Přihlášení

Přihlášený uživatel: . Nejste to Vy? Přihlašte se pod svým e-mailem.

Zadejte prosím své heslo do proLékaře.cz, abychom ověřili, že jste to opravdu Vy.

 
Roztroušená skleróza: Novinky RS
Kongresové zpravodajství
Videorozhovor
Kazuistiky
Odborná centra
Odborné společnosti
Další...
 

Devět let zkušeností s teriflunomidem v klinické studii TEMSO

Specializace: dětská neurologie neurologie
Téma: Roztroušená skleróza

Vydáno: 22.3.2017

Devět let zkušeností s teriflunomidem v klinické studii TEMSO

Prodloužení mezinárodní klinické studie TEMSO, jehož výsledky byly nedávno publikovány, umožnilo zhodnotit účinnost a bezpečnost teriflunomidu u pacientů s relapsy roztroušené sklerózy v průběhu až 9letého sledování. Dlouhodobé podávání teriflunomidu je dobře účinné i tolerované.

Teriflunomid

Teriflunomid je perorálně podávané léčivo s imunomodulačním účinkem, které je indikované u relabující-remitentní roztroušené sklerózy. Jde o aktivní metabolit leflunomidu a jeho mechanismem účinku je selektivní reverzibilní inhibice dihydroorotátdehydrogenázy, klíčového mitochondriálního enzymu, jež se účastní syntézy pyrimidinových nukleotidů. Důsledkem je inhibice proliferace T a B lymfocytů, je však zachována replikace pomalu se dělících buněk, které spoléhají na exogenní přívod pyrimidinových nukleotidů do buňky.

Randomizované placebem kontrolované studie, jejichž výsledky vedly k registraci teriflunomidu, prokázaly účinnost léčiva ve smyslu snížení disability, roční míry relapsů a pozitivních změn MRI markerů, a to za přijatelné snášenlivosti.

Klinická studie TEMSO

Studie TEMSO se zúčastnilo 1088 pacientů ve věku 18‒55 let se skóre EDSS (Expanded Disability Status Scale) 0‒5,5, kteří v předchozím roce zaznamenali minimálně 1 relaps nebo v předchozích 2 letech souhrnně 2 relapsy. Pacienti byli randomizováni do 3 ramen studie, a to buď 7 mg teriflunomidu per os 1× denně, či 14 mg teriflunomidu per os 1× denně, anebo placebo. Studie trvala 108 týdnů. Primárním cílem byla roční míra relapsů a sekundárním cílem potvrzená progrese disability po dobu minimálně 12 týdnů.

Roční míra relapsů činila 0,54 u skupiny placeba a 0,37 u obou skupin léčených teriflunomidem. Relativní riziko relapsu se oproti placebu snížilo o 31,2 % (7 mg), resp. 31,5 % (14 mg; p < 0,001 pro obě srovnání). 27,3 % pacientů v placebové skupině mělo potvrzenou progresi disability, zatímco ve skupinách s teriflunomidem to bylo 21,7 % (7 mg; p = 0,08), resp. 20,2 % (14 mg; p = 0,03).

Nežádoucí příhody se vyskytly v obdobné míře ve všech 3 skupinách (placebová 87,5 %; 7 mg teriflunomidu 89,1 %; 14 mg 90,8 %), podobně jako závažné nežádoucí příhody (12,8 %; 14,1 %; 15,9 %). Závažné infekce se objevily u 1,6 %, 2,5 %, resp. 2,2 % pacientů. Mezi nejčastěji se vyskytující nežádoucí příhody, které byly častější u skupin léčených teriflunomidem, patřily průjem, nauzea, změny kvality a hustoty vlasů a zvýšení jaterní alaninaminotrasferázy (ALT).

Prodloužení studie TEMSO

Po skončení původní studie bylo pacientům splňujícím vstupní kritéria nabídnuto její prodloužení. Ti, kteří v původní studii užívali teriflunomid, zůstali ve stejném režimu. Pacienti z původní placebové skupiny byli randomizováni k podání 7 nebo 14 mg teriflunomidu. Prodloužení studie probíhalo zaslepeně. Primárním cílem bylo zhodnotit dlouhodobou bezpečnost léčiva, sekundárním cílem byla účinnost (progrese disability, roční míra relapsů a MRI markery).

742 pacientů vstoupilo do prodloužení. Medián délky užívání činil 190 týdnů, maximum bylo 325 týdnů. 63 % pacientů setrvalo na léčbě, která byla celkově dobře snášená. V 1. roce prodloužení se přechodné zvýšení ALT a padání vlasů vyskytly především u pacientů, kteří přešli z placeba na aktivní terapii. Nejčastější nežádoucí účinky byly shodné s původní studií.

Z hlediska účinnosti bylo zaznamenáno snížení roční míry relapsů a T1 lézí vychytávajících gadolinium, oba parametry zůstaly po dobu sledování nízké. Souhrnná roční míra relapsů pro původní studii a její prodloužení byla nižší u pacientů, kteří byli po celou dobu léčeni teriflunomidem, oproti pacientům, kteří aktivní léčbu dostali až v prodloužení (14 mg p = 0,003; 7 mg p = 0,022). Disabilita pacientů zůstávala v prodloužení studie stabilní (medián skóre EDSS < 2,5; pravděpodobnost 12týdenní progrese disability < 0,48).

Závěr

Teriflunomid představuje u nemocných s relabující roztroušenou sklerózou účinnou perorální léčbu s dobrým bezpečnostním profilem a zvladatelnými nežádoucími účinky. Dlouhodobé podávání si zachovává jak účinnost, tak přijatelnou snášenlivost. Množství pacientů, kteří v průběhu prodloužení studie setrvali na léčbě, vypovídá rovněž o tom, že jsou s touto léčbou spokojeni právě i nemocní.

(jam)

Zdroje:
1. O’Connor P., Wolinsky J. S., Confavreux C. et al. Randomized trial of oral teriflunomide for relapsing multiple sclerosis. N Engl J Med 2011; 365 (14): 1293−1303, doi: 10.1056/NEJMoa1014656.
2. O’Connor P., Comi G., Freedman M. S. et al. Long-term safety and efficacy of teriflunomide: nine-year follow-up of the randomized TEMSO study. Neurology 2016; 86 (10): 920−930, doi: 10.1212/WNL.0000000000002441.

 

Hodnocení článku

Ohodnoťte článek:     1/5, hodnoceno 1x
 
 

Sdílení a tisk

Doporučit článek e-mailem

Vytisknout
 
 

Čtěte dále

Psychiatrické komorbidity u pacientů s roztroušenou sklerózou

Mezi často popisované duševní poruchy vyskytující se při roztroušené skleróze patří poruchy nálady, deficit kognitivních funkcí i psychotické stavy. Na jejich vzniku se podílí vedle samotného poškození nervové soustavy rovněž vliv neurologické imunomodulační léčby.

Neobvyklý případ mylné diagnózy CIS – kazuistika

S případy mylné diagnózy roztroušené sklerózy (RS) se v praxi setkáváme a příčina je jasná: neexistuje kritérium, které by ji jednoznačně potvrdilo nebo vyloučilo. Můžeme pouze určit, co svědčí pro a proti a stanovit pravděpodobnost této diagnózy. I v případech s vysokou pravděpodobností se však může stát, že příčina klinického obrazu je odlišná.

Roztroušená skleróza a CMP − jak vysoké je riziko a jak jej snižovat?

Komorbidity, které se asociují s roztroušenou sklerózou, jsou poněkud opomíjeným tématem. Přitom některé z nich jsou velmi časté, vážné a zčásti preventabilní. Příkladem mohou být cerebrovaskulární choroby.



Všechny novinky

Emailový zpravodaj

 
Zůstaňte informováni a registrujte
se zdarma k odběru zpravodaje.

 

Odborné centrum

 

MS Centrum při neurologické klinice FN
Nezvalova 265
50005  Hradec Králové

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN u Sv. Anny
Pekařská 53
65691  Brno

zobrazit

Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění - Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice
Vídeňská 800, pavilon B2
140 59  Praha 4

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Nemocnice Teplice
Duchcovská 53
41529  Teplice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
17. listopadu 1790
70852  Ostrava Poruba

zobrazit

Ambulance pro demyelinizační onemocnění při nemocnici ČB
Boženy Němcové 54/585
37701  České Budějovice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN, Brno - Bohunice
Jihlavská 20
63900  Brno Bohunice

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
I.P. Pavlova
77520  Olomouc

zobrazit

Centrum pro demyelinizační onemocnění
Karlovo náměstí 32 Praha 2, 128 08
12000  Praha 2

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
15006  Praha 5

zobrazit

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava
Vrchlického 59
586 33   Jihlava

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Baťovy nemocnice
Havlíčkovo nábřeží 600
76275  Zlín

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice FN
Alej Svobody 80
30460  Plzeň

zobrazit

MS Centrum při neurologické klinice 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
10034  Praha 10

zobrazit

MS Centrum při neurologickém odd. Krajské nemocnice
Kyjevská 44
53203  Pardubice

zobrazit

 
 

Odborné společnosti

 
 
 

Standardy péče

 
 
 

Kongresy

 

Časopisy