotika. Lékař musí zvážit poměr rizika a prospěšnosti nového léku a posoudit jeho farmakodynamické vlastnosti.

Nelze podcenit skutečnost, že dochází k přechodu z léku s vysokým antagonismem vůči specifickému receptoru na lék s nižším vlivem na tento receptor. V důsledku dlouhodobé blokády receptorů antagonistou dochází k jejich up-regulaci, a změna medikace je tak spojena s rizikem rebound efektu v důsledku nadměrné stimulace receptorů. Klasická antipsychotika mají vysokou afinitu k H1 histaminovým a muskarinovým cholinergním receptorům. Aripiprazol vykazuje k těmto receptorům nízkou afinitu. Proto se při přechodu z předchozích antipsychotik na aripiprazol může v důsledku již zmíněného rebound efektu objevit také neklid a nespavost. To lze řešit použitím pomalé křížové titrace, podáním antihistaminika nebo benzodiazepinu.

Závěr

Výsledky dosavadních klinických studií je třeba zobecnit, upravit nesprávné a doplnit částečné interpretace. Prezentují se a diskutují různé příklady vzorových klinických situací. Cílem je najít vhodnou intervenční strategii, která umožní co nejlepší využití farmakologických vlastností aripiprazolu.

(lkt)

Zdroj: Di Sciascio G., Riva M. A. Aripiprazole: from pharmacological profile to clinical use. Neuropsychiatr Dis Treat 2015 Oct 13; 11: 2635–2647; doi: 10.2147/NDT.S88117.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     2,3/5, hodnoceno 3x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Účinnou pomocí pro schizofreniky s metabolickým syndromem léčené olanzapinem může být změna medikace na aripiprazol

Pacienti se schizofrenií často trpí i metabolickými poruchami a navíc jsou léčeni farmaky, která u nich dále zvyšují rizika výskytu kardiovaskulárních chorob. Indická studie proto zkoumala vliv záměny olanzapinu za aripiprazol u stabilizovaných pacientů s metabolickým syndromem na jejich metabolické parametry, přičemž byla sledována i účinnost léčby schizofrenie.

Vliv aripiprazolu na kognitivní funkce − kazuistika

Pacienti se schizofrenií často trpí kognitivním postižením různého stupně, které bývá přítomné již během první epizody onemocnění a nezřídka přetrvává po odeznění akutních psychotických příznaků. Následující kazuistika popisuje zlepšení kognitivní dysfunkce u schizofrenního pacienta léčeného aripiprazolem.



Všechny novinky