#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Plazmocytární dendritické buňky a roztroušená skleróza

12. 8. 2013

Plazmocytární dendritické buňky (pDC) jsou specializované antigen prezentující buňky, které mohou mít význam v patogenezi řady onemocnění. Při stimulaci vytvářejí pDC velké množství interferonu typu I a dalších prozánětlivých cytokinů, dále jsou schopny ovlivňovat T-lymfocyty. Interferon typu I je pleiotropický cytokin s antivirovou aktivitou, který ovlivňuje jak nespecifickou vrozenou, tak získanou imunitu.

Plazmocytární dendritické buňky (pDC) jsou specializované antigen prezentující buňky, které mohou mít význam v patogenezi řady onemocnění. Při stimulaci vytvářejí pDC velké množství interferonu typu I a dalších prozánětlivých cytokinů, dále jsou schopny ovlivňovat T-lymfocyty. Interferon typu I je pleiotropický cytokin s antivirovou aktivitou, který ovlivňuje jak nespecifickou vrozenou, tak získanou imunitu. Nicméně chronická aktivace a sekrece tohoto interferonu může hrát roli v rozvoji autoimunitních onemocnění.

Jaká by mohla být role pDC v patogenezi roztroušené sklerózy (RS)? Na tuto otázku se pokusili odpovědět vědci v přehledovém článku publikovaném v časopise Immunotherapy. RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Cytokiny, jako například interferon typu I, interleukin IL-6 či tumor nekrotizující faktor alfa, produkované dendritickými buňkami, jsou v patogenezi RS zapojené. Buňky pDC se vyskytují v mozkomíšním moku (MMM), na leptomeningách a také v demyelinizačních lézích u pacientů s RS a dle studií se jejich koncentrace v MMM v období exacerbace onemocnění zvyšuje. Jiné studie uvádějí, že relativní koncentrace (mezi všemi mononukleárními buňkami) pDC v MMM je u pacientů s RS zvýšená. Na druhou stranu koncentrace pDC v periferní krvi je u pacientů s RS srovnatelná se zdravými kontrolami.

Problémem je také to, že pDC se v periferní krvi vyskytují ve velmi nízkých koncentracích. Následkem toho je obtížné studovat jejich roli ve vývoji RS – dle autorů článku není možno říci, zda je role pDC spíše patogenetická, či protektivní.

Imunomodulační léčba RS může mít vliv na pDC. Například léčba glatirameracetátem vede k obnovení narušeného dozrávání pDC i jejich změněné regulační funkce. Toto také může teoreticky vést ke snížené migraci aktivovaných pDC do CNS a také ke změněné regulaci funkce dalších buněk (například podtypu Th1-lymfocytů), což může ovlivnit tvorbu demyelinizačních lézí.

I když výzkum spojený s dendritickými buňkami otevírá řadu otázek a na odpovědi bude třeba vyčkat, teoreticky se zdá, že modulace funkcí pDC by mohla být cestou, jak obnovit poškozenou imunitní regulaci u RS. Nicméně přesná role těchto buněk v patogenezi RS a potažmo možnost terapeutické modulace jejích funkcí musí být teprve definovaná.

(eza)

Zdroj: Von Glehn F., Santos L. M., Balashov K. E. Plasmacytoid dendritic cells and immunotherapy in multiple sclerosis. Immunotherapy 2012 Oct; 4 (10): 1053–1; doi: 10.2217/imt.12.117



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#