#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kognitivní funkce mohou u pacientů s RS kolísat v závislosti na venkovní teplotě

10. 5. 2011

Pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) mohou mít v teplých dnech problémy jasně myslet a mohou si i hůře pamatovat. Studie na toto téma byla prezentovaná v únoru 2011 na 63. výročním setkání Americké neurologické společnosti na Havaji a lékaři doufají, že díky tomuto zjištění bude zvýšeno povědomí laické i odborné veřejnosti o dopadech vyšších teplot na kognitivní funkce pacientů s RS.

Pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) mohou mít v teplých dnech problémy jasně myslet a mohou si i hůře pamatovat. Studie na toto téma byla prezentovaná v únoru 2011 na 63. výročním setkání Americké neurologické společnosti na Havaji a lékaři doufají, že díky tomuto zjištění bude zvýšeno povědomí laické i odborné veřejnosti o dopadech vyšších teplot na kognitivní funkce pacientů s RS.

Navíc to překvapivě nejsou motorické, ale právě kognitivní příznaky, které většinu pacientů s RS nakonec donutí opustit jejich pracovní pozici. Pacienti s RS tak mohou ze zjištění o kolísání svých kognitivních schopností v závislosti na venkovní teplotě profitovat. Například odložit plánované testy či zátěžové pracovní situace do méně náročných měsíců v roce, tedy do těch chladnějších.

Nová studie vycházela z dřívějších zjištění, která prokázala sezonní aktivitu onemocnění RS. Jedna ze studií publikovaná v loňském roce bostonskými vědci popisuje u pacientů s RS zvýšení aktivity T2 lézí v mozku při zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) během teplejších měsíců v roce. Jiná, tentokrát německá studie z roku 2000 zase ve skupině pacientů s RS ukázala nárůst gadoliniem zvýrazněných lézí na jaře a v časném létě.

Současná studie je první, která podporuje pravděpodobnou souvislost mezi teplým počasím a kognitivními funkcemi u pacientů s touto chorobou. Lékaři shromáždili 40 pacientů s RS a 40 zdravých kontrolních osob, přičemž všichni podstoupili neuropsychologické testy k ověření kognitivního stavu, pacienti s RS navíc podstoupili MRI mozku k posouzení mozkové atrofie. Dále lékaři zaznamenávali denní venkovní teplotu po každý den, kdy se prováděly testy. Nejnižší teplota byla 12° F (–11,11° C) a nejvyšší teplota byla 82° F (27,78° C), průměrná teplota během studie se tedy pohybovala kolem 55° F (12,78° C).

Mezi venkovní teplotou a kognitivními funkcemi u pacientů s RS byla překvapivě významná spojitost – v chladnějších dnech byly testy prováděny o celých 70 % lépe. Naproti tomu u zdravých kontrolních osob nebyla taková spojitost prokázána. Co však ve studii neproběhlo, je měření tělesné teploty pacientů. Zvýšená teplota totiž dozajista ovlivňuje neurologické funkce pacientů s RS a při horečce často dochází k rozvoji neurologických příznaků.

(pes)

Zdroj: Prezentováno na American Academy of Neurology (AAN) 63rd Annual Meeting, Honolulu, Havaj, 9.–16. dubna 2011.

dostupné na: http://www.medscape.com/viewarticle/737671



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#